Tetramorium ferox

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Tetramorium ferox je stepní mravenec s bojovným druhovým jménem, ale jeho nejzajímavější „útok“ možná nevedou dělnice. Dvě smíšená hnízda s T. moravicum naznačují, že mladá královna může při zakládání dočasně využít cizí kolonii. Je to zatím hypotéza podpořená třemi nepřímými liniemi důkazů, nikoli pozorovaný životní cyklus.

Pět druhů místo jednoho neurčitého komplexu

Palearktická revize z roku 2010 rozčlenila komplex T. ferox pomocí vnější morfologie a vysoce přesné morfometrie. Uznala pět druhů a šest starších jmen převedla do synonymie. Pod T. ferox tak dnes patří mimo jiné T. confinis, T. perspicax a moravské T. ferox silhavyi.

Původní syntypová série nominátního druhu pochází ze Saratova a zahrnovala dvě dělnice, dvě královny a jednoho samce. Revize porovnávala velké série z celého areálu, protože jednotlivé znaky se mezi druhy překrývají a stará jména založená na malém materiálu často nadhodnocovala variabilitu.

Matná hlava, lesklý zadeček

Český regionální přehled udává délku dělnice 2,1–3,2 milimetru. Primární revize naměřila index velikosti hlavy CS v průměru 825 mikrometrů, s rozsahem 693–918 mikrometrů. Hlava a hruď jsou hrubě vrásčité až síťované a působí matně. Střed horní plochy petiolu může být hladký, ale nejvýraznější kontrast vytváří první článek zadečku: je hladký a lesklý.

Na spodní straně hlavy jsou jen krátké štětiny, nikoli dlouhé zahnuté chlupy ve tvaru písmene C, které charakterizují jiné skupiny rodu. Přesná kombinace proporcí odlišila T. ferox od T. feroxoide u 99,4 % jednotlivých dělnic a od T. densopilosum u 99,3 %; hnízdní série byly v obou srovnáních klasifikovány bez chyby. Výsledek ukazuje sílu kvalitní morfometrie, ne spolehlivost běžné fotografie.

Teplo a sucho — s jednou důležitou výhradou

Druh je spojen se stepmi, suchými trávníky, lesostepmi, písčinami a kamenitými stráněmi. Hnízdí v zemi pod kameny nebo v suti. Celý komplex se rozkládá od střední Evropy a východního Středomoří přes Balkán, Anatolii a Kavkaz do centrální Palearktidy a je přizpůsobený teplým suchým oblastem.

Revize roku 2010 uvádí vysoké hustoty hnízd na stepích a v řídkých středomořských trávnících, gramaticky i metodicky však mluví o komplexu jako celku. Nelze z toho bez další studie udělat vlastnost každé populace nominátního T. ferox. Práce z roku 2021 naopak používá nízkou maximální známou hustotu jeho hnízd jako jednu z indicií možné parazitické strategie.

Podrobná druhově zaměřená studie potravy chybí. Obecné tvrzení, že zemní Tetramorium sbírají kořist, mršiny, semena a sladké výměšky, je rozumná pracovní hypotéza, nikoli změřený jídelníček T. ferox.

Mohelno ve sbírkách i názvosloví

Mohelno spojuje druh s českou taxonomickou historií. Katalog typů v českých muzeích dohledal pět syntypů formy T. ferox silhavyi: tři samce a jednu okřídlenou královnu na společném preparátu a fragment jedné bezkřídlé královny. Revize z roku 2010 tuto formu synonymizovala s T. ferox, a materiál tak zůstává důležitým voucherem dnešního druhu.

Sbírka Muzea Kroměřížska navíc uvádí z Mohelna 4. července 1940 jednu samici a deset dělnic a z roku 1941 dva samce, jednu samici a čtyři dělnice. Přítomnost obou pohlavních kast v červencových či nedatovaných sériích pomáhá historické fenologii, ale není automaticky pozorováním letu.

České doklady pocházejí především z jižní Moravy. Regionální přehled hodnotí druh jako velmi vzácný v moravském termofytiku a na Vysočině silně lokální. Celkový areál pokračuje přes východní střední Evropu, Balkán, Krétu, Anatolii, Krym a Kavkaz až do Íránu; dva vzdálené záznamy naznačují, že hostitelské vztahy mohou být složitější než jediný pár druhů.

Tři nepřímé důkazy parazitického založení

Studie roku 2021 vyšla ze dvou smíšených kolonií T. ferox a T. moravicum. V celém souboru 108 hnízdních vzorků byla čistá hnízda pravidlem. Trvalý parazitismus autoři vyloučili a testovali možnost, že královna T. ferox pouze při startu převezme dělnice hostitele, po jejichž vymření zůstane čistá kolonie vlastního druhu.

První indicií je překryv areálů: rozšíření T. ferox leží z velké části uvnitř či při okraji areálu T. moravicum. Není však úplný, takže by v některých regionech musel existovat další hostitel. Druhou je nižší maximální známá hustota hnízd než u samostatně zakládajících příbuzných. Třetí je morfologie královen: mají relativně menší tělo, hruď a zadeček, širší pas a hlubší vykrojení čelního okraje hlavy, tedy soubor znaků slučitelný s pronikáním do cizí kolonie.

Žádná královna však nebyla sledována od infiltrace po převzetí hnízda. Autoři proto správně píší, že data dočasný sociální parazitismus „naznačují“. Profil používá stejnou hranici a nevydává pravděpodobné vysvětlení za přímý záznam.

Červen až srpen jako orientační okno

Český regionální přehled klade rojení do června až srpna. Sbírkové série z Mohelna potvrzují pohlavní jedince na začátku července, nikoli však jejich let. Proto kalendář ponechává nízkou jistotu a neurčuje vrchol.

U nového nálezu je cennější přesná lokalita, biotop, kasty a dohledatelný voucher než sebejisté jméno z jediné fotografie. Druh není samostatně hodnocen českým červeným seznamem ani zvláště chráněn vyhláškou; tato administrativní absence nesmí zastřít jeho velmi lokální český výskyt.