mravenci.info

Myrmicinae · Tetramorium

Tetramorium ferox

Ruzsky, 1903

Teplomilný stepní mravenec, v Česku historicky doložený hlavně z lokalit na jižní Moravě.

Živá dělnice Tetramorium ferox na hnědém substrátuZvětšit4 fotografie
Dokladový exemplář Tetramorium ferox CASENT0281567 při pohledu shora s měřítkemZvětšit
Hlava dokladového exempláře Tetramorium ferox CASENT0281567 zepředu s měřítkemZvětšit
Dokladový exemplář Tetramorium ferox CASENT0281567 z boku s měřítkemZvětšit

Foto: Licence:

Úpravy:

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice jsou šedohnědé až tmavohnědé; hlava a mesosoma (střední část těla) mají hustou vrásčitou plastiku a působí matně.
  • První tergit gastru (hřbetní destička hned za stopkou) je na rozdíl od mesosomy hladký a lesklý.
  • Spodní strana hlavy postrádá dlouhé zahnuté chlupy typické pro některé jiné skupiny rodu.
Pozor na záměnu. Druh patří do obtížného komplexu T. ferox. Samotná barva ani běžná fotografie nestačí; potvrzení vyžaduje ostrý preparát, více znaků a zpravidla specialistu.
Kde přesně hledat anatomické znaky Projít určovací klíč pro dělnice

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
stepi · suché trávníky · lesostepi · skalnaté stráně
Hnízdo
Hnízdí v zemi pod kameny a v suti na výslunných, velmi teplých a suchých stepích, lesostepích a skalnatých stráních. Vysoké hustoty publikované roku 2010 se vztahují k celému komplexu, ne bezpečně k nominátnímu druhu.
Potrava
Revize komplexu ani české faunistické zdroje potravu T. ferox přímo nezkoumají. Přesný jídelníček proto nelze odvodit z obecných údajů o jiných zemních Tetramorium.
Kolonie
Biologie kolonií zůstává nedostatečně známá. Dvě nalezené smíšené kolonie s T. moravicum vedly k hypotéze dočasného sociálního parazitismu, nikoli k jeho definitivnímu prokázání.

Svatební lety

Kdy se rojí

Český druhový přehled uvádí červen až srpen, přímých údajů je však málo. Rozmezí je pouze opatrná orientace a nesmí se chápat jako hotový letový kalendář.

Další druhy, které se mohou rojit v červnu →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

České doklady pocházejí především z jižní Moravy; významná je typová historie materiálu z Mohelna. Celkový areál sahá přes střední a východní Evropu, Balkán, Anatolii a Kavkaz.

Výskytová data GBIF pro Česko

Tetramorium ferox: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Tetramorium ferox

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Tetramorium ferox je drobný obyvatel stepí a kamenitých strání. V Česku patří k velmi vzácným druhům nejteplejších oblastí, nejznámější doklady pocházejí z jižní Moravy.

Jak jej odlišit

Dělnice měří přibližně 2,1–3,2 mm. Hlava a mesosoma (střední část těla) jsou hrubě vrásčité až síťované a působí matně, zatímco první tergit gastru (hřbetní destička hned za stopkou) je hladký a lesklý. Na spodní straně hlavy chybějí dlouhé zahnuté chlupy typické pro některé jiné skupiny rodu Tetramorium.

Druh patří do obtížného komplexu s několika velmi podobnými příbuznými. Jednotlivé proporce se překrývají, proto bezpečné určení vyžaduje kvalitní preparát a kombinaci více znaků. Moravská forma dříve nazývaná T. ferox silhavyi je dnes zahrnuta do T. ferox.

Stanoviště a hnízdo

Vyhledává velmi teplé a suché stepi, lesostepi, písčiny a skalnaté svahy. Hnízdo buduje v zemi, často pod kamenem nebo v suti. Podrobná studie jeho potravy chybí, takže přesný podíl kořisti, semen a sladkých zdrojů zatím neznáme.

Areál sahá ze střední a východní Evropy přes Balkán a Anatolii ke Kavkazu a Íránu. České populace leží na severozápadním okraji tohoto převážně stepního rozšíření.

Možný sociální parazit při zakládání kolonie

Dvě smíšená hnízda obsahovala T. ferox společně s T. moravicum. Jedním vysvětlením je dočasný sociální parazitismus: mladá královna T. ferox by při založení pronikla do cizí kolonie a její první potomstvo by vychovaly hostitelské dělnice. Po jejich postupném vymření by hnízdo tvořil už jen T. ferox.

Hypotézu podporuje také překryv areálů obou druhů a některé proporce královen T. ferox: ve srovnání s příbuznými druhy mají menší mesosomu a zadeček, hlubší vykrojení čelního štítku a relativně širší stopku. Přímé převzetí hnízda však zatím nikdo nesledoval a mimo společný areál může být hostitelem jiný druh.

Rojení

České údaje kladou výskyt pohlavních jedinců od června do srpna, historické moravské nálezy potvrzují zejména červenec. Přímých pozorování svatebního letu je málo, proto nelze určit spolehlivý vrchol.

Další čtení

Související témata

Život kolonieSociální parazitismus u mravencůJak mladá královna převezme hostitelskou kolonii, proč některé druhy loupí plod a jak bezdělnicoví inkvilíni splývají s hostitelem — včetně příkladů z české fauny.Život kolonieJak mravenec vnímá svět: smysly, mozek, učení a odpočinekCo mravenci vidí a cítí tykadly, jak vnímají vibrace, učí se trasu, ukládají paměť a střídají aktivitu s klidem.Život kolonieObrana mravenců, predátoři a střety mezi koloniemiPoplach, útěk a obrana hnízda; kusadla, žihadlo a kyselina, vojáci, predátoři, rozpoznávání cizinců, teritoria a nájezdy na plod.
Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
  3. Bezděčka & Bezděčková. Mravenci ve sbírkách Muzea Kroměřížska. Acta rerum naturalium, 2010.Revidované sbírkové doklady českých a moravských mravenců včetně vzácných druhů Temnothorax a přesných lokalitních údajů. Katalog dokládá P. melinum z Kroměříže v srpnu 1932 a revidovaný materiál M. deplanata z Mohelna (červenec 1942, 16 dělnic) a Pavlovských kopců (nedatováno, tři dělnice); zároveň odděluje přesně lokalizovaný materiál od exemplářů bez nálezových údajů.
  4. Csősz & Schulz. A taxonomic review of the Palaearctic Tetramorium ferox species-complex. Zootaxa, 2010.Primární revize komplexu T. ferox s morfometrickou diagnózou a synonymií; ekologické tvrzení o vysokých hustotách na teplých stepích se vztahuje ke komplexu, ne bezpečně k nominátnímu druhu.
  5. Bezděčková, Bezděčka, Macek & Malenovský. Catalogue of type specimens of ants (Hymenoptera: Formicidae) deposited in Czech museums. Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, 2017.Katalog českého typového materiálu: přepisuje mimo jiné etikety S. kratochvili a upozorňuje na rozpory jejich dat s původním popisem, typ B. meridionalis gibbus ze Suchého žlebu, pět syntypů T. ferox silhavyi, doklady P. melinum, syntypy M. moravica a holotyp Sifolinia pechi.
  6. Wagner, Steiner, Schlick-Steiner & Csősz. Mixed-colony records together with nest densities and gyne morphology suggest temporary social parasitism in Tetramorium. Zoologischer Anzeiger, 2021.Ve 108 hnízdních vzorcích dva smíšené nálezy T. ferox a T. moravicum; spolu s areálem, hustotou hnízd a morfologií reprodukčních samic jde o nepřímé důkazy hypotézy dočasného sociálního parazitismu.

Možné záměny

Podobné druhy v atlasu

Myrmicinae · dělnice 3–3,7 mm

Tetramorium moravicum

Středoevropský teplomilný druh popsaný z Moravy; vytváří velké a malé královny, jejichž kolonie se liší počtem královen i způsobem rozmnožování.

Rojení

Myrmicinae · dělnice 2,5–4 mm

Tetramorium caespitum

mravenec drnový

Drobný mravenec otevřených trávníků i městských ploch, který hnízdí v půdě a patří do obtížného komplexu kryptických druhů. Bezpečné určení vyžaduje přesné měření více znaků a někdy také molekulární data.

Rojení