Myrmicinae · Tetramorium

Tetramorium moravicum

Kratochvíl, 1941

Středoevropský teplomilný druh popsaný z Moravy; vytváří velké a malé královny, jejichž kolonie se liší počtem královen i způsobem rozmnožování.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice jsou tmavohnědé až téměř černé, s hrubou a výraznou plastikou mesosomy (střední části těla), petiolu i postpetiolu.
  • První tergit gastru (hřbetní destička hned za stopkou) nese souvislou polygonální mikroplastiku, která jej pomáhá odlišit od lesklejších příbuzných.
  • Násadec tykadla je jemně podélně rýhovaný a u báze má delší hřbetní lištu; přesné určení vyžaduje více znaků.
Pozor na záměnu. Druh se velmi podobá skupině T. ferox a mimo Česko dalším členům komplexu T. chefketi. Spolehlivé určení vyžaduje detailní srovnání plastiky, tykadel a tělesných proporcí.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
stepi · xerotermní trávníky · skalnaté stráně · lesostepi
Hnízdo
Hnízda jsou v půdě na teplých suchých otevřených lokalitách, často pod kameny. Druh je spojen s panonskými a jinými xerotermními stanovišti.
Potrava
Druhově specifický jídelníček není znám.
Kolonie
Druh vytváří velké makrogyny a menší mikrogyny. Mikrogynní kolonie bývají vícekrálovné, makrogynní většinou jednokrálovné; u mikrogyn autoři předpokládají páření uvnitř hnízda.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →
Vznik nové kolonie
samostatné založení

Svatební lety

Kdy se rojí

Rojení připadá na květen a červen; přesný vrchol pro české populace není znám.

Další druhy, které se mohou rojit v květnu →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Druh byl popsán z Mohelna a v Česku je známý také z Prahy, Šatova, Brna-Hádů a Kroměříže. Areál zahrnuje zejména střední a východní Evropu, Panonii, Balkán, části Alp, Anatolii a Kavkaz.

Výskytová data GBIF pro Česko

Tetramorium moravicum: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Tetramorium moravicum

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Tetramorium moravicum bylo popsáno z moravské hadcové stepi u Mohelna. Vytváří dvě velikostní formy královen, kolonie se liší počtem matek a druh slouží jako hostitel sociálních parazitů.

Určovací znaky

Tmavohnědá až černavá dělnice měří přibližně 3,0–3,7 milimetru. Hlavu a mesosomu (střední část těla) má hrubě vrásčitou až síťovanou. Na násadci tykadla je u báze dlouhá hřbetní lišta a první tergit gastru (hřbetní destičku hned za stopkou) pokrývá souvislá polygonální mikroplastika.

Tyto znaky oddělují druh od části příbuzných, ale T. moravicum se podobá skupině T. ferox a mimo Česko dalším členům komplexu T. chefketi. Samotná tmavá barva nebo hrubý povrch proto nestačí.

Dvě velikosti královen

Královny se vyskytují ve dvou zřetelných velikostech. Velké královny (makrogyny) žijí převážně v jednokrálovných koloniích, menší královny (mikrogyny) v koloniích s více královnami. U dělnic se obdobný velikostní dimorfismus neprokázal, ale v hnízdech s většími královnami bývají v průměru větší i dělnice.

Páření a založení kolonie

U mikrogynních kolonií autoři na páření uvnitř hnízda usuzují z nesynchronního dozrávání pohlavních jedinců a pářicích pokusů; skutečnou vzdálenost rozptylu neměřili. Dvojice makrogyn po spáření společně vychovala první dělnice bez pomoci starší kolonie; schopnost osamělé královny založit hnízdo není známá.

Teplá otevřená stanoviště

Druh obývá půdu suchých trávníků, stepí, skalnatých strání a lesostepí, často pod kameny. Areál zasahuje od střední Evropy přes Panonii a Balkán do Anatolie, na Krym a Kavkaz; západně pokračuje i do části Francie a Německa. Poměr makrogynních a mikrogynních kolonií se mezi populacemi liší.

Mohelno je typová lokalita, druh je však v Česku známý také z Prahy, Šatova, Brna-Hádů a Kroměříže.

Hostitel bezdělnicového parazita

T. moravicum může hostit bezdělnicového sociálního parazita Anergates atratulus. Jeho královny ovládnou hnízdo, v němž chybí původní hostitelská královna, a nechávají svůj plod vychovávat dělnicemi T. moravicum.

Také T. ferox může při zakládání dočasně využívat hnízdo T. moravicum. Smíšené kolonie jsou však vzácné a samotné převzetí hnízda zatím nebylo přímo pozorováno.

Rojení v květnu a červnu

Rojení připadá na květen a červen. Přesný vrchol se mezi populacemi liší a pro české lokality zatím není znám.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
  3. Bezděčka & Bezděčková. Mravenci ve sbírkách Muzea Kroměřížska. Acta rerum naturalium, 2010.Revidované sbírkové doklady českých a moravských mravenců včetně vzácných druhů Temnothorax a přesných lokalitních údajů. Katalog dokládá P. melinum z Kroměříže v srpnu 1932 a revidovaný materiál M. deplanata z Mohelna (červenec 1942, 16 dělnic) a Pavlovských kopců (nedatováno, tři dělnice); zároveň odděluje přesně lokalizovaný materiál od exemplářů bez nálezových údajů.
  4. Csősz, Radchenko & Schulz. Taxonomic revision of the Palaearctic Tetramorium chefketi species complex. Zootaxa, 2007.Primární revize komplexu s redeskripcí a určovacími znaky T. moravicum i s materiálem z typové lokality Mohelno.
  5. Schlick-Steiner et al. Queen size dimorphism in the ant Tetramorium moravicum: Morphometric, molecular genetic and experimental evidence. Insectes Sociaux, 2005.Primární doklad dvou velikostních forem královen, vazby mikrogyn na polygynii a laboratorního založení bez dělnic dvěma kooperujícími makrogynami; vnitrohnízdní páření pouze nepřímo podporuje.
  6. Wagner, Steiner, Schlick-Steiner & Csősz. Mixed-colony records together with nest densities and gyne morphology suggest temporary social parasitism in Tetramorium. Zoologischer Anzeiger, 2021.Ve 108 hnízdních vzorcích dva smíšené nálezy T. ferox a T. moravicum; spolu s areálem, hustotou hnízd a morfologií reprodukčních samic jde o nepřímé důkazy hypotézy dočasného sociálního parazitismu.
  7. Lapeva-Gjonova, Kiran & Aksoy. Unusual ant hosts of the socially parasitic ant Anergates atratulus. Psyche, 2012.Doklad hostitelů Tetramorium moravicum a T. chefketi a absence hostitelských královen v parazitovaných hnízdech.