Myrmicinae · Anergates

Anergates atratulus

(Schenck, 1852)

mravenec bachratý

Bezdělnicový sociální parazit mravenců Tetramorium. Jeho královny pronikají do hostitelských kolonií, které bývají nalézány bez původní královny, a samci nikdy neopouštějí hnízdo.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnická kasta zcela chybí. Tmaví mravenci pečující o hnízdo a plod jsou vždy hostitelské dělnice rodu Tetramorium.
  • Panenská královna měří asi 2,5 mm, je tmavě hnědá až černá, jemně a hustě tečkovaná, matná, téměř bez chlupů a nápadně zploštělá; nohy a tykadla jsou světlejší.
  • Hlava královny je o něco širší než dlouhá, kusadla krátká a oba články stopky velmi široké. Zadeček panenské samice má podélnou prohlubeň, u kladoucí královny se však při tvorbě vajíček mimořádně zvětší.
  • Samec je bezkřídlý, světle šedohnědý a pupoidní, tedy vzhledem připomínající kuklu. Má redukovaná kusadla a nápadně velký pohlavní aparát; běžnému okřídlenému samci se téměř nepodobá.
Pozor na záměnu. Královny hostitelského Tetramorium jsou podstatně větší. Praktické riziko záměny spočívá hlavně v tom, že drobné pohlavní jedince pozorovatel považuje za potomstvo hostitele. Samotná přítomnost mnoha tmavých dělnic výskyt Anergates nepotvrzuje, protože tento druh žádné dělnice nemá.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
suché otevřené trávníky · písčiny a stepi · řídké silniční drny · další stanoviště hostitelských Tetramorium
Hnízdo
Samostatné hnízdo nestaví. Okřídlená královna musí proniknout do existující kolonie Tetramorium; terénní studie často nacházejí parazita v hnízdech bez hostitelské královny, mechanismus úspěšného přijetí však není definitivně vysvětlen.
Potrava
Parazit nemá vlastní dělnice, které by sháněly potravu. Královny, samce, larvy i kukly krmí a ošetřují hostitelské dělnice.
Kolonie
Obvykle obsahuje jednu nebo několik královen s výrazně zvětšeným zadečkem a vytváří pouze pohlavní potomstvo s výraznou převahou samic. Protože neobnovuje hostitelské dělnice, parazitovaná kolonie zaniká s jejich stárnutím; Artsdatabanken uvádí odhad přibližně dvou až tří let.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →
Závislost na hostiteli
trvalý inkvilinismus

Svatební lety

Kdy se rojí

Odběry z obou přesně datovaných českých kolonií zachytily 7. července pohlavní jedince nebo jejich kukly, nikoli přímo pozorovaný výlet. Okřídlené královny se po vnitrohnízdním páření rozptylují hlavně v červenci; samci zůstávají celý život uvnitř.

Další druhy, které se mohou rojit v červenci →

Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

V Česku je druh vzácně nalézaný a pravděpodobně silně přehlížený. Novodobě zdokumentované středočeské kolonie pocházejí ze Všejan z 7. července 1988 a z Újezdce z 7. července 2019; areál sahá od západní Evropy přes Kavkaz do střední Asie a s hostitelem byl zavlečen do východní části Severní Ameriky.

Výskytová data GBIF pro Česko

Anergates atratulus: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Anergates atratulusmravenec bachratý

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec bachratý je obligátní sociální parazit bez vlastní dělnické kasty. Všechny dělnice v napadeném hnízdě patří hostitelskému Tetramorium; parazit vytváří pouze královny a samce.

Jak jej poznat

Panenská královna měří asi 2,5 mm, je tmavá, matná a nápadně zploštělá. Po usazení v hostitelském hnízdě se její zadeček silně zvětší a královna začne klást velké množství vajíček. Samec je bezkřídlý a světlý. Označuje se jako pupoidní, protože vzhledem připomíná kuklu a běžnému okřídlenému samci se téměř nepodobá. Tmavé dělnice pobíhající v kolonii nejsou Anergates — tento druh žádné nemá.

Kolonie závislá na hostiteli

Mladá královna musí proniknout do fungujícího hnízda Tetramorium. Terénní nálezy často pocházejí z kolonií bez hostitelské královny, ale není prokázáno, že ji parazit sám usmrcuje. Mechanismus úspěšného přijetí zůstává nejasný.

Hostitelské dělnice krmí dospělce, ošetřují plod a udržují hnízdo. Protože parazit neprodukuje nové dělnice, hostitelské dělnice postupně stárnou a smíšená kolonie nakonec zaniká. Odhad jejího trvání činí zhruba dva až tři roky, mezi koloniemi se však může lišit.

Samci se páří uvnitř hnízda a nikdy ho neopouštějí. Potomstvo tvoří převážně samice; oplozené královny si ponechávají křídla a vyhledávají nové hostitelské kolonie. Starší hostitelské údaje byly vedeny jen jako T. caespitum/impurum; novější určení potvrdila T. moravicum, T. chefketi a T. staerckei.

Výskyt v Česku

Dvě přesně popsané středočeské kolonie pocházejí ze Všejan z roku 1988 a z Újezdce z roku 2019. V obou byly 7. července přítomny pohlavní kasty nebo jejich kukly. Nešlo o pozorovaný výlet, údaje však podporují červenec jako hlavní období rozptylu okřídlených královen.

Parazit se snadno přehlédne, protože navenek vypadá napadené hnízdo jako běžná kolonie Tetramorium. V novější literatuře lze druh najít také pod jménem Tetramorium atratulum; profil zachovává kombinaci Anergates atratulus používanou v českém soupisu druhů.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Gjøkmaur — Anergates atratulus. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2015.Odborný popis všech existujících kast, rozměrů, bezdělnicové biologie, hostitelů, areálu a fenologie; zdroj licencované fotografie.
  3. Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Pojizeří. Klapalekiana, 2020.Moderní česká faunistická práce s přesnými lokalitami a prostředím více druhů včetně Lasius meridionalis, L. mixtus, Anergates atratulus a Myrmica curvithorax. Jednotlivá zakládající samice potvrzuje regionální výskyt slaběji než nalezené hnízdo a sama nedokládá místní etablovanou kolonii.
  4. Amcha. Poznámky o parazitických druzích mravenců rodů Anergates a Strongylognathus. Živa / Academia, 2023.Český text s názvem mravenec bachratý, rozměry, absencí dělnic a podrobným laboratorním sledováním potomstva z nálezu u Újezdce.
  5. Heinze, Lautenschläger & Buschinger. Female-biased sex ratios and unusually potent males in the social parasite Anergates atratulus. Myrmecological News, 2007.Primární studie silně samičího poměru pohlaví, bezkřídlých samců, vnitrohnízdního páření a následného rozptylu královen.
  6. Lapeva-Gjonova, Kiran & Aksoy. Unusual ant hosts of the socially parasitic ant Anergates atratulus. Psyche, 2012.Doklad hostitelů Tetramorium moravicum a T. chefketi a absence hostitelských královen v parazitovaných hnízdech.
  7. Purkart, Wagner, Goffová, Selnekovič & Holecová. Laboratory observations on Anergates atratulus: mating behaviour, incorporation into host colonies, and competition with Strongylognathus testaceus. Biologia, 2022.Laboratorní pozorování páření a neúspěšných pokusů o přijetí; integrativně doložený nový hostitel T. staerckei.
  8. Ward, Brady, Fisher & Schultz. The evolution of myrmicine ants: phylogeny and biogeography of a hyperdiverse ant clade. Systematic Entomology, 2015.Fylogenetická klasifikace Myrmicinae včetně synonymie některých rodových jmen používaných českým checklistem.
  9. Anergates atratulus — karta druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.Oficiální česká taxonomická karta; položky ochrany a národního hodnocení nejsou vyplněny.
  10. Social Insects Specialist Group. Anergates atratulus — 1996 IUCN Red List of Threatened Animals. International Union for Conservation of Nature, 1996.Historické globální zařazení VU D2 na straně 99 podle dnes nahrazené verze kritérií IUCN 2.3; není to současná česká kategorie ani nový populační trend.