Strongylognathus testaceus

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec cizopasný žije trvale uvnitř kolonie Tetramorium, ponechává naživu její královnu a produkuje hlavně vlastní pohlavní potomstvo. Vlastních dělnic vzniká tak málo, že mohou mezi tisíci hostitelských dělnic úplně uniknout pozornosti. Jde o téměř bezdělnickou formu sociálního parazitismu, nikoli o druh s pravidelnými loupeživými výpravami.

Dělnice mezi hostiteli

Dělnice měří přibližně 2–3,6 mm a na první pohled se může ztratit mezi podobně velkými dělnicemi Tetramorium caespitum a dalších příbuzných druhů. Je žlutá až žlutohnědá, obvykle s tmavší hlavou a zadečkem. Barva však není bezpečný znak. Nápadnější je obdélníková hlava s hluboce vykrojeným zadním okrajem a vystupujícími zadními rohy. Dlouhá úzká kusadla jsou zahnutá jako srp a postrádají běžně vyvinutou řadu zubů.

Od dalšího českého druhu, Strongylognathus kratochvili, jej pomáhá odlišit tvar týlu a kresba podélných rýh na čele a lících. Určení podle jediné fotografie světlého mravence je nespolehlivé. Užitečný snímek musí ostře zachytit hlavu shora, kusadla, čelo a boční profil; u podobných druhů může být nutné, aby exemplář podle určovacího klíče zkontroloval odborník.

Hostitelská královna zůstává naživu

Ve smíšené kolonii hostitelská královna nezahyne. Dál produkuje dělnice Tetramorium, které shánějí potravu, udržují hnízdo a pečují o plod obou druhů. Hostitelských pohlavních jedinců vzniká málo a smíšená kolonie produkuje převážně pohlavní potomstvo S. testaceus. Není dostatečně objasněno, jak mladá parazitická královna v přírodě dosáhne tohoto uspořádání ani jak je tvorba pohlavních jedinců hostitele omezena.

Starší práce často používaly široké označení Tetramorium caespitum, zatímco moderní taxonomie rozlišuje několik velmi podobných druhů. Historická jména hostitelů proto bez nového ověření nemusejí odpovídat dnešnímu druhovému členění.

Vlastní dělnice jsou vzácné

Podle moderního přehledu tvoří dělnice S. testaceus obvykle méně než jedno procento jedinců ve smíšené kolonii. Starší středoevropská syntéza uvádí horní odhad kolem pěti procent. Přes rozdílné podklady se shodují, že vlastní dělnice parazita jsou mimořádně vzácné.

Český nález z Dolního Pojizeří tento nepoměr ukázal přímo. Ve dvou hnízdech bylo začátkem června 2018 nalezeno dohromady více než sto mladých královen a samců parazita, ale jen jediná jeho dělnice. Ve formikáriu sama nepřijímala nabízenou potravu a nechávala se krmit hostiteli, občas se však dotýkala vajíček a olizovala je.

Loupeživé nájezdy zůstávají nepotvrzené

Starší české shrnutí přisuzovalo druhu vzácné loupeživé výpravy, novější přehledy je však nepotvrzují. V často citovaném starém pozorování přenášely kukly hostitelské dělnice Tetramorium, nikoli prokazatelně dělnice Strongylognathus. Druh je proto vhodnější popisovat pouze jako trvalého sociálního parazita.

Pach podle konkrétního hostitele

Chemická studie španělských kolonií ukázala, že směs uhlovodíků na povrchu těla parazita se podobá směsi na těle hostitelského druhu, a dokonce zachycuje rozdíly mezi jednotlivými hostitelskými koloniemi. Tato chemická podobnost může přispívat k tomu, že dělnice Tetramorium parazita přijímají, krmí a ošetřují.

Šlo však o malý soubor z jedné země, nikoli o celoevropský průzkum. Výsledek podporuje chemické přizpůsobení parazita hostitelské kolonii, ale neříká, zda se všechny české populace přizpůsobují stejnou rychlostí ani zda pach sám vysvětluje přijetí mladé královny. Samotný způsob přirozeného založení nové kolonie zůstává u tak skrytého druhu obtížně pozorovatelný.

Český formikáriový pokus nabídl parazitickým královnám malé, teprve vznikající hostitelské kolonie, jednou s královnou Tetramorium a jednou bez ní. Umělé spojení může ukázat možné interakce a umožnit sledovat péči o plod, ale nenahrazuje přímé pozorování průniku do přirozeného hnízda. Z jediného úspěšného pokusu nelze spolehlivě popsat, jak mladá královna zakládá kolonii v přírodě.

Rojení od června do srpna

Komentované české přehledy uvádějí pohlavní jedince od června do srpna. Dolnopojižerský případ dokládá, že velké množství samců a mladých královen může být pod kamenem už začátkem června. Z dostupných údajů nelze v rámci tohoto tříměsíčního období určit jediný vrchol rojení.

Druh vyhledává hlavně teplé otevřené lokality s početnými koloniemi vhodných hostitelů rodu Tetramorium: suché trávníky, stepní stráně, písčiny, vápencové plochy a někdy světlé borové porosty. Ani vhodné suché stanoviště nestačí, pokud na něm hostitelské kolonie chybějí. Druh je specializovaný a zároveň se obtížně zjišťuje, protože jeho nepočetné dělnice lze najít hlavně při prohlídce hostitelského hnízda.