Myrmicinae · Temnothorax

Temnothorax nadigi

(Kutter, 1925)

Drobný teplomilný mravenec dutých lodyh a škvír ve dřevě. Z Česka jej dokládá jediný hnízdní vzorek odebraný roku 1989 na Stolové hoře.

Určování

Určovací znaky

  • Kusadlo má podle původního popisu pět zubů, z nichž koncový je větší, a nese silná podélná žebra; tykadlo je dvanáctičlánkové.
  • Středem hlavy probíhá široký, mnohem jemněji síťovitě skulpturovaný pás, který při slabém zvětšení působí téměř hladce a leskle.
  • Propodeální výběžky jsou krátké a zubovité, jejich velikost se mezi dělnicemi mění; v běžném terénním snímku mohou být sotva patrné.
  • První článek stopky (petiolus) je v bočním pohledu zřetelně stopkatý, s téměř rovnou až slabě konkávní přední hranou a širokým tupě hranatým uzlem.
Pozor na záměnu. Od T. corticalis a dalších podobných druhů jej nelze bezpečně oddělit podle barvy ani jediného zoubku. Rozhoduje kombinace profilu petiolu, plastiky hlavy, kusadel, tykadel a dalších znaků v přesných mikroskopických pohledech.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
slunné vápencové trávníky · světlé suché lesy · suché křovinaté stráně
Hnízdo
Typová série pocházela z dutých lodyh Laserpitium u Churu; v Pieninách byla hnízda nejčastěji v suchých lodyhách Vincetoxicum. Jiné zprávy uvádějí kůru borových pařezů a vzácně i živé borovice.
Potrava
Spolehlivá druhově specifická studie potravy nebyla nalezena. Atlas proto neodvozuje přesný jídelníček z obecných údajů o jiných druzích rodu.
Kolonie
Pieninská hnízda měla jednu královnu a desítky až přibližně sto dělnic. Z Bulharska je uváděna kolonie s asi 250 dělnicemi; podle několika jednotlivých nálezů však nelze stanovit obvyklou velikost ani počet královen v celém areálu.

Svatební lety

Kdy se rojí

Pohlavní jedinci byli v srpnu pozorováni v pieninských koloniích mimo Česko. Český červnový odběr pocházel z hnízda a rojení nedokládá.

Další druhy, které se mohou rojit v srpnu →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Jediný publikovaný český doklad je hnízdní vzorek jedné královny a 15 dělnic, ručně odebraný 21. června 1989 na Stolové hoře u Klentnice v 430 m n. m. Určen byl roku 2021; přesná poloha hnízda není známa.

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Temnothorax nadigi je drobný teplomilný mravenec, který využívá úzké dutiny v suchých lodyhách a ve dřevě. Z Česka jej zatím dokládá jediný hnízdní vzorek ze Stolové hory u Klentnice.

Jak jej poznat

Dělnice měří 2,3–3,2 mm. Kusadlo má pět zubů; koncový zub je větší a povrch kusadla protínají silná podélná žebra. Tykadlo má dvanáct článků. Propodeum nese dva krátké zuby. První článek stopky (petiolus) je při pohledu z boku zřetelně stopkatý, s téměř rovnou až mírně prohnutou přední hranou a širokým tupým uzlem. Středem jinak podélně rýhované hlavy probíhá pás s mnohem jemnější povrchovou strukturou, který může při slabším zvětšení působit hladce a leskle.

Od T. corticalis ani dalších podobných druhů jej nelze bezpečně oddělit podle barvy nebo jediného znaku. Rozhoduje kombinace tvaru stopky, povrchu hlavy, kusadel a tykadel v přesných mikroskopických pohledech.

Duté lodyhy od Alp po Pieniny

V Pieninách byly kolonie nalezeny na teplých jižně orientovaných vápencových svazích. Obývaly prázdné suché lodyhy bylin, nejčastěji tolity lékařské (Vincetoxicum hirundinaria). Další zprávy uvádějí prostor pod kůrou trouchnivějících borových pařezů a vzácně i dutiny v živých borovicích.

Pieninská hnízda měla jednu královnu a desítky až přibližně sto dělnic. Z jiné části areálu pochází údaj o kolonii s přibližně 250 dělnicemi. Dostupných úplných odběrů je však málo, takže z nich nelze určit běžnou velikost kolonie ani tvrdit, že druh obvykle mívá více královen.

Český hnízdní vzorek z roku 1989

Na Stolové hoře byla roku 1989 odebrána přímo z hnízda jedna královna a patnáct dělnic. Materiál byl správně určen až v roce 2021 a o dva roky později publikován jako první český doklad druhu. Přesná poloha původního hnízda není známá a historický nález neříká, zda tam populace přežívá dnes.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Bezděčka, Bezděčková & Werner. First record of Temnothorax nadigi in the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2023.První český doklad: hnízdní vzorek 1 královny a 15 dělnic ze Stolové hory u Klentnice, odebraný 21. června 1989 v 430 m n. m.; určení bylo dokončeno roku 2021 a publikace zvýšila český soupis na 112 volně žijících druhů.
  2. Kutter. Eine neue Ameise der Schweiz. Mitteilungen der Schweizerischen Entomologischen Gesellschaft, 1925.Původní popis druhu pod jménem Leptothorax nadigi, včetně morfologie dělnice a královny.
  3. Stitz. Die Tierwelt Deutschlands, 37. Teil: Hautflügler oder Hymenoptera I: Ameisen oder Formicidae. Gustav Fischer, Jena, 1939.Historická monografie s rozměry kast, morfologií, hnízděním a fenologií několika evropských Temnothoraxů; taxonomická jména je nutné převést do současného pojetí.
  4. Radchenko, Czechowski & Czechowska. The tribe Formicoxenini (Hymenoptera, Formicidae) in Poland — a taxonomic review and keys for identification. Annales Zoologici, 1999.Přímé pieninské údaje o hnízdění T. nadigi, monogynních koloniích s desítkami až přibližně stovkou dělnic a přítomnosti pohlavních jedinců v srpnu.
  5. Prebus. Insights into the evolution, biogeography and natural history of the acorn ants, genus Temnothorax. BMC Evolutionary Biology, 2017.Fylogenomická studie rodu včetně opakovaného vzniku stromového hnízdění.