mravenci.info

Myrmicinae · Temnothorax

Temnothorax corticalis

(Schenck, 1852)

Nenápadný stromový mravenec světlých lesů, parků a starých stromů; české nálezy pocházejí z několika druhů stromů, zpod kůry i z mrtvého dřeva na zemi.

Živá dělnice Temnothorax corticalis v makrodetailu na světlém podkladuZvětšit4 fotografie
Dokladový exemplář Temnothorax corticalis CASENT0906175 při pohledu shora s měřítkemZvětšit
Hlava dokladového exempláře Temnothorax corticalis CASENT0906175 zepředu s měřítkemZvětšit
Dokladový exemplář Temnothorax corticalis CASENT0906175 z boku s měřítkemZvětšit

Foto: Licence:

Úpravy:

Určování

Určovací znaky

  • První článek stopky (petiolus) má velmi krátkou přední část a v bočním pohledu vysoký trojúhelníkový uzel s ostře hranatým, nikoli uťatým vrcholem.
  • Propodeální trny jsou u typických středoevropských dělnic krátké, robustní a zoubkovité, na široké bázi.
  • Násadec dvanáctičlánkového tykadla nedosahuje k zadnímu okraji hlavy; metanotální rýha chybí.
  • Hlava je jemně podélně rýhovaná, hruď hruběji skulpturovaná a zadeček hladký a lesklý; odstín těla sám neurčuje druh.
Pozor na záměnu. Patří do morfologické skupiny corticalis; mezi podobné druhy v této skupině patří zejména T. jailensis. T. nadigi může být praktickou záměnou, citovaná práce jej však řadí do skupiny bulgaricus. Profil petiolu, trny a plastiku je nutné hodnotit v přesných pohledech.
Kde přesně hledat anatomické znaky Projít určovací klíč pro dělnice

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
světlé dubiny · lesní okraje · staré parky · řídké borové porosty · lužní lesy
Hnízdo
Hnízdí pod kůrou a v dutinách mrtvého dřeva od země do korun. České nálezy byly na topolech, dubu a borovici i v mrtvém dřevě na zemi; historické hnízdo bylo 8–10 m vysoko pod kůrou borovice.
Potrava
Druhově zaměřená studie jídelníčku nebyla nalezena; obecné údaje pro stromové druhy rodu Temnothorax nelze převzít jako přímá data tohoto druhu.
Kolonie
Přímá data o počtu dělnic a královen v typické kolonii chybějí. Malý soubor královen ukázal značnou velikostní proměnlivost, nikoli dvě prokázané formy velkých a malých královen (makrogyn a mikrogyn).

Svatební lety

Kdy se rojí

Stitzova historická syntéza uvádí rojení v září. České nálezové dny dělnic ani nedatovaní okřídlení jedinci ze sbírky nejsou dokladem letu; pro český víceměsíční kalendář chybí přímá data.

Další druhy, které se mohou rojit v září →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Faunistická studie Dolního Povltaví doložila druh na devíti lokalitách: Podhoří, Bohnické údolí, Erz, Zlončice 1, Odolena Voda, Hleďsebe I. díl, Úpor–Černínovsko, Vrbno a Hořín. Revidovaný starý materiál pochází také z Kroměříže.

Výskytová data GBIF pro Česko

Temnothorax corticalis: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Temnothorax corticalis

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Temnothorax corticalis je drobný stromový mravenec, který hnízdí pod kůrou a v dutinách dřeva od země až po koruny. V Česku byl nalezen na topolech, dubu, borovici i v mrtvém dřevě ležícím na zemi.

Jak jej poznat

Dělnice měří přibližně 2,5–3,2 mm. Nejužitečnějším znakem je boční profil prvního článku stopky (petiolu): krátká přední část přechází do vysokého trojúhelníkového uzlu s ostře hranatým vrcholem. Propodeální trny jsou obvykle krátké, robustní a zoubkovité. Hlava je jemně podélně rýhovaná, hruď skulpturovaná silněji a zadeček hladký a lesklý.

Barva se pohybuje od červenožluté po hnědožlutou a sama druh neurčuje. Podobní T. jailensis a T. nadigi vyžadují porovnání petiolu, trnů i plastiky v přesně orientovaných mikroskopických pohledech.

Hnízda ve starých stromech

Druh obývá světlé lesy, okraje porostů, parky a staré stromy s členitou kůrou a dutinami po dřevním hmyzu. Hnízda byla nalezena pod kůrou borovice vysoko nad zemí, v koruně dubu i v odumřelém dřevě. Při průzkumu jednoho bouří vyvráceného starého dubu se v koruně objevilo mnoho hnízd, což ukazuje, kolik skrytých dutin může jediný strom nabídnout. Neznamená to však, že všechna hnízda patřila jedné propojené kolonii.

Typická velikost kolonie, počet královen ani druhově specifický jídelníček zatím nejsou dobře doloženy. Dělnice se po vyrušení rychle ukrývají ve štěrbinách, a proto je běžný průzkum kmene snadno přehlédne.

Výskyt v Česku

V Dolním Povltaví byl druh doložen na devíti lokalitách ve světlých lesích, na lesních okrajích i uvnitř obcí. Revidovaný starší materiál pochází také z Kroměříže. Soubor nálezů ukazuje vazbu na starší stromy a mrtvé dřevo, nikoli na jedinou dřevinu.

Další čtení

Související témata

Doma a na zahraděMravenci na zahradě: hnízda, potrava, mšice a typické druhyKde na zahradě hnízdí, co sbírají, proč chodí po rostlinách a které druhy lze čekat v trávníku, pod dlažbou nebo ve dřevě.Život kolonieKolik mravenců žije v kolonii?Od několika dělnic po milionové společnosti: jak se početnost mění s druhem, věkem a sezonou a proč hnízdo nemusí být celá kolonie.Život kolonieJak mravenec vnímá svět: smysly, mozek, učení a odpočinekCo mravenci vidí a cítí tykadly, jak vnímají vibrace, učí se trasu, ukládají paměť a střídají aktivitu s klidem.
Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. P. A. Schenck. Beschreibung nassauischer Ameisenarten. Jahrbuch des Vereins für Naturkunde im Herzogthum Nassau, 1852.Původní popis druhu pod jménem Myrmica corticalis.
  3. Stitz. Die Tierwelt Deutschlands, 37. Teil: Hautflügler oder Hymenoptera I: Ameisen oder Formicidae. Gustav Fischer, Jena, 1939.Historická monografie s rozměry kast, morfologií, hnízděním a fenologií několika evropských Temnothoraxů; taxonomická jména je nutné převést do současného pojetí.
  4. Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Povltaví. Klapalekiana, 2018.Regionální faunistická studie s biotopy a konkrétními českými doklady několika vzácných druhů včetně okřídlené samice P. testacea nalezené 23. září 2016.
  5. Prebus. Insights into the evolution, biogeography and natural history of the acorn ants, genus Temnothorax. BMC Evolutionary Biology, 2017.Fylogenomická studie rodu včetně opakovaného vzniku stromového hnízdění.
  6. Salata & Borowiec. Preliminary division of not socially parasitic Greek Temnothorax Mayr, 1861 (Hymenoptera, Formicidae) with a description of three new species. ZooKeys, 2019.Morfologické vymezení druhových skupin Temnothorax a diskuse nejisté příbuznosti okruhu T. tuberum.
  7. Bezděčka & Bezděčková. Mravenci ve sbírkách Muzea Kroměřížska. Acta rerum naturalium, 2010.Revidované sbírkové doklady českých a moravských mravenců včetně vzácných druhů Temnothorax a přesných lokalitních údajů. Katalog dokládá P. melinum z Kroměříže v srpnu 1932 a revidovaný materiál M. deplanata z Mohelna (červenec 1942, 16 dělnic) a Pavlovských kopců (nedatováno, tři dělnice); zároveň odděluje přesně lokalizovaný materiál od exemplářů bez nálezových údajů.
  8. Bolton. Synopsis and Classification of Formicidae. Memoirs of the American Entomological Institute, 2003.Globální klasifikace, která obnovila rod Temnothorax a převedla do něj druhy T. clypeatus a T. corticalis dříve vedené v rodu Leptothorax.
  9. Seifert. The ants of Central European tree canopies (Hymenoptera: Formicidae) — an underestimated population?. In: Floren & Schmidl (eds.), Canopy Arthropod Research in Europe, bioform entomology, 2008.Primární soubor pozorování z let 1979–2004 včetně výškového rozložení hnízd T. corticalis a mimořádně hustého osídlení koruny jednoho 240letého dubu; autor upozorňuje, že případ nemusí reprezentovat běžný les.
  10. Rüppell & Heinze. Alternative reproductive tactics in females: the case of size polymorphism in winged ant queens. Insectes Sociaux, 1999.Srovnávací studie velikosti okřídlených královen; u T. corticalis malý nepublikovaný soubor ukazuje pouze vysokou variabilitu, nikoli prokázané oddělené makrogynní a mikrogynní formy.

Možné záměny

Podobné druhy v atlasu

Myrmicinae

Temnothorax jailensis

Vzácně nalézaný teplomilný mravenec žijící na stromech. České pasti zachytily pět dělnic ve výškách 3–23,5 metru, slovinské nálezy doložily dvě kolonie na dubech.

Rojení

Myrmicinae · dělnice 2,3–3,2 mm

Temnothorax nadigi

Drobný teplomilný mravenec dutých lodyh a škvír ve dřevě. Z Česka jej dokládá jediný hnízdní vzorek odebraný roku 1989 na Stolové hoře.

Rojení

Myrmicinae · dělnice 2,5–3 mm

Temnothorax affinis

mravenec stromový

Drobný dvoubarevný specialista korun starých stromů; kolonie s průměrem kolem sta dělnic obývají odumřelé větvičky a mohou hostit sociálního parazita.

Rojení