Myrmicinae · Temnothorax
Temnothorax jailensis
(Arnol'di, 1977)
Mimořádně vzácný stromový mravenec světlých lesů, jehož první publikovaný český soubor tvoří pět dělnic zachycených od podrostu po koruny v dolním Podyjí.
Profil druhu
Jak žije a čím je zajímavý
Arnol’di popsal Temnothorax jailensis roku 1977 jako Leptothorax jailensis podle materiálu z Krymu. Český objev přinesl cílený průzkum hmyzu na stromech v dolním Podyjí a kritický checklist jej roku 2018 převzal jako potvrzený přírůstek české fauny.
Přesně pět dělnic ve čtyřech typech stromového prostředí
Vodka, Pech a Čížek uvedli celkem pět dělnic zachycených mezi 18. červnem a 14. červencem 2006 u Lednice a Ladné. Nárazové pasti byly na čtyřech stromech ve výškách od tří do 23,5 metru: šest metrů vysoko na starém solitérním dubu letním při okraji lesní louky, ve 14 metrech na jilmu vazu na okraji lesa, ve 23,5 metrech na jasanu úzkolistém ve světlině a ve třech metrech na lípě v podrostu zapojeného lesa. Práce uvádí souhrnný počet jedinců z pastí, nikoli pět hnízd. Kritický checklist z roku 2018 navíc zmiňuje několik dalších, dosud detailně nepublikovaných nálezů ve sbírce Petra Wernera. Bez zveřejněných etiket nelze doplnit jejich počet, data ani lokality.
Rozptyl mezi podrostem a korunou a nálezy na čtyřech dřevinách podporují stromový způsob života. Samy dělnice však neurčují polohu kolonie. Hnízdění v suchých větvičkách živých stromů převzali autoři zprávy z odborných konzultací; český odběr žádné hnízdo neotevřel. Také jednokrálovnost práce uvádí jako charakteristiku druhu, nikoli jako výsledek sčítání zdejší kolonie.
Skupinová diagnóza není hotové určení
Morfologické členění Salaty a Borowce řadí T. jailensis do skupiny corticalis. Její dělnice mají dvanáctičlánková, celá žlutá tykadla, chybějící metanotální rýhu a okrové až světle hnědé tělo s tmavší hlavou. První zadečkový tergit nese vzadu široký tmavý pás, u báze však zůstává světlá plocha. Petiolus má velmi krátkou stopku a v profilu působí trojúhelníkově; propodeální výběžky mohou v rámci skupiny sahat od krátkých trojúhelníkových zubů po středně dlouhé jehlicovité trny. Hlava má lesklý podklad s proměnlivou síťovitou plastikou a hruď výraznou mikroskulpturu.
To jsou znaky skupiny, ne hotový recept na odlišení T. jailensis od T. corticalis. Proměnlivost plastiky i trnů vyžaduje přesně orientované mikroskopické pohledy a srovnávací materiál. Atlas nepřebírá obecnou velikost jiných druhů rodu a rozměry ponechává prázdné, dokud nebude číselný rozsah ověřen v primárních datech.
Co pět dělnic neprozradí
Interval provozu pasti není letovým kalendářem. Zachycené dělnice nejsou okřídlení samci ani samice, a proto období 18. června až 14. července rojení nedokládá. Profil nechává měsíce letu prázdné a ze stejného souboru neodvozuje velikost kolonie, potravu ani současnou početnost v Česku.
Autoři nálezu upozornili, že jedna z obsazených lokalit patřila k posledním dobře zachovaným zbytkům řídkého lesa s mohutnými duby a druhá nebyla zasažena intenzivním hospodařením. Navrhli proto pro Česko hodnocení kriticky ohrožený. Český červený seznam 2017 však druhu samostatnou kategorii formálně nepřidělil, takže návrh nelze vydávat za oficiální status.
Poučné je srovnání s Dolním Rakouskem. Tamní červený seznam znal jediný výskyt v parku jižně od Vídně, doložený jen ze 70. let 20. století, a regionálně druh hodnotil jako vyhynulý či nezvěstný. Za zásadní hrozbu označil úbytek starých solitérních stromů a doporučil jejich ochranu včetně mrtvého dřeva. Toto hodnocení podporuje význam starých stromů pro ochranu druhu, ale nevypovídá přímo o trendu české populace. V dolním Podyjí zůstává nejdůležitější mezerou nové, šetrné ověření, zda zde populace dosud přežívá.
Nula v GBIF není nula v krajině
K 20. červenci 2026 nevracel GBIF pod klíčem 1324037 jediný výskyt nikde na světě. Backbone navíc druh vede ve staré kombinaci Leptothorax jailensis a přesná druhová shoda pro jméno Temnothorax jailensis chybí. Profil proto automatickou bodovou mapu vypíná. Nula v agregátoru nevyvrací publikovaný český materiál ani další sbírkové doklady; znamená, že pro tuto taxonomickou větev nejsou dostupné mapovatelné řádky.
Pro nový nález by proto nestačila samotná fotografie. Cenný je uchovaný voucher, přesná výška a dřevina, datum, způsob sběru a odborná revize jména — právě údaje, které mohou propojit moderní terénní doklad s historickým českým souborem bez předstírání jistoty, kterou pět dělnic z pastí neposkytuje.
Určování
Na co se dívat
- Patří do skupiny T. corticalis: dělnice mají dvanáctičlánková žlutá tykadla, chybějící metanotální rýhu a krátce stopkatý, v profilu trojúhelníkový petiolus.
- Propodeální výběžky jsou v rámci skupinové diagnózy proměnlivé od velmi krátkých trojúhelníkových zubů po středně dlouhé jehlicovité trny.
- Hlava má lesklý podklad s více či méně síťovitou plastikou; hruď je mikrosíťovaná a boky pronota mohou nést podélná žebra.
- Život v suchých větvičkách vysoko na stromech je důležitý ekologický kontext, nikoli samostatný určovací znak.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- světlé lužní lesy · lesostepi · staré dubiny · lesní světliny
- Hnízdo
- Autoři českého nálezu jej s odkazem na odborné konzultace označili za obligátně stromový druh hnízdící v suchých větvičkách a větvích živých stromů. Pasti však zachytily dělnice, nikoli samotné hnízdo.
- Potrava
- Druhově specifická data o přirozené potravě nebyla v dostupných pramenech nalezena, proto atlas přesný jídelníček neuvádí.
- Kolonie
- První česká zpráva druh charakterizovala jako jednokrálovný, tento údaj však nepochází ze sčítání českého hnízda. Počet dělnic typické kolonie z pěti jedinců v pastech odvodit nelze.
Svatební lety
Kdy se rojí
Období rojení zůstává neuvedené. České pasti zachytily dělnice mezi 18. červnem a 14. červencem; dělnice nejsou okřídlení pohlavní jedinci a tento interval let nedokládá.
Jistota kalendáře: nízká. Dostupné podklady neumožňují uvést ani orientační interval rojení.
Výskyt
Kde druh potkáte
První publikovaný český soubor tvoří pět dělnic zachycených v roce 2006 na dubu, jilmu, jasanu a lípě u Lednice a Ladné v dolním Podyjí. Checklist z roku 2018 navíc uvádí další detailně nepublikované nálezy ve sbírce Petra Wernera; původní popis pochází z Krymu.
Ochrana a krajina
Červený seznam a právní ochrana
Červený seznam ČR 2017
Bez samostatné položkyTo neznamená kategorii LC. Druh jednoduše nepatří mezi 12 mravenců samostatně uvedených v tomto národním hodnocení.
Zvláštní ochrana v Česku
Neuvedený v příloze IIITento taxon není v příloze III vyhlášky č. 395/1992 Sb. samostatně uvedený jako zvláště chráněný.
Poznejte souvislosti
Co pomůže tento profil zasadit do širšího obrazu
Zdroje profilu
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Arnol’di. New and little known ant species of the genus Leptothorax Mayr (Hymenoptera, Formicidae) in the European USSR and the Caucasus. Entomologicheskoe Obozrenie, 1977.Původní popis Leptothorax jailensis; anglický překlad vyšel v Entomological Review 56: 148–153.
- Vodka, Pech & Čížek. Faunistic records from the Czech Republic – 305. Hymenoptera: Formicidae. Klapalekiana, 2010.První český doklad T. jailensis: pět dělnic zachycených 18. června až 14. července 2006 nárazovými pastmi na dubu, jilmu, jasanu a lípě ve výškách 3–23,5 m v dolním Podyjí; práce vykládá nálezy jako doklad obligátně arborikolní ekologie.
- Salata & Borowiec. Preliminary division of not socially parasitic Greek Temnothorax Mayr, 1861 (Hymenoptera, Formicidae) with a description of three new species. ZooKeys, 2019.Morfologické vymezení druhových skupin Temnothorax a diskuse nejisté příbuznosti okruhu T. tuberum.
- Schlick-Steiner, Steiner & Schödl. Rote Listen ausgewählter Tiergruppen Niederösterreichs. Ameisen (Hymenoptera: Formicidae). Amt der Niederösterreichischen Landesregierung, 2003.Regionální červený seznam s druhovými profily a konkrétními hrozbami. U T. jailensis uvádí jediný dolnorakouský výskyt v parku jižně od Vídně ze 70. let 20. století, kategorii regionálně vyhynulý či nezvěstný a úbytek starých solitérních stromů jako hrozbu.
- Prebus. Insights into the evolution, biogeography and natural history of the acorn ants, genus Temnothorax. BMC Evolutionary Biology, 2017.Fylogenomická studie rodu včetně opakovaného vzniku stromového hnízdění.
- GBIF Species API a Species Match. Global Biodiversity Information Facility.Rozhraní pro taxonové záznamy, vyhledávání jmen a shodu s GBIF Taxonomic Backbone. Chybějící přímá shoda může skončit jen na vyšším taxonu a nesmí být zaměněna za důkaz absence druhu.
- GBIF Occurrence Search API. Global Biodiversity Information Facility.Dynamické vyhledávání zveřejněných výskytových záznamů. Celkový počet zahrnuje i doklady bez souřadnic; filtr hasCoordinate ukazuje jen záznamy použitelné v mapě. Ani jeden údaj neměří početnost nebo úplnou obsazenost území.
- Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
