Myrmicinae · Tetramorium

Tetramorium impurum

(Foerster, 1850)

Méně teplomilný člen kryptického komplexu Tetramorium caespitum, který ve střední Evropě osidluje louky, pastviny i kamenitá stanoviště od nížin do hor.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice jsou světle hnědé až téměř černé a velikostí se široce překrývají s dalšími členy komplexu.
  • Hlava, mesosoma (střední část těla) i stopka jsou silně skulpturované a převážně matné; jemná mikroplastika zasahuje také první tergit gastru (hřbetní destičku hned za stopkou).
  • V rámci komplexu má druh relativně malé oči, spolehlivé oddělení ale vyžaduje soubor přesných měření.
Pozor na záměnu. Jde o kryptický druh. Terénní fotografie, barva ani jediný orientační znak nestačí; starší evropské záznamy mohou být smíšeny s T. staerckei nebo jinými druhy komplexu.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
louky · suché trávníky · kamenité pastviny · vřesoviště · štěrkovny · světlé lesy
Hnízdo
Ve střední Evropě často hnízdí v hlinité půdě, zpravidla pod kameny nebo pod nízkým kopečkem. Západní větev využívá také pobřežní písek; druh žije v nížinách i horách.
Potrava
Použité taxonomické revize sledují příbuznost, stanoviště a fenologii, potravu však přímo nezkoumají. Podíl kořisti, semen a medovice proto pro tento druh není spolehlivě znám.
Kolonie
Kolonie jsou podle revize zpravidla jednokrálovné. Druh může sloužit jako hostitel sociálním parazitům z okruhu Anergates a Strongylognathus.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →
Počet a přítomnost královen
jedna královna

Svatební lety

Kdy se rojí

Revize zjistila dospělé pohlavní jedince v hnízdech od 29. června do 14. října, průměrně 23. srpna. Nejde o řadu přímých pozorování letu, proto není označen vrchol rojení.

Další druhy, které se mohou rojit v červnu →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Výskyt v Česku dokládají revidované vzorky z Čech i Moravy. Historické mapy komplikuje záměna s dalšími členy komplexu; evropské a anatolské populace tvoří tři geneticky výrazné linie, které revize nadále chápe jako jediný druh.

Výskytová data GBIF pro Česko

Tetramorium impurum: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Tetramorium impurum

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Tetramorium impurum patří do kryptického komplexu kolem mravence drnového. Ve střední Evropě je méně teplomilný než většina jeho příbuzných a osidluje louky, kamenité pastviny i horská stanoviště.

Jak jej odlišit

Dělnice mohou být světle hnědé až téměř černé. Hlava, mesosoma (střední část těla) i oba články stopky jsou silně skulpturované a matné. Jemná síťovitá mikroplastika zasahuje také první tergit gastru (hřbetní destičku hned za stopkou). V poměru k hlavě má druh menší oči než většina dalších členů komplexu.

Barva, velikost očí ani skulptura samy nestačí. Hodnoty se překrývají zejména s T. staerckei a dalšími podobnými druhy, proto určení vyžaduje silné zvětšení a kombinaci rozměrů několika dělnic. Genetické práce rozlišily uvnitř T. impurum několik zeměpisných linií, ale současná revize je nadále považuje za jediný druh.

Stanoviště a hnízdo

Ve střední Evropě žije od nížin do hor, v jižní Evropě častěji ve vyšších polohách. Nachází se na loukách a polosuchých trávnících, kamenitých pastvinách, vřesovištích, štěrkovnách, na náspích i ve světlých kamenitých lesích. Západní populace využívají také pobřežní písek a říční břehy.

Hnízdo leží zpravidla v hlinité půdě pod kamenem. Nad vstupem může být jen nízká hromádka vynesené zeminy. Kolonie jsou uváděny jako jednokrálovné, spolehlivý druhový rozsah počtu dělnic však není známý. Stejně málo přímých údajů máme o poměru kořisti, semen a medovice v potravě.

Hostitel sociálních parazitů

V hnízdech T. impurum byli nalezeni Anergates atratulus, Strongylognathus testaceus a také S. alpinus. Tito mravenci využívají dělnice hostitelského druhu při vývoji vlastního potomstva. Výskyt parazita je však jen příležitostnou vlastností některých kolonií.

Rozšíření a rojení

Revidované nálezy potvrzují druh v Čechách i na Moravě. Areál sahá od západní Evropy přes Balkán do Anatolie; prostředí se mezi západními a východními populacemi částečně liší.

Dospělí samci a královny byli v hnízdech zaznamenáni od konce června do poloviny října. Jde o široké období jejich přítomnosti, nikoli o přesně známý vrchol svatebních letů.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Wagner et al. Light at the end of the tunnel: integrative taxonomy delimits cryptic species in the Tetramorium caespitum complex (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2017.Integrativní revize kryptického komplexu T. caespitum: morfometrie, genetika, samčí genitálie, ekologie, evropský klíč, české vzorky a druhově rozlišená fenologie.
  3. Wagner et al. Supplementary Table S1: investigated material of the Tetramorium caespitum complex. Myrmecological News, 2017.Primární datová tabulka jednotlivých hnízdních vzorků včetně souřadnic, nadmořské výšky, data, sběratele, biotopu, COI haplotypu a českých dokladů.
  4. Wagner et al. Delineation of species of the Tetramorium caespitum complex (Hymenoptera, Formicidae) in Anatolia with a diagnosis of related species-complexes. ZooKeys, 2025.Nová integrativní revize 191 hnízdních vzorků; potvrzuje platnost druhů, zahrnuje 11 anatolských hnízdních vzorků T. hungaricum, odhaluje východoanatolskou mikrosatelitovou linii T. impurum a podporuje Anatolii s Kavkazem jako nejpravděpodobnější původ nepůvodního T. immigrans ve střední Evropě.