Tetramorium hungaricum

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Na délku měří dělnice Tetramorium hungaricum jen 2,5–3 milimetry, přesto patří jeho kolonie k nejpozoruhodnějším v evropském komplexu T. caespitum. V jediném hnízdě může žít několik královen, v krajním případě až několik stovek. Z Česka je přitom známý pouze jeden odborně publikovaný nález u Mikulova.

Z poddruhu nejmenší druh komplexu

Röszler taxon roku 1935 popsal jako poddruh T. caespitum. Později byl povýšen na druh a Csősz s Markóem jej roku 2004 podrobně redeskribovali podle 92 dělnic z několika populací. Moderní integrativní revize z roku 2017 jeho samostatnost potvrdila a zároveň jej označila za nejmenší druh celého komplexu. Průměrný index velikosti hlavy CS dosáhl 657 ± 34 mikrometrů, s rozsahem 584–722 mikrometrů.

Starší práce uvádí přímou délku všech tří kast: dělnice 2,5–3,0 milimetru, královna 6,4 milimetru a samec 5,5 milimetru. Na rozdíl od mnoha jiných profilů zde tedy milimetrové hodnoty nejsou převodem z rozměru hlavy.

Hladší a lesklejší než příbuzní

Dělnice je tmavohnědá až černavá. Za očima má méně podélných žeber než příbuzné druhy a velké části hlavy mohou být hladké a lesklé. Podobně se redukuje plastika na hrudi, boční straně propodea, petiolu a postpetiolu. První článek zadečku nese jen řídkou, přerušovanou mikroplastiku. V poměru k hlavě jsou oči poměrně velké a hruď je relativně krátká a úzká.

Kombinace malého těla, lesklých ploch a velkých očí je užitečná pod mikroskopem, ne jako určování podle dojmu. Rozměry se překrývají s dalšími členy komplexu a revizní klíč používá mnoho standardizovaných poměrů. Pro potvrzení je vhodná série dělnic z jednoho hnízda, nejméně stonásobné zvětšení a srovnávací materiál.

Jeden z nejteplomilnějších druhů

Teplotní charakteristika 43 revizních lokalit měla průměr 20,6 °C a rozsah 16,2–26,2 °C. Typickými místy jsou suché louky a trávníky, jižně orientované vápencové a dolomitové svahy, písčiny, kamenité křoviny a štěrkovny. Druh byl nalezen také ve světlých doubravách, takže otevřený stepní povrch není jedinou možností. Hnízdo bývá v půdě pod kamenem.

Na studovaných maďarských lokalitách žil syntopicky s T. caespitum. Soužití na stejné ploše znovu ukazuje, že biotop nemůže nahradit určování. Dva podobní mravenci mohou využívat tentýž kámen a přesto patřit k odlišným druhům.

Několik královen — a někdy několik stovek

Redeskripce uvádí, že kolonie obvykle obsahují několik až více dospělých královen. V krajních případech jejich počet dosáhl několika stovek. To je přímý doklad polygynie, nikoli odhad podle hustoty dělnic.

V pohoří Csiki u Budapešti vědci pozorovali nápadné agregace hnízd a navrhli možnost superkoloniálního způsobu života. Neprovedli však genetické testy příbuznosti ani behaviorální pokusy s dělnicemi ze sousedních hnízd. „Superkolonie“ proto zůstává hypotézou: mnoho královen v hnízdě a mnoho hnízd vedle sebe samo o sobě neprokazuje, že celá síť přijímá členy bez hranic.

Druhově specifická studie potravy chybí. Připisovat mu přesné podíly kořisti, semen či medovice podle jiných Tetramorium by bylo jen extrapolací, a profil je proto ponechává jako otevřenou otázku.

Jediný český nález u Mikulova

První český záznam publikovali Bezděčka a Bezděčková roku 2009 z jižní Moravy poblíž Mikulova. V době zveřejnění šlo o nejzápadnější známý výskyt druhu. Kritický checklist z roku 2018 jej převzal jako jediný český nález a T. hungaricum tak zařadil mezi nově doložené členy domácí fauny.

Z jednoho bodu nelze odvodit současnou velikost populace, trend ani úplný areál. Jádro rozšíření leží v panonské a balkánské oblasti a pokračuje do východní Evropy a Anatolie. Každý nový český kandidát by proto měl být zdokumentován souřadnicemi a biotopem, ověřen na sérii dělnic a uložen jako dohledatelný voucher, nikoli určen jen fotografií.

Květen až červen, ale česká řada chybí

Biologická práce klade svatební lety do května a června. Revize našla dospělé pohlavní jedince v sedmi hnízdech mezi 8. a 24. červnem, průměrně 20. června. První údaj se týká letů, druhý připravenosti sexuálů v hnízdě; teprve dohromady podporují červnový vrchol s rozumnou, nikoli absolutní jistotou.

Pro Česko samostatná fenologická série neexistuje. Záznam rojení má největší hodnotu, pokud spojí čas, počasí a fotografie okřídlených jedinců s bezpečně určenými dělnicemi z výletového otvoru. Druh není samostatně hodnocen v českém červeném seznamu ani zvláště chráněn vyhláškou; absence formální kategorie však při jediném známém nálezu není důkazem příznivého stavu.