Myrmicinae · Tetramorium

Tetramorium hungaricum

Röszler, 1935

Mimořádně drobný teplomilný druh suchých vápencových a písčitých trávníků. V českém soupisu z roku 2018 je známý jediným nálezem u Mikulova.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice patří s délkou přibližně 2,5–3 mm k nejmenším členům komplexu T. caespitum.
  • Tělo je tmavohnědé až téměř černé. Povrch hlavy je jen jemně rýhovaný a některé části těla jsou hladké a lesklé.
  • Oči jsou v poměru k hlavě poměrně velké. U královny bývá alespoň část boku hrudi hladká a lesklá.
Pozor na záměnu. Jednotlivé znaky se překrývají s jinými členy komplexu. Bez standardizovaných měření více dělnic nelze nález bezpečně potvrdit. Ani samčí pohlavní ústrojí jej podle revize z roku 2025 spolehlivě neodliší od T. caespitum.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
xerotermní trávníky · vápencové a dolomitové stráně · písčiny · štěrkovny · světlé doubravy
Hnízdo
Kolonie obývají půdu teplých otevřených stanovišť a často využívají prostor pod kameny na jižně orientovaných vápencových či dolomitových svazích.
Potrava
Práce zaměřené na morfologii, kolonii a výskyt neuvádějí přímo pozorované potravní zdroje. Jídelníček druhu proto zůstává neznámý.
Kolonie
V maďarských populacích mívají kolonie několik dospělých královen a výjimečně jich byly nalezeny až stovky. Shluky hnízd u Budapešti vedly k hypotéze vzájemně propojených kolonií, kterou však genetická ani behaviorální data dosud nepotvrdila.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →
Počet a přítomnost královen
více královenpočet královen se mění

Svatební lety

Kdy se rojí

Starší redeskripce uvádí lety v květnu a červnu. Revize z roku 2017 doložila pohlavní jedince v sedmi hnízdních vzorcích od 8. do 24. června; přítomnost v hnízdě však není přímým pozorováním letu.

Další druhy, které se mohou rojit v květnu →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Český soupis z roku 2018 znal jediný nález u Mikulova na jižní Moravě; při zveřejnění šlo o nejzápadnější doložený výskyt. Druh je znám z Panonie, Balkánu a východní Evropy a revize z roku 2025 zahrnula také 11 hnízdních vzorků z Anatolie.

Výskytová data GBIF pro Česko

Tetramorium hungaricum: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Tetramorium hungaricum

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Tetramorium hungaricum patří k nejmenším evropským druhům komplexu T. caespitum. Dělnice měří přibližně 2,5–3 mm a žijí na teplých otevřených místech. Český soupis z roku 2018 znal jediný publikovaný nález u Mikulova.

Jak jej poznat

Dělnice je tmavohnědá až černavá a má poměrně velké oči. Povrch hlavy je jen jemně rýhovaný a některé části těla jsou hladké a lesklé. Malé tělo, lesklé plochy a velké oči jsou užitečná vodítka pod mikroskopem, ale jednotlivé znaky se překrývají s dalšími členy komplexu. Potvrzení vyžaduje přesná měření více dělnic z jednoho hnízda.

U královny pomáhá odlišení alespoň zčásti hladký a lesklý bok hrudi. U samce není bezpečným znakem ani tvar pohlavního ústrojí: revize z roku 2025 jej v tomto ohledu nedokázala spolehlivě oddělit od T. caespitum.

Teplé trávníky a mnoho královen

Druh obývá suché louky, vápencové a dolomitové stráně, písčiny, štěrkovny a světlé doubravy. Hnízdo bývá v půdě pod kamenem. Na stejné lokalitě se může vyskytovat spolu s T. caespitum, takže samotný biotop k určení nestačí.

V maďarských populacích obsahovaly kolonie několik královen, někdy mnohem více; výjimečně jich byly nalezeny stovky. U shluků sousedních hnízd poblíž Budapešti autoři uvažovali o vzájemně propojené soustavě kolonií, spojení však neprokázali. Tyto výsledky nelze bez dalších dat přenést na všechny populace. Druhově specifické údaje o potravě zatím chybějí.

Český nález u Mikulova

Jediný český záznam známý soupisu z roku 2018 pochází z okolí Mikulova na jižní Moravě a v době publikace představoval nejzápadnější známý výskyt. Druh je znám z Panonie, Balkánu a východní Evropy; revize z roku 2025 zahrnula také 11 hnízdních vzorků z Anatolie. Z jednoho českého nálezu nelze odvodit současnou velikost ani rozšíření zdejší populace.

Rojení v květnu a červnu

Starší redeskripce uvádí lety v květnu a červnu. Revize z roku 2017 našla pohlavní jedince v sedmi hnízdních vzorcích mezi 8. a 24. červnem, ale samotný nález v hnízdě nedokládá okamžik letu. Samostatná česká řada pozorování neexistuje.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Bezděčka & Bezděčková. The first record of Tetramorium hungaricum in the Czech Republic. Klapalekiana, 2009.Primární zpráva o jediném tehdy známém českém nálezu u Mikulova, který představoval nejzápadnější doložený výskyt druhu.
  3. Csősz & Markó. Redescription of Tetramorium hungaricum Röszler, 1935, a related species of T. caespitum. Myrmecological News, 2004.Primární morfologická redeskripce s rozměry kast, biologií, suchomilnými stanovišti, polygynií a obdobím rojení T. hungaricum.
  4. Wagner et al. Light at the end of the tunnel: integrative taxonomy delimits cryptic species in the Tetramorium caespitum complex (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2017.Integrativní revize kryptického komplexu T. caespitum: morfometrie, genetika, samčí genitálie, ekologie, evropský klíč, české vzorky a druhově rozlišená fenologie.
  5. Wagner et al. Delineation of species of the Tetramorium caespitum complex (Hymenoptera, Formicidae) in Anatolia with a diagnosis of related species-complexes. ZooKeys, 2025.Nová integrativní revize 191 hnízdních vzorků; potvrzuje platnost druhů, zahrnuje 11 anatolských hnízdních vzorků T. hungaricum, odhaluje východoanatolskou mikrosatelitovou linii T. impurum a podporuje Anatolii s Kavkazem jako nejpravděpodobnější původ nepůvodního T. immigrans ve střední Evropě.