Dolichoderinae · Bothriomyrmex
mravenec korsický
Bothriomyrmex corsicus Santschi, 1923
Kriticky ohrožený žlutohnědý obyvatel moravských xerotermů a krasových trávníků, který zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem u mravenců Tapinoma.
Profil druhu
Jak žije a čím je zajímavý
Jméno „korsický“ může mást: druh není omezený na Korsiku. Je rozšířený od jižní Francie a Itálie přes alpské a balkánské země až po Moravu a Slovensko. Česká naleziště leží poblíž severního okraje známého areálu a patří k teplým ostrůvkům krajiny, kde se potkává otevřený trávník, kámen a dlouhá doba oslunění.
Český druh ukrytý pod jménem gibbus
Materiál ze Suchého žlebu byl popsán jako Bothriomyrmex meridionalis gibbus. Moderní revize typy přeměřila a převedla jméno do synonymie B. corsicus. Při hledání starých moravských dokladů je proto nutné pracovat s oběma jmény; jinak se důležitá část historie výskytu ztratí.
Převzetí hotové společnosti
Stejně jako příbuzná B. communista nezačíná mladá královna s první generací o samotě. Rod využívá kolonie Tapinoma jako dočasný sociální parazit. Královna je menší než hostitelská samice a její kusadla mají tvar odpovídající odstranění hostitelské královny. Který druh Tapinoma slouží jako hostitel právě na českých lokalitách, zatím publikované podklady neříkají.
Podobnost, kterou barva nevyřeší
Oba české Bothriomyrmex jsou drobní, žlutohnědí a teplomilní. B. corsicus má obvykle užší clypeus, sbíhavější přední boky hlavy, hlubší rýhu na hrudi a kratší pubescenci gastru. Jednotlivé znaky se ale překrývají. Bez kvalitního preparátu a standardizovaných měření je odpovědnější zápis Bothriomyrmex sp. než druhový tip podle odstínu.
Rojení v jedné pozdně letní vlně
Na rozdíl od dvojvrcholového obrazu B. communista v celé Evropě má B. corsicus doložené jediné období okřídlených jedinců od druhé poloviny července do konce září. Průměr evropských záznamů leží kolem 20. srpna; jediná létající královna v revizi byla zachycena přibližně v osm hodin ráno. Z jednoho pozorování ale nelze vytvářet obecné pravidlo denní hodiny letu.
Určování
Na co se dívat
- Drobná dělnice je žlutá až žlutohnědá, hlava a gaster bývají tmavší a barevný kontrast proti hrudi často silnější než u B. communista.
- Boky hlavy se před očima zřetelně sbíhají a clypeus je poměrově užší; revize tento znak označuje za nejlepší jednotlivý rozdíl evropských druhů.
- Metanotální rýha je obvykle dobře vyvinutá a hlubší než u B. communista; hřbetní plocha propodea je kratší a více zakřivená.
- Přitisklá pubescence na prvním gastrálním tergitu je velmi krátká, u dělnic kratší než u ostatních evropských Bothriomyrmex.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- otevřené xerotermní trávníky · krasové oblasti · kamenité stráně · teplé lesostepi
- Hnízdo
- Hnízdí pod kameny, v kamenité suti nebo v nenápadném zemním hnízdě. Evropská revize uvádí, že dospělé kolonie mohou být velmi početné.
- Potrava
- Pro rod je uváděna hlavně trofobióza se savým hmyzem, včetně mšic a červců. Přesný poměr medovice a živočišné potravy u českých kolonií nebyl měřen.
- Kolonie
- Kolonie vzniká dočasným sociálním parazitismem u Tapinoma. Přesný český hostitel není znám a morfologie kusadel královny podporuje, ale sama nedokazuje, útok na hostitelskou královnu.
Svatební lety
Kdy se rojí
V evropském souboru se okřídlení jedinci objevili od 19. července do 27. září, s průměrným termínem kolem 20. srpna. Jde o evropská, nikoli souvislá česká data.
Jistota kalendáře: střední. Tmavé měsíce označují typické vrcholné období. Termín může posunout počasí, poloha i nadmořská výška.
Výskyt
Kde druh potkáte
V Česku je velmi vzácný a omezený na jižní a jihozápadní část moravského termofytika. Revize ověřila materiál z Mikulova z 10. září 1983 a typovou sérii jména gibbus ze Suchého žlebu v Moravském krasu z 15. dubna 1923.
Ochrana
CR — kriticky ohrožený
Český Červený seznam 2017 hodnotí druh jako CR podle kritéria A4c a jako CR jej vedl už předchozí seznam. Vyhláška č. 395/1992 Sb. jej mezi zvláště chráněné druhy neřadí.
Zdroje profilu
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný checklist a katalogy.
- Seifert. A review of the West Palaearctic species of the ant genus Bothriomyrmex Emery, 1869 (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News 17: 91–104, 2012.Primární revize evropských druhů s českým materiálem, morfometrií dělnic a královen, ekologií a daty výskytu okřídlených jedinců.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Českomoravské vrchoviny. Acta Rerum Naturalium 5: 243–252, 2008.Primární regionální soupis a revize sbírek včetně českých dokladů Myrmoxenus ravouxi a Strongylognathus kratochvili; historické formy Bothriomyrmex uvádí v tehdejším, ještě nevyřešeném pojetí.
- Fisher. AntWeb. California Academy of Sciences, 2026.Průběžně aktualizovaná databáze preparovaných exemplářů a jejich snímků pod CC BY 4.0; každý profil uvádí fotografa, kód exempláře, AntWeb a zpětný odkaz na konkrétní fotografii.
- Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.
