mravenec černý

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Mravenec černý byl jako samostatný druh popsán teprve roku 1991, přestože je rozšířený po velké části Evropy. Důvodem není náhlý vznik druhu, ale jeho mimořádná podobnost s mravencem obecným. AOPK a GBIF používají také výstižné české jméno mravenec zploštělý; toto jméno odkazuje na tvar těla královny, není však terénním testem pro drobnou dělnici.

Určení je součet znaků

Lasius niger a L. platythorax nemají jednu bezpečnou hranici typu „patnáct chlupů znamená tento druh“. U L. platythorax bývá na tykadlových násadcích a zadních holeních více odstávajících chlupů, na čelním štítku řidší přitisklá pubescence, pronotální a spodní hlavové chlupy delší a hlava relativně širší. Rozsahy jednotlivých měření se však překrývají. Moderní revize proto používá vícerozměrnou kombinaci a sérii dělnic, nikoli jediný kus z fotografie.

U královny je střední část těla v profilu plošší než u L. niger, což se odráží i ve vědeckém jménu: platythorax znamená přibližně „plochá hruď“. Ani královnu nalezenou po rojení není vhodné určit jen podle dojmu. Samci obou druhů se podle běžné vnější morfologie spolehlivě nerozlišují. Kvalitní doklad zahrnuje více pohledů, měřítko a ideálně dělnice ze stejného hnízda.

Vlhkost je vodítko, ne občanka

Druh častěji využívá chladnější, vlhčí a zastíněnější mikrostanoviště: lesy, okraje mokřadů a rašelinišť, prameniště, stinné parky, sady a zahrady. L. niger je typičtější pro otevřenou minerální půdu a okolí staveb. Jde o ekologický gradient. Oba druhy mohou žít na jediné lokalitě a lišit se jen tím, kolik slunce a vlhkosti nabízejí jejich bezprostřední hnízdní místa.

Tento překryv vysvětluje, proč starší mapy a sbírky vyžadují revizi. Před rokem 1991 se nálezy běžně ukládaly jako L. niger. Část může patřit L. platythorax, ale bez zachovaného materiálu ji nelze prostě přejmenovat. Historické údaje proto komplikují srovnání areálu i změn početnosti v čase.

Hnízdo využívá hotový organický prostor

Kolonie obsazuje měkké pařezy, trouchnivé dřevo, prostor pod kůrou, mechové polštáře, travní drny a rašelinné bulty. Místo rozsáhlého přesouvání minerální půdy často zvětšuje dutiny v organickém materiálu. Typickou zemní kupu podobnou některým hnízdům L. niger zpravidla nevytváří, což nevylučuje komůrky v půdě ani hlínu u vstupu.

Průzkum více než pěti set pařezů na osmi pasekách v západním Polsku našel L. platythorax jako nápadného obyvatele mrtvého dřeva. Studie podporuje význam pařezů v hospodářském lese, ne univerzální tvrzení, že každý pařez obsahuje kolonii nebo že obsazenost dřeva měří celkovou početnost. Z hlediska ochrany mikrostanovišť je podstatné, že odstranění všeho mrtvého dřeva bere druhu hotové hnízdní prostory.

Medovice, kořist a chemická hranice

Dělnice využívají medovici, drobné živé i mrtvé bezobratlé a místně rostlinné výměšky. Srovnání přirozených tras L. niger a L. platythorax zaznamenalo u lesního druhu trofobiózu, živočišnou kořist i mízu jehličnanů. Vyšší návštěvnost jedné bílkovinné návnady z něj ale nedělá „proteinového specialistu“: šlo o konkrétní místo, sezonu a umělý zdroj.

Stejná práce zjistila výrazné rozdíly v chemických rozpoznávacích signálech obou sourozenců. Kutikulární uhlovodíky pomáhají mravencům rozlišovat členy vlastní kolonie a mohou se měnit s prostředím. Chemický profil není lidskému pozorovateli dostupný jako polní znak a laboratorní rozdíl sám neurčuje, jak dopadne každé setkání dvou přirozených kolonií. Základy tématu shrnuje stránka komunikace mravenců.

Jedna královna, ale stále mnoho bílých míst

Dostupné účty druh obvykle charakterizují jako jednokrálovný a obývající jedno hlavní hnízdo. Kolonie mívají několik tisíc dělnic; údaj až přibližně deset tisíc pochází ze severské syntézy, nikoli z celoevropského programu přímého sčítání. Členitý pařez se navíc nedá spočítat pohledem na jeden vstup.

Překvapivě slabě je přímo doložený vlastní začátek kolonie. Samostatné klaustrální založení je vzhledem k příbuznosti pravděpodobné, ale profil nepřenáší dobře prozkoumanou pleometrozi L. niger na tento druh bez důkazu. „Neznáme detail“ je zde přesnější informace než doplněný obecný scénář. Co zakládání obnáší obecně, vysvětluje kapitola zakládání a růst.

Může hostit sociálního parazita

Publikovaný nález doložil L. platythorax jako hostitele Lasius distinguendus. Královna tohoto podrodu zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem: pronikne do cizího hnízda a první vlastní dělnice vyrůstají za pomoci hostitelského společenství. Jde o případový doklad možnosti, nikoli odhad četnosti nebo tvrzení, že je každá kolonie napadena. Hostitelská role také není způsobem, jakým svou kolonii zakládá samotný L. platythorax. Souvislosti nabízí stránka sociální parazitismus.

Sourozenec se může vzácně křížit

Numerická morfometrie typových dělnic, doplněná fenologickými a ekologickými argumenty, vyložila historické Lasius nigroemarginatus jako první generaci kříženců L. platythorax a Lasius emarginatus. Studie neobsahovala analýzu DNA. Výsledek ukazuje, že reprodukční bariéra není absolutní, ale neruší samostatnost rodičovských druhů. Neobvykle zbarvený jedinec se proto nemá automaticky označit za hybrida; k tomu byla potřeba kombinace znaků a kontextu.

Předběžná polská studie mitochondriálních markerů obou sourozenců našla nízkou genetickou diverzitu v konkrétním regionálním vzorku. Výsledek popisuje zkoumané populace, nikoli vlastnost druhu po celé Evropě. Je to dobrý příklad, proč se genetická věta musí vždy číst spolu s místem a velikostí vzorku.

Negativní výsledek je také informace

V laboratorním multitrofickém experimentu vědci testovali, zda houbová infekce změní aktivitu dělnic u nabízených mimokvětních nektárií způsobem odpovídajícím samoléčbě. Významnou změnu návštěvnosti nezjistili. Studie tedy nepodpořila konkrétní hypotézu v dané soustavě; nedokazuje, že druh postrádá všechny formy obrany proti chorobám. Přesné rozlišení „neprokázali jsme“ a „neexistuje“ je důležité i u atraktivních příběhů o mravenčí medicíně.

Rojení od června do srpna

Čtrnáct starších středoevropských záznamů okřídlených královen spadalo mezi 11. červen a 8. srpen se středem kolem poloviny července; severské údaje kladou hlavní období spíše na konec července a srpen. Malý regionální vzorek odůvodňuje střední jistotu kalendáře. Při nálezu má cenu zaznamenat datum, čas, počasí, vlhkost prostředí a hnízdní substrát. Fotografie samce nestačí k oddělení od L. niger a ani tmavá královna není bezpečný důkaz. Přehled období nabízí kalendář rojení, nejcennější zůstává poctivě ohraničený záznam.