Lasius platythorax

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec černý byl jako samostatný druh popsán teprve roku 1991, přestože je rozšířený po velké části Evropy. Dlouho se nerozlišoval kvůli mimořádné podobnosti s mravencem obecným. Některé české zdroje používají také jméno mravenec zploštělý; odkazuje na tvar těla královny, není však terénním testem pro drobnou dělnici.

Určovací znaky

Lasius niger a L. platythorax nelze oddělit jedinou hranicí typu „patnáct chlupů znamená tento druh“. U L. platythorax bývá na tykadlových násadcích a zadních holeních více odstávajících chlupů, na čelním štítku řidší přitisklá pubescence, pronotální a spodní hlavové chlupy delší a hlava relativně širší. Rozsahy jednotlivých měření se však překrývají. Moderní revize proto kombinuje několik znaků u série dělnic, nikoli u jediného kusu z fotografie.

U královny je střední část těla v profilu plošší než u L. niger, což se odráží i ve vědeckém jménu: platythorax znamená přibližně „plochá hruď“. Ani královnu nalezenou po rojení není vhodné určit jen podle dojmu. Samci obou druhů se podle běžné vnější morfologie spolehlivě nerozlišují. Kvalitní doklad zahrnuje více pohledů, měřítko a ideálně dělnice ze stejného hnízda.

Vlhké lesy a rašeliniště

Druh častěji využívá chladnější, vlhčí a zastíněnější mikrostanoviště: lesy, okraje mokřadů a rašelinišť, prameniště, stinné parky, sady a zahrady. L. niger je typičtější pro otevřenou minerální půdu a okolí staveb. Rozdíl však není ostrý. Oba druhy mohou žít na jediné lokalitě a lišit se jen tím, kolik slunce a vlhkosti nabízejí jejich bezprostřední hnízdní místa.

Tento překryv vysvětluje, proč je nutné starší mapy a sbírky znovu prověřit. Před rokem 1991 se nálezy běžně ukládaly jako L. niger. Část může patřit L. platythorax, ale bez zachovaného materiálu ji nelze prostě přejmenovat. Historické údaje proto ztěžují srovnání rozšíření i změn početnosti v čase.

Hnízdění v pařezech a mrtvém dřevě

Kolonie obsazuje měkké pařezy, trouchnivé dřevo, prostor pod kůrou, mechové polštáře, travní drny a rašelinné bulty. Místo rozsáhlého přesouvání minerální půdy často zvětšuje dutiny v organickém materiálu. Typickou zemní kupu podobnou některým hnízdům L. niger zpravidla nevytváří, což nevylučuje komůrky v půdě ani hlínu u vstupu.

Průzkum více než pěti set pařezů na osmi pasekách v západním Polsku potvrdil L. platythorax jako nápadného obyvatele mrtvého dřeva. Měkké pařezy mu poskytují hotové dutiny a stabilnější vlhkost; obsazenost pařezů však sama neměří celkovou početnost v krajině.

Potrava a chemické rozpoznání kolonie

Dělnice využívají medovici, drobné živé i mrtvé bezobratlé a místně rostlinné výměšky. Srovnání přirozených tras L. niger a L. platythorax zaznamenalo u lesního druhu návštěvy mšic, živočišnou kořist i mízu jehličnanů. To, že častěji navštěvoval jednu bílkovinnou návnadu, z něj ale nedělá „proteinového specialistu“: šlo o konkrétní místo, sezonu a umělý zdroj.

Stejná práce zjistila výrazné rozdíly v chemických signálech, podle nichž se mravenci rozpoznávají. Kutikulární uhlovodíky jim pomáhají odlišit členy vlastní kolonie a mohou se měnit s prostředím. Člověk je však v terénu jako určovací znak nevyužije a laboratorní rozdíl sám neříká, jak dopadne každé setkání dvou kolonií v přírodě. Základy tématu shrnuje stránka komunikace mravenců. V jiném laboratorním pokusu houbová infekce nezměnila návštěvnost nabízených mimokvětních nektárií; výsledek nevylučuje jiné obranné reakce.

Počet královen a založení kolonie

Odborné přehledy druh obvykle charakterizují jako jednokrálovný a obývající jedno hlavní hnízdo. Kolonie mívají několik tisíc dělnic; údaj až přibližně deset tisíc pochází ze severské syntézy, nikoli z rozsáhlého přímého sčítání napříč Evropou. Členitý pařez se navíc nedá spočítat pohledem na jeden vstup.

O zakládání kolonie jsou přímé doklady skromné. Samostatné klaustrální založení je vzhledem k příbuznosti pravděpodobné, pleometróza známá u L. niger však u tohoto druhu potvrzena nebyla. Obecný průběh shrnuje kapitola zakládání a růst.

Hostitel Lasius distinguendus

Publikovaný nález doložil L. platythorax jako hostitele Lasius distinguendus. Královna tohoto podrodu zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem: pronikne do cizího hnízda a hostitelské dělnice pečují o její první plod. Jde o jeden doložený případ, ne o odhad četnosti ani tvrzení, že je napadena každá kolonie. Hostitelská role také není způsobem, jakým svou kolonii zakládá samotný L. platythorax. Souvislosti nabízí stránka sociální parazitismus.

Hybridizace s Lasius emarginatus

Numerická morfometrie typových dělnic, doplněná fenologickými a ekologickými argumenty, vyložila historické Lasius nigroemarginatus jako první generaci kříženců L. platythorax a Lasius emarginatus. Studie neobsahovala analýzu DNA. Výsledek ukazuje, že reprodukční bariéra není absolutní, ale neruší samostatnost rodičovských druhů. Neobvykle zbarvený jedinec se proto nemá automaticky označit za hybrida; k tomu byla potřeba kombinace znaků a kontextu.

Předběžná polská studie mitochondriálních markerů obou druhů našla v jednom regionálním vzorku nízkou genetickou rozmanitost. Výsledek popisuje zkoumané populace, nikoli celý druh v Evropě. Genetický výsledek je proto vždy nutné číst spolu s místem výzkumu a velikostí vzorku.

Rojení od června do srpna

Čtrnáct starších středoevropských záznamů okřídlených královen spadalo do období od 11. června do 8. srpna se středem kolem poloviny července; severské údaje kladou hlavní období spíše na konec července a srpen. Malý regionální vzorek odůvodňuje střední jistotu. Samci se od L. niger běžnou vnější morfologií nerozlišují a ani tmavá královna sama druh nepotvrzuje. Přehled období nabízí kalendář rojení.