Formicinae · Lasius
Lasius nitidigaster
Seifert, 1996
Lesklý žlutý podzemní sociální parazit teplých krátkostébelných trávníků, známý v Česku jen z nemnoha moravských lokalit.
Profil druhu
Jak žije a čím je zajímavý
Lasius nitidigaster je skrytě žijící žlutý mravenec teplých travnatých stanovišť. V Česku je potvrzený, ale nálezů je málo a soustřeďují se do moravského termofytika. Povrchový průzkum jej snadno mine a bezpečné určení vyžaduje měření.
Rok 1996 není překlep
Jméno vyšlo už 31. prosince 1996 v určovacím klíči; podrobný popis všech tří kast následoval v časopise roku 1997. Autor původní práce tuto prioritu výslovně vysvětlil. GBIF dnes druh přijímá pod klíčem 9097142, ale ve svém Backbone stále zobrazuje autoritu „Seifert, 1997“. Profil zachovává nomenklatoricky správný rok 1996.
Lesk vzniká absencí hustého povlaku
Povrch těla působí brilantně leskle, protože přilehlé ochmýření je mimořádně řídké a mikroskulptura mělká. Spolu s dlouhými chlupy, zploštělým násadcem a zadní holení jde o užitečný soubor znaků. Jednotlivé hodnoty se ale překrývají s příbuznými druhy, proto původní diagnóza pracuje s více měřenými znaky současně.
Hostitelé ani stavba hnízda nejsou uzavřená kapitola
Česká regionální syntéza jmenuje tři hostitele, zatímco maďarská práce ještě roku 2011 hodnotila přímé doklady jako chybějící a L. paralienus pouze podezřívala. Podobně se liší popis vnitřních komor hnízda. Profil tyto rozdíly neskrývá, protože opakování jistě znějícího údaje by převyšovalo sílu důkazů.
Letní okno zůstává nejisté
V původním materiálu byli pohlavní jedinci v hnízdech od poloviny června do začátku září, nejčastěji od druhé poloviny července do druhé poloviny srpna. Kalendář proto ukazuje jen červenec a srpen s nízkou jistotou a bez tvrzeného vrcholu: přítomnost okřídlených jedinců ještě nedokládá konkrétní den letu.
Určování
Na co se dívat
- Dělnice je sytě žlutá až rezavě žlutá; hlava, hruď a zvláště hřbet zadečku působí nápadně leskle.
- Přilehlé ochmýření je velmi řídké a povrchová mikroskulptura mělká, takže lesk nezakrývá hustý šedavý povlak.
- Tykadlový násadec je dlouhý a zploštělý, zploštělá je také zadní holeň; na těle vyrůstají nezvykle dlouhé odstávající chlupy.
- Určovací soubor doplňuje velmi řídké ochmýření zadečku a dlouhé ochlupení, které se hodnotí měřením na sérii dělnic.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- xerotermní krátkostébelné trávníky · stepi · sprašové trávníky · suché pastviny · vápencové stráně
- Hnízdo
- Hnízda leží v zemi, často pod kameny a někdy mají hlinitou kupku. Zdroje se rozcházejí v popisu vnitřku: původní popis kartonovité komory nepozoroval, český regionální přehled naopak uvádí tenkostěnné komory z písku a zeminy stmelených sekretem.
- Potrava
- Použité odborné práce nepřinášejí přímý druhový rozbor potravy. Profil proto nepřenáší obecné údaje o medovici a kořisti jiných podzemních Lasius jako jistě prokázaný fakt.
- Kolonie
- Jde o dočasného sociálního parazita. Český regionální přehled uvádí jako hostitele Lasius psammophilus, L. niger a L. alienus, starší terénní práce však upozorňuje, že přímý hostitelský doklad tehdy chyběl; L. paralienus navrhla pouze jako kandidáta.
Svatební lety
Kdy se rojí
V původním souboru byli okřídlení jedinci v hnízdech od 13. června do 3. září, většina mezi 18. červencem a 22. srpnem. Profil proto zobrazuje červenec a srpen jen jako opatrné orientační okno; nejde o souvislé pozorování skutečných letů ani o doložený vrchol.
Jistota kalendáře: nízká. Vrcholné období není z dostupných dat dostatečně podložené. Uvedený interval je orientační a může jej posunout počasí, poloha i nadmořská výška.
Výskyt
Kde druh potkáte
Druh je znám ze střední a jihovýchodní Evropy od Balkánu po východní Rakousko, jižní Moravu, Maďarsko a Polsko. Český checklist jeho výskyt potvrzuje; český regionální přehled uvádí jen málo nálezů z moravského termofytika.
Ochrana
Bez samostatné kategorie
Český červený seznam bezobratlých 2017 druh samostatně nehodnotí a vyhláška č. 395/1992 Sb. jej neuvádí mezi zvláště chráněnými živočichy. Absence položky není formální kategorie LC.
Zdroje profilu
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
- Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný checklist a katalogy.
- Seifert. Lasius nitidigaster n. sp. — a new ant of the subgenus Chthonolasius Ruzsky (Hymenoptera: Formicidae). Annales Zoologici, 1997.Původní podrobný popis všech tří kast, morfometrická diagnóza, areál, biotop, stavba hnízda a přesně datovaná přítomnost pohlavních jedinců; vysvětluje nomenklatoricky správný rok 1996.
- Lőrinczi. Lasius (Chthonolasius) nitidigaster Seifert, 1996 — a new ant species for the Hungarian fauna. Natura Somogyiensis / University of Szeged, 2011.Faunistická práce s diagnózou, xerotermním biotopem, fenologií a kritickým upozorněním na tehdy chybějící přímý doklad hostitele.
- Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.
