Formicinae · Lasius

Lasius nitidigaster

Seifert, 1996

Lesklý žlutý mravenec teplých suchých trávníků, který zakládá kolonii u jiného druhu rodu Lasius. Přesný hostitel dosud není potvrzený.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice je sytě žlutá až rezavě žlutá; hlava, hruď a zvláště hřbet zadečku působí nápadně leskle.
  • Přilehlé ochmýření je velmi řídké a povrchová mikroskulptura mělká, takže lesk nezakrývá hustý šedavý povlak.
  • Tykadlový násadec je dlouhý a zploštělý, zploštělá je také zadní holeň; nejdelší odstávající chlupy na promesonotu dělnice měří v původní sérii 135–170 μm.
  • Určovací soubor doplňuje velmi řídké ochmýření zadečku a dlouhé ochlupení, které se hodnotí měřením na sérii dělnic.
Pozor na záměnu. Od dalších žlutých druhů tradiční skupiny dříve označované Chthonolasius se bezpečně odděluje kombinací přesných tělesných měření, hustoty ochmýření a tvaru násadce i holeně. Samotná barva, lesk nebo fotografie jednoho jedince nestačí; starší nálezy označené Lasius rabaudi mohou patřit také L. jensi nebo L. meridionalis.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
teplé a suché krátkostébelné trávníky · stepi · sprašové trávníky · suché pastviny · vápencové stráně · horské pastviny
Hnízdo
Hnízda leží v zemi, často pod kameny a někdy mají hlinitou kupku. Zdroje se rozcházejí v popisu vnitřku: původní popis kartonovité komory nepozoroval, český regionální přehled naopak uvádí tenkostěnné komory z písku a zeminy stmelených sekretem.
Potrava
Použité odborné práce nepřinášejí přímý druhový rozbor potravy; podíl medovice a kořisti proto zůstává neznámý.
Kolonie
Jde o dočasného sociálního parazita, ale přesný hostitel nebyl v použité primární literatuře přímo potvrzen. Lasius psammophilus, L. niger, L. alienus a L. paralienus jsou pouze navržení kandidáti. Společný výskyt s L. niger na místě pozorovaného rojení není důkazem hostitelského vztahu.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →
Závislost na hostiteli
hostitel po založení nahrazen

Svatební lety

Kdy se rojí

Přímé pozorování z Vídně 9. července 2017 zachytilo samce, kteří vylézali na stébla trávy a odlétali; samice pozorovány nebyly a autor událost považoval za konec rojení. Okřídlení jedinci byli v jiných hnízdech zjištěni od června do září, což samo neurčuje dobu letu.

Další druhy, které se mohou rojit v červenci →

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Druh je znám ze střední a jihovýchodní Evropy od Balkánu po východní Rakousko, jižní Moravu, Maďarsko a Polsko. České prameny dokládají Mohelenskou hadcovou step a jedno hnízdo v písčitém trávníku Pánov u Hodonína z 1. července 2006.

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Lasius nitidigaster je lesklý žlutý mravenec teplých krátkostébelných trávníků. Kolonii zakládá jako dočasný sociální parazit u jiného druhu rodu Lasius. Přesný hostitel však dosud není přímo potvrzený.

Jak jej poznat

Povrch těla je nápadně lesklý, protože přilehlé ochmýření je velmi řídké a mikroskulptura mělká. Určovací kombinaci doplňují dlouhé odstávající chlupy a zploštělý tykadlový násadec i zadní holeň. Samotný lesk závisí na osvětlení a stavu preparátu, proto je nutné porovnat více znaků na sérii dělnic.

Starší nálezy označené jako Lasius rabaudi mohou patřit také L. jensi nebo L. meridionalis a bez nové kontroly je nelze automaticky převést na L. nitidigaster. Název Chthonolasius se dnes používá nanejvýš jako tradiční označení skupiny, nikoli jako formálně přijímaný podrod.

Teplé trávníky a podzemní hnízdění

Známé nálezy pocházejí z teplých a suchých trávníků, stepí, pastvin a vápencových, sprašových i písčitých stanovišť. V Řecku byl druh nalezen také na vápencových horských pastvinách v nadmořské výšce 790–1 000 metrů a na pastvině u jehličnatého lesa. Hnízdo leží v minerální půdě, často pod kamenem. Zdroje se rozcházejí v tom, zda druh buduje tenkostěnné komory ze zeminy stmelené sekretem; stavba hnízda proto zůstává nedostatečně popsaná.

Dočasný sociální parazitismus

Mladá královna musí při založení využít dělnice jiného druhu Lasius. Jako možní hostitelé se uvádějí L. psammophilus, L. niger, L. alienus a L. paralienus. Přímá smíšená kolonie však v použitých zdrojích chybí. Ani společný výskyt s L. niger na vídeňské lokalitě nedokazuje, že právě tento druh byl hostitelem. Způsob převzetí hostitelské kolonie není známý.

Jediné přímé pozorování letu

Dne 9. července 2017 pozoroval Herbert Wagner ve Vídni samce, kteří v 18:16 vylézali na stébla trávy a odlétali. Samice neviděl a událost vyložil jako závěr rojení, jehož vrchol už mohl proběhnout. Jde o jediné přímé pozorování letu v použitých zdrojích. Nálezy okřídlených jedinců v hnízdech od června do září dokládají širší dobu vývoje pohlavních kast, ne přesný kalendář letů.

České doklady zahrnují Mohelenskou hadcovou step a hnízdo z písčitého trávníku u Pánova na Hodonínsku. Malý počet nálezů může odrážet skutečnou vzácnost, obtížné určování i podzemní způsob života.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný soupis druhů a taxonomické katalogy.
  3. Seifert. Lasius nitidigaster n. sp. — a new ant of the subgenus Chthonolasius Ruzsky (Hymenoptera: Formicidae). Annales Zoologici, 1997.Původní podrobný popis všech tří kast, morfometrická diagnóza, areál, biotop, stavba hnízda a přesně datovaná přítomnost pohlavních jedinců; vysvětluje nomenklatoricky správný rok 1996.
  4. Lőrinczi. Lasius (Chthonolasius) nitidigaster Seifert, 1996 — a new ant species for the Hungarian fauna. Natura Somogyiensis / University of Szeged, 2011.Faunistická práce s diagnózou, xerotermním biotopem, fenologií a kritickým upozorněním na tehdy chybějící přímý doklad hostitele.
  5. Wagner. Wiener Ameisenbeobachtungen (Hymenoptera: Formicidae). Beiträge zur Entomofaunistik, 2019.Přímé pozorování letu samců Lasius nitidigaster ve Vídni 9. července 2017: samci v 18:16 vylézali na stébla trávy a odlétali, samice pozorovány nebyly. Autor událost vyložil jako závěr rojení; současný výskyt L. niger na lokalitě z něj nedělá prokázaného hostitele.
  6. Bezděčková & Bezděčka. Zajímavé nálezy mravenců (Hymenoptera: Formicidae) z České republiky. Acta Rerum Naturalium 19: 23–25, 2016.Primární české doklady M. curvithorax z Očovských luk a početné hnízdní populace u Komárova; série dvanácti lokalit M. gallienii z let 2010–2016 v nadmořské výšce 170–630 m; a jedno hnízdo Lasius nitidigaster z 1. července 2006 v suchém písčitém trávníku bývalého vojenského prostoru Pánov u Hodonína. Práce uvádí metodiku voucherů a revize určení.
  7. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Českomoravské vrchoviny. Acta Rerum Naturalium 5: 243–252, 2008.Primární regionální soupis a revize sbírek včetně českých dokladů Myrmoxenus ravouxi a Strongylognathus kratochvili; historické formy Bothriomyrmex uvádí v tehdejším pojetí. Shrnuje také moravské nálezy Messor včetně později geneticky analyzovaného vzorku z Mohelna, ale předchází revizi komplexu z roku 2018.
  8. Borowiec & Salata. A monographic review of ants of Greece (Hymenoptera: Formicidae). Vol. 1. Natural History Monographs of the Upper Silesian Museum, 2022.Monografické taxonomické a ekologické zpracování evropských druhů mimo podčeleď Myrmicinae.
  9. Boudinot, Borowiec & Prebus. Phylogeny, evolution, and classification of the ant genus Lasius, the tribe Lasiini, and the subfamily Formicinae (Hymenoptera: Formicidae). Systematic Entomology, 2022.Fylogenomická revize klasifikace rodu Lasius; mimo jiné synonymizuje dříve užívané podrody včetně Chthonolasius pod Lasius. Tradiční názvy skupin zůstávají užitečné neformálně, nikoli jako současné formální podrody.