← zpět do atlasu

Myrmicinae · Myrmica

Myrmica curvithorax

Bondroit, 1920

Drobný teplomilný mravenec otevřených trávníků, slanisek i městských ruderálů, který se od podobných druhů pozná hlavně podle mimořádně úzkého čela.

Syntypická dělnice Myrmica curvithorax ANTWEB1008447 z profilu
Foto: Roland Schultz / AntWeb, exemplář ANTWEB1008447 · CC BY 4.0 · Změna rozměrů, doplnění neutrálních okrajů a převod do WebP.

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Myrmica curvithorax je dobrým příkladem mravence, kterého neurčuje „celkový vzhled“, ale několik drobných proporcí. Rezavá dělnice ze suchého trávníku může vypadat jako běžná M. scabrinodis. Teprve pohled shora na mimořádně úzké čelo a detail báze tykadla ukážou, že jde o jiný druh. Pro fotografické hlášení je proto mimořádně důležitý zachovaný exemplář a mikroskopické ověření.

Jméno s komplikovanou minulostí

Druh byl velkou část 20. století ve střední Evropě uváděn jako Myrmica slovaca. Revize typového materiálu však ukázala, že Bondroitovo jméno M. curvithorax z roku 1920 je starší. M. slovaca Sadil, 1952 je proto mladší synonymum. Jméno M. salina se na tento druh v části literatury používalo chybně, nejde však o jeho synonymum. Molekulární studie komplexu scabrinodis podpořila M. curvithorax jako samostatnou linii.

Slanisko není podmínkou

Starší nálezy vedly k obrazu halofilního mravence. České lokality ukazují širší ekologii: druh snáší zasolení, ale žije také na vápnitých stepích, vojenských plochách, řídkých městských trávnících a dalších teplých stanovištích s nízkou vegetací. Rozhodující zřejmě není samotná sůl, nýbrž otevřené, osluněné mikroklima a vhodná půda.

Nečekaně podrobný pohled do hnízda

Pechova česká studie patří k neobvykle konkrétním zdrojům. U sedmnácti rozebraných hnízd spočítala dělnice i královny a zaznamenala přímý lov jiných mravenců. Část výsledků naznačuje volnější soustavu více hnízd a více královen, ale počet vzorků nedovoluje z této možnosti udělat obecné pravidlo pro celý druh.

Také mapa vyžaduje opatrnost. Dobře doložené hnízdo znamená něco jiného než osamělá okřídlená samice zachycená daleko od kolonie. Atlas proto zobrazuje databázové body jako záznamy, ne jako automaticky potvrzené současné populace.

Určování

Na co se dívat

  • Dělnice je rezavě až tmavě červenohnědá a na první pohled připomíná další zástupce komplexu Myrmica scabrinodis.
  • Čelo je při pohledu shora mimořádně úzké; Seifertova revize používá poměr šířky čela k velikosti hlavy pod 0,280.
  • Báze tykadlového násadce nese velký lalok, za ním však nepokračuje výrazná podélná lišta typická pro některé podobné druhy.
Pozor na záměnu. Určení podle barvy, prostředí ani běžné makrofotografie není spolehlivé. Rozhoduje mikroskopické změření čela a tvar báze tykadlového násadce; historická literatura navíc druh směšovala se M. salina a dlouho používala mladší jméno M. slovaca.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
suché nízké trávníky · slaniska · stepi · městské ruderály a rekultivované plochy
Hnízdo
Buduje poměrně mělká zemní hnízda; v české studii sahaly chodby přibližně 10–12 cm hluboko a část kolonií se mezi blízkými místy stěhovala.
Potrava
Přímá česká pozorování doložila lov dělnic Lasius flavus i nájezd na poškozené hnízdo Lasius niger. Mšice nalezené uvnitř hnízda naznačují také využívání medovice, nikoli však přesně změřený podíl potravy.
Kolonie
Sedmnáct vykopaných českých hnízd mělo v průměru asi 400 dělnic a 0,6 bezkřídlé královny; největší obsahovalo 1 231 dělnic a pět královen. Oligogynie a sezonní polydomie jsou možné, ale dostupná data je definitivně neprokazují.

Svatební lety

Kdy se rojí

Česká studie zachytila tři konkrétní události: 22. července 2009, 10. srpna 2010 a 9. září 2010. Dokládají celé období, ale zatím nestačí k určení obvyklého vrcholu.

Jistota kalendáře: vyšší. Vrcholné období není z dostupných dat dostatečně podložené. Uvedený interval je orientační a může jej posunout počasí, poloha i nadmořská výška.

Výskyt

Kde druh potkáte

Pech v roce 2013 shrnul třináct českých lokalit od Chomutovska a Prahy přes Polabí až po jižní Moravu. Později přibyly mimo jiné Očovské louky u Hodonína, početná soustava hnízd u Komárova, pražská Troja, Klecany a Radouč u Mladé Boleslavi. Samotný nález okřídlené nebo zakládající samice ještě nedokládá místní trvalou populaci.

Ochrana

Bez samostatné české kategorie

Červený seznam 2017 druh samostatně nehodnotí a vyhláška č. 395/1992 Sb. jej mezi zvláště chráněné živočichy neřadí. Absence kategorie není totéž jako hodnocení LC.

Zdroje profilu

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
  2. Pech. Myrmica curvithorax (Hymenoptera: Formicidae) in the Czech Republic: a contribution to the knowledge of its distribution and biology. Klapalekiana, 2013.Primární česká studie 13 lokalit, prostředí a hnízdní biologie; 17 vykopaných hnízd, přímá pozorování kořisti, stěhování kolonie a tři přesně datované události rojení.
  3. Seifert. A taxonomic revision of the Eurasian Myrmica salina species complex (Hymenoptera: Formicidae). Soil Organisms, 2011.Morfometrická revize a typové srovnání důležité pro oddělení M. curvithorax od historicky zaměňované M. salina; zahrnuje také 95 hnízdních vzorků M. specioides, jeho oddělení od M. salina a související synonymizace.
  4. Bezděčková & Bezděčka. Zajímavé nálezy mravenců (Hymenoptera: Formicidae) z České republiky. Acta rerum naturalium, 2016.Primární doklady M. curvithorax z Očovských luk u Hodonína a z Komárova u Dolní Rovně, kde byly v roce 2016 nalezeny desítky hnízd.
  5. Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Povltaví. Klapalekiana, 2018.Moderní záznamy M. curvithorax z pražské Troje a Klecan; okřídlenou samici z Čimického háje výslovně odlišuje od dokladu místní hnízdní populace.
  6. Vohralík, Werner & Amcha. Mravenci (Hymenoptera: Formicidae) Dolního Pojizeří. Klapalekiana, 2020.Moderní česká faunistická práce s přesnými lokalitami a prostředím více druhů včetně Lasius meridionalis, L. mixtus, Anergates atratulus a Myrmica curvithorax. Jednotlivá zakládající samice potvrzuje regionální výskyt slaběji než nalezené hnízdo a sama nedokládá místní etablovanou kolonii.
  7. Ebsen, Boomsma & Nash. Phylogeography and cryptic speciation in the Myrmica scabrinodis Nylander, 1846 species complex (Hymenoptera: Formicidae), and their conservation implications. Insect Conservation and Diversity, 2019.Primární studie mtDNA odhalila dvě hluboké linie v komplexu M. scabrinodis a současně nepodpořila genetické oddělení M. lonae od M. sabuleti. Samotná mitochondriální linie ještě neprokazuje reprodukčně izolovaný druh.
  8. Radchenko & Elmes. Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Old World. Natura Optima Dux Foundation, 2010.Monografická revize určovacích znaků, rozšíření a biologie palearktických druhů rodu Myrmica.
  9. Fisher. AntWeb. California Academy of Sciences, 2026.Průběžně aktualizovaná databáze preparovaných exemplářů a jejich snímků pod CC BY 4.0; každý profil uvádí fotografa, kód exempláře, AntWeb a zpětný odkaz na konkrétní fotografii.
  10. Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
  11. Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.