← zpět do atlasu

Formicinae · Lasius

Lasius distinguendus

(Emery, 1916)

Teplomilný žlutý sociální parazit suchých trávníků, jehož dělnice nelze bezpečně odlišit od Lasius balcanicus bez královny z téhož hnízda.

Okřídlená královna Lasius distinguendus z profilu, exemplář CASENT0172738
Foto: April Nobile / AntWeb.org · CC BY 4.0 · Změna rozměrů, doplnění okrajů a převod do WebP.

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Lasius distinguendus obývá otevřené suché trávníky a stepi, ale velkou část života vede mimo dohled pod povrchem. Je proto snadné zaměnit skutečnou vzácnost s nedostatečným průzkumem — a ještě snadnější zaměnit samotný druh s některým z několika podobných žlutých Lasius.

Dělnice dvojici distinguendus–balcanicus nerozhodne

Dělnice je bledě žlutá, má malé oči a na vnějším okraji zadní holeně obvykle méně než deset odstávajících štětin; v popisovaných sériích se často uvádějí dvě až šest. Tělní chlupy jsou delší než u Lasius mixtus. Proti L. umbratus může pomoci menší počet holenních štětin, proti L. sabularum zase kombinace délky ochlupení, proporcí a petiolu.

Ani pečlivě vybraná série dělnic však neřeší vše. Moderní klíč považuje dělnice L. distinguendus a balkánského L. balcanicus za morfologicky nerozlišitelné. Bez královny z téhož hnízda má být výsledek veden jako dvojice druhů, nikoli jako vynucené přesné jméno. To je prakticky důležité zejména v jihovýchodní Evropě a v oblastech, kde se mohou areály překrývat.

Královna přidává měřitelné rozdíly

Královna L. distinguendus má vysokou petiolární šupinu se širokým vrcholovým vykrojením a více odstávajících chlupů na lících než L. mixtus. Pro oddělení od L. balcanicus používá řecká monografie kratší tykadlový násadec: poměr délky násadce k šířce hlavy byl u L. distinguendus 0,732–0,787, zatímco u L. balcanicus 0,804–0,962. Lišila se také délka štětin na přední části prvního článku zadečku.

Takové desetinné poměry nejsou návodem pro lupu v mobilu. Vyžadují správně orientovaný exemplář, definované měřicí body, dostatečné zvětšení a srovnávací materiál. Přesnost názvu proto začíná už při sběru dat: pokud se zaznamenají jen dělnice a královna zůstane neznámá, některé otázky už později nepůjde zodpovědět.

Sbírky ukázaly vzácnost i dlouhé přehlížení

Peter Boer při revizi více než čtyř tisíc nizozemských královen tehdejšího podrodu Chthonolasius odhalil několik dříve chybně určených L. distinguendus a doložil pět nizozemských lokalit. Druh v rozsáhlém materiálu hodnotil jako mimořádně vzácný. Publikovaná tabulka však počet L. distinguendus samostatně nevyčísluje, a profil z ní proto nevyrábí falešný přesný součet.

Sbírková revize tak odpovídá na dvě různé otázky. Druh byl v tomto souboru skutečně mnohem méně častý než běžní příbuzní, současně však část historických dat ležela pod chybnými jmény. Nová mapa proto nemůže vzniknout jen přidáváním čerstvých pozorování; potřebuje také znovu projít staré dokladové exempláře současným klíčem.

Hnízdo může prozradit nízká písčitá kupka

Nálezy jsou spojovány s výslunnými vápencovými trávníky, suchými stepmi, krátkou otevřenou vegetací a písčitými plochami. Na nenarušeném stanovišti mohou dělnice vyhrnout nízkou, tvrdší a jen řídce zarostlou kupku. Takový útvar není unikátní: podobné stavby vytvářejí i další podzemní Lasius a bez jedinců ho nelze pojmenovat.

Většina provozu zůstává v půdě. Nizozemská ekologická syntéza uvádí medovici kořenových mšic a drobné bezobratlé, belgický atlas popisuje kolonie jako jednokrálovné. Jde o odborné regionální souhrny, nikoli o kvantitativní pokus napříč celým areálem. Profil proto nepřevádí „uvádí se“ na absolutní pravidlo pro každou kolonii.

U hostitelů je rozhodující smíšená kolonie

Mladá královna zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem. Potřebuje proniknout do hnízda volně žijícího Lasius a její první plod vychovají hostitelské dělnice. Po jejich postupném vymizení už může starší kolonie vypadat druhově čistě, takže samotný nález dospělého hnízda hostitele neodhalí.

Nejsilnějším přímým dokladem je rakouská smíšená kolonie L. distinguendus s L. platythorax. Odborná syntéza uvádí také L. paralienus. Naproti tomu L. alienus, L. psammophilus nebo L. niger se v různých regionálních textech objevují jako pravděpodobní hostitelé, kandidáti podle místního společenstva nebo jednotlivého chování královny. To není stejná úroveň důkazu jako skutečná smíšená kolonie.

Přímý nález s L. platythorax dokládá možnost vztahu, nikoli jeho četnost. Neříká, zda jde v celém areálu o hlavního hostitele, ani kolik pokusů o převzetí uspěje. Profil také nepřebírá detailní scénář usmrcení hostitelské královny z jiných druhů, pokud nebyl u L. distinguendus přímo sledován.

Český exemplář nesl nápadnou houbu

Z Bzence na jižní Moravě pochází přesně datovaný nález z 4. dubna 1978, na němž byla zaznamenána epizootická houba Aegeritella tuberculata. Šlo o první tehdy známý doklad této houby na L. distinguendus. Tmavé útvary houby mohou vyrůstat na povrchu těla mravence a mají význam pro mykologickou i entomologickou dokumentaci.

Samotná přítomnost však neprokazuje, že houba kolonii zabila, řídila chování nebo způsobila populační pokles. Citovaná práce dokumentovala hostitele a výskyt houby, nikoli experiment se zdravotním dopadem. Je to cenný biologický detail a zároveň ukázka, proč má dobře uložený exemplář význam i pro otázky, které původní sběratel neplánoval.

Areál je velký, lokality zůstávají ostrůvkovité

Druh je znám ze střední a jižní Evropy a na východ pokračuje přes Ural do západní Asie. Český checklist jej potvrzuje, avšak podzemní život, náročné určování a vazba na otevřená teplá stanoviště komplikují odhad souvislosti areálu. Bod v databázi navíc může být založen jen na dělnici z oblasti, kde nebylo možné vyloučit L. balcanicus; takové záznamy potřebují zvláštní opatrnost.

Pro české mapování je nejlepší spojit cílený průzkum xerotermních lokalit s revizí starších sbírek. Záznam by měl rozlišit skutečnou kolonii, jednotlivou královnu, světelný odchyt a interval pasti. Právě kasta rozhoduje, jak přesné určení je vůbec možné.

Letové údaje se překrývají v červenci a srpnu

Belgický atlas uvádí červenec až srpen, nizozemská ekologická syntéza začátek června až polovinu srpna a Boerova revize nizozemských královen červenec až září. Kalendář proto zahrnuje červen až září a jako praktické těžiště označuje červenec a srpen. Nejde o samostatně naměřený český vrchol.

Rozdíl mezi zdroji nemusí být rozpor. Jiná zeměpisná šířka, nadmořská výška, počasí, metoda sběru i skutečnost, zda se zapisuje okřídlený jedinec v hnízdě, letící královna nebo odrojená samice, mohou posunout krajní data. Pro předpověď konkrétního rojení je třeba místní víceletá řada, kterou použité české podklady neposkytují.

Bez kategorie neznamená bez rizika

Český červený seznam 2017 druh samostatně nehodnotí a vyhláška č. 395/1992 Sb. jej jmenovitě neuvádí. Z absence položky nelze vyrobit kategorii LC. Otevřené suché trávníky mohou ohrožovat zarůstání, změna hospodaření nebo plošné narušení půdy, ale profil tyto obecné mechanismy nevydává za změřený český populační trend. Pro ochranu i poznání je podstatné zachovat mozaiku biotopu a současně zlepšit kvalitu určovaných dat.

Určování

Na co se dívat

  • Dělnice je žlutá a má malé oči odpovídající převážně podzemnímu způsobu života.
  • Na vnějším okraji zadních holení bývá méně než deset odstávajících štětin, často přibližně dvě až šest; tělní ochlupení je delší než u Lasius mixtus.
  • Královna má vysoký petiolus se širokým vrcholovým vykrojením, na lících více odstávajících chlupů než L. mixtus a kratší tykadlový násadec než L. balcanicus.
Pozor na záměnu. Dělnice se snadno zaměňují s Lasius umbratus, L. sabularum a dalšími žlutými sociálními parazity. Dělnice L. distinguendus a L. balcanicus současný klíč morfologicky nerozlišuje; k bezpečnému určení této dvojice je nutná královna z hnízdní série a odborná morfometrie.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
suché trávníky · vápencové stráně · otevřené písčiny · krátkostébelná teplá stanoviště
Hnízdo
Půdní hnízdo je skryté a dělnice se zdržují převážně pod zemí; na nenarušených místech mohou vyhrnovat nízké, řídce zarostlé písčité či hlinité kupky.
Potrava
Nizozemská syntéza uvádí medovici kořenových mšic a drobné bezobratlé. Jde o regionální biologický souhrn, nikoli kvantitativní rozbor potravy napříč areálem.
Kolonie
Regionální atlasy druh popisují jako jednokrálovný. Královna zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem; přímá smíšená kolonie dokládá Lasius platythorax a odborná syntéza uvádí také L. paralienus.

Svatební lety

Kdy se rojí

Belgický atlas uvádí červenec až srpen, nizozemská syntéza začátek června až polovinu srpna a revize nizozemských sbírek červenec až září. Kalendář je regionální syntéza, nikoli samostatná česká časová řada.

Jistota kalendáře: střední. Tmavé měsíce označují typické vrcholné období. Termín může posunout počasí, poloha i nadmořská výška.

Výskyt

Kde druh potkáte

Areál zahrnuje střední a jižní Evropu a pokračuje na východ přes Ural a západní Asii. Český checklist druh potvrzuje; přesně datovaný materiál je znám například z Bzence na jižní Moravě, kde byl roku 1978 zaznamenán také s epizootickou houbou Aegeritella tuberculata.

Ochrana

Bez samostatné kategorie

Český červený seznam bezobratlých 2017 druh samostatně nehodnotí a vyhláška č. 395/1992 Sb. jej neuvádí mezi zvláště chráněnými živočichy. To není totéž jako formální kategorie LC.

Zdroje profilu

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
  2. Borowiec & Salata. A monographic review of ants of Greece (Hymenoptera: Formicidae). Vol. 1. Natural History Monographs of the Upper Silesian Museum, 2022.Monografické taxonomické a ekologické zpracování evropských druhů mimo podčeleď Myrmicinae.
  3. Seifert. The Ants of Central and North Europe. Lutra Verlags- und Vertriebsgesellschaft, 2018.Komplexní středoevropská příručka s ilustrovanými určovacími klíči a biologickými údaji pro české rody a druhy.
  4. Dekoninck, Ignace, Vankerkhoven & Wegnez. Verspreidingsatlas van de mieren van België — Atlas des fourmis de Belgique. Bulletin de la Société royale belge d’Entomologie, 2012.Odborný atlas s druhovými kartami biotopu, kolonie, hostitelů, letových měsíců a požadavků na bezpečné určení.
  5. Boer, Noordijk & van Loon. Ecologische atlas van Nederlandse mieren (Hymenoptera: Formicidae). EIS Kenniscentrum Insecten en andere ongewervelden, 2018.Odborná syntéza hnízdění, potravy, organizace kolonií, sociálního parazitismu, biotopů a fenologie nizozemských mravenců.
  6. Boer. De breedschubmier Lasius (Chthonolasius) sabularum en de steppemier L. (C.) distinguendus (Hymenoptera: Formicidae) in Nederland. Entomologische Berichten, 2005.Revize rozsáhlého nizozemského sbírkového materiálu, určovací klíč královen a syntéza biotopu, hostitelů a rojení Lasius distinguendus; odhaluje starší chybná určení a uvádí pět nizozemských lokalit.
  7. Schlick-Steiner, Steiner, Seifert & Straka. Lasius platythorax as a host of Lasius distinguendus (Hymenoptera, Formicidae). Insectes Sociaux, 2002.Terénní doklad hostitelské role L. platythorax při dočasném sociálním parazitismu L. distinguendus; neznamená, že je napadena každá kolonie nebo že jde o její vlastní způsob zakládání.
  8. de la Mora, Sankovitz & Purcell. Ants as host and intruder: recent advances and future directions in the study of exploitative strategies. Myrmecological News, 2020.Odborná syntéza tří hlavních forem mezidruhového sociálního parazitismu: dočasného převzetí kolonie, trvalého inkvilinismu a dulózy založené na loupeži plodu.
  9. Aibek. Diversity and Community Structure of the Ants (Hymenoptera, Formicidae) in Northcentral and Northeastern Mongolia. Kagoshima University, 2014.Doktorská taxonomická práce s rozměry a diagnózou dělnic Lasius distinguendus.
  10. Bezděčka. Epizootické houby rodu Aegeritella na mravencích v Československu. Česká mykologie, 1990.Československé nálezy epizootické houby Aegeritella tuberculata; dokládá přesně datovaný vzorek Lasius distinguendus z Bzence, ale nezkoumá zdravotní dopad houby na kolonii.
  11. Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
  12. Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.