Formicinae · Lasius

Lasius distinguendus

(Emery, 1916)

Teplomilný žlutý sociální parazit suchých trávníků, jehož dělnice nelze bezpečně odlišit od Lasius balcanicus bez královny z téhož hnízda.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice je žlutá a má malé oči odpovídající převážně podzemnímu způsobu života.
  • Na vnějším okraji zadních holení bývá méně než deset odstávajících štětin, často přibližně dvě až šest; tělní ochlupení je delší než u Lasius mixtus.
  • Královna má vysoký petiolus se širokým vrcholovým vykrojením, na lících více odstávajících chlupů než L. mixtus a kratší tykadlový násadec než L. balcanicus.
Pozor na záměnu. Dělnice se snadno zaměňují s Lasius umbratus, L. sabularum a dalšími žlutými sociálními parazity. Dělnice L. distinguendus a L. balcanicus současný klíč morfologicky nerozlišuje; k bezpečnému určení této dvojice je nutná královna z hnízdní série a odborná morfometrie.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
suché trávníky · vápencové stráně · otevřené písčiny · krátkostébelná teplá stanoviště
Hnízdo
Půdní hnízdo je skryté a dělnice se zdržují převážně pod zemí; na nenarušených místech mohou vyhrnovat nízké, řídce zarostlé písčité či hlinité kupky.
Potrava
Nizozemská syntéza uvádí medovici kořenových mšic a drobné bezobratlé. Jde o regionální biologický souhrn, nikoli kvantitativní rozbor potravy napříč areálem.
Kolonie
Regionální atlasy druh popisují jako jednokrálovný. Královna zakládá kolonii dočasným sociálním parazitismem; přímá smíšená kolonie dokládá Lasius platythorax a odborná syntéza uvádí také L. paralienus.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →
Počet a přítomnost královen
jedna královna
Závislost na hostiteli
hostitel po založení nahrazen

Svatební lety

Kdy se rojí

Belgický atlas uvádí červenec až srpen, nizozemská syntéza začátek června až polovinu srpna a revize nizozemských sbírek červenec až září. Kalendář je regionální syntéza, nikoli samostatná česká časová řada.

Další druhy, které se mohou rojit v červenci →

Tmavě jsou vyznačené měsíce, kdy rojení obvykle vrcholí.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Areál zahrnuje střední a jižní Evropu a pokračuje na východ přes Ural a západní Asii. V českém soupisu je druh potvrzený; přesně datovaný materiál je znám například z Bzence na jižní Moravě, kde byl roku 1978 zaznamenán také s epizootickou houbou Aegeritella tuberculata.

Výskytová data GBIF pro Česko

Lasius distinguendus: kde se soustřeďují výskytové záznamy.

Lasius distinguendus

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Lasius distinguendus je žlutý podzemní mravenec suchých trávníků a písčin. Kolonii zakládá jako dočasný sociální parazit a dělnice zůstávají při hledání potravy převážně pod povrchem, takže skutečné rozšíření se zjišťuje obtížně.

Jak jej poznat

Dělnice je bledě žlutá, má malé oči a na vnějším okraji zadní holeně obvykle méně než deset odstávajících štětin. Delší tělní ochlupení ji pomáhá odlišit od Lasius mixtus; vůči L. umbratus a L. sabularum je nutné posoudit také proporce a tvar petiolu.

Samotné dělnice však nelze spolehlivě oddělit od balkánského L. balcanicus. Rozhodující je královna ze stejného hnízda: L. distinguendus má kratší tykadlový násadec a vysokou petiolární šupinu se širokým vykrojením. Nález bez královny je proto v oblasti možného společného výskytu poctivější určit jen jako dvojici L. distinguendus/balcanicus.

Život pod povrchem

Druh obývá výslunné vápencové trávníky, stepi a otevřené písčiny s krátkou vegetací. Hnízdo leží v půdě a někdy nad ním vzniká nízká, řídce zarostlá kupka. Dělnice získávají medovici kořenových mšic a loví drobné bezobratlé; regionální přehledy popisují kolonie jako jednokrálovné.

Mladá královna proniká do kolonie jiného druhu Lasius a její první plod vychovají hostitelské dělnice. Přímo doložena je smíšená kolonie s L. platythorax, odborná syntéza uvádí také L. paralienus. Další druhy se objevují jen jako pravděpodobní hostitelé; průběh převzetí ani odstranění původní královny nebyly u L. distinguendus přímo sledovány.

Rozšíření a rojení

Areál sahá ze střední a jižní Evropy přes Ural do západní Asie. Výskyt v Česku potvrzuje národní soupis druhů, přesnější posouzení rozšíření však komplikuje skrytý život i podobnost s příbuznými druhy. Na exempláři z Bzence byla roku 1978 zaznamenána houba Aegeritella tuberculata; šlo o doklad jejího hostitele, nikoli o důkaz dopadu na celou kolonii.

Pohlavní jedinci se v různých částech Evropy objevují od června do září, nejčastěji v červenci a srpnu. Pro české populace zatím chybí souvislá řada pozorovaných letů.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Borowiec & Salata. A monographic review of ants of Greece (Hymenoptera: Formicidae). Vol. 1. Natural History Monographs of the Upper Silesian Museum, 2022.Monografické taxonomické a ekologické zpracování evropských druhů mimo podčeleď Myrmicinae.
  3. Seifert. The Ants of Central and North Europe. Lutra Verlags- und Vertriebsgesellschaft, 2018.Komplexní středoevropská příručka s ilustrovanými určovacími klíči a biologickými údaji pro české rody a druhy.
  4. Dekoninck, Ignace, Vankerkhoven & Wegnez. Verspreidingsatlas van de mieren van België — Atlas des fourmis de Belgique. Bulletin de la Société royale belge d’Entomologie, 2012.Odborný atlas s druhovými kartami biotopu, kolonie, hostitelů, letových měsíců a požadavků na bezpečné určení.
  5. Boer, Noordijk & van Loon. Ecologische atlas van Nederlandse mieren (Hymenoptera: Formicidae). EIS Kenniscentrum Insecten en andere ongewervelden, 2018.Odborná syntéza hnízdění, potravy, organizace kolonií, sociálního parazitismu, biotopů a fenologie nizozemských mravenců.
  6. Boer. De breedschubmier Lasius (Chthonolasius) sabularum en de steppemier L. (C.) distinguendus (Hymenoptera: Formicidae) in Nederland. Entomologische Berichten, 2005.Revize rozsáhlého nizozemského sbírkového materiálu, určovací klíč královen a syntéza biotopu, hostitelů a rojení Lasius distinguendus; odhaluje starší chybná určení a uvádí pět nizozemských lokalit.
  7. Schlick-Steiner, Steiner, Seifert & Straka. Lasius platythorax as a host of Lasius distinguendus (Hymenoptera, Formicidae). Insectes Sociaux, 2002.Terénní doklad hostitelské role L. platythorax při dočasném sociálním parazitismu L. distinguendus; neznamená, že je napadena každá kolonie nebo že jde o její vlastní způsob zakládání.
  8. de la Mora, Sankovitz & Purcell. Ants as host and intruder: recent advances and future directions in the study of exploitative strategies. Myrmecological News, 2020.Odborná syntéza tří hlavních forem mezidruhového sociálního parazitismu: dočasného převzetí kolonie, trvalého inkvilinismu a dulózy založené na loupeži plodu.
  9. Aibek. Diversity and Community Structure of the Ants (Hymenoptera, Formicidae) in Northcentral and Northeastern Mongolia. Kagoshima University, 2014.Doktorská taxonomická práce s rozměry a diagnózou dělnic Lasius distinguendus.
  10. Bezděčka. Epizootické houby rodu Aegeritella na mravencích v Československu. Česká mykologie, 1990.Československé nálezy epizootické houby Aegeritella tuberculata; dokládá přesně datovaný vzorek Lasius distinguendus z Bzence, ale nezkoumá zdravotní dopad houby na kolonii.