Formicinae · Lasius
Lasius paralienus
Seifert, 1992
Tmavý mravenec suchých otevřených stanovišť s nápadně hustým stříbřitým ochmýřením, jehož spolehlivé určení vyžaduje více mikroskopických znaků.
Profil druhu
Jak žije a čím je zajímavý
Lasius paralienus je nenápadný obyvatel suchého bezlesí, který se při bočním světle dokáže proměnit: husté světlé ochmýření na téměř černém těle vytváří hedvábný lesk. Právě tento vzhled vedl k jeho rozpoznání mezi příbuznými mravenci, není však sám o sobě určovacím důkazem.
Hedvábný povrch není jediný znak
Nejhustší ochmýření leží na čelním štítku. Spolu s malým počtem odstávajících chlupů na tykadlovém násadci a zadní holeni pomáhá oddělit druh od okruhu L. niger. Revize z roku 2016 vymezila vedle L. paralienus také L. bombycinus a L. casevitzi; revize z roku 2020 přidala krétský L. kritikos, takže tento kryptický komplex nyní zahrnuje čtyři druhy. L. casevitzi přitom není známý jen z Korsiky, ale také ze severovýchodní Itálie. K bezpečnému určení jediné dělnice používají revize kombinaci měřených znaků a diskriminační funkce. Fotografie celého těla proto slouží k představení vzhledu, nikoli k potvrzení nálezu.
Český checklist navíc výslovně upozorňuje, že revize domácího sbírkového materiálu z tohoto komplexu nebyla dokončena. V Česku je potvrzený L. paralienus, zatímco výskyt L. bombycinus — v checklistu ještě pod původním tvarem jména L. bombycina — je kvůli nálezům v přilehlém východním Rakousku pravděpodobný, ale zatím nepotvrzený. Starší záznamy vedené jako L. alienus mohou také skrývat některý z později oddělených druhů.
Nenápadný v otevřené krajině
Typickým prostředím jsou suché, osluněné a často vápnité trávníky s nízkou vegetací. Francouzské a andorrské nálezy pocházely také z horských luk, vápencových strání, nezpevněné cesty a pravidelně sečených městských trávníků. Hnízdní vstup bývá prostý otvor bez kupy a dělnice mohou mít nízkou povrchovou aktivitu. I rozšířený druh tak lze snadno přehlédnout.
Ve švýcarských vápnitých trávnících byl L. paralienus početně i funkčně dominantní. Dělnice využívaly mšice, mimokvětní nektaria i nabídnuté cukerné zdroje. Původní pozorování z německé oblasti výskytu navíc popisuje trofobiózu s mšicemi, kontakt s housenkami modrásků a odnos drobných členovců do hnízda.
Pozdní rojení a hranice starších údajů
Původní popis spojoval s L. paralienus materiál od Maďarska po Turecko. Revize z roku 2016 však v tomto souboru odhalila jihovýchodněji rozšířený L. bombycinus (v původní práci L. bombycina) a revize z roku 2020 vymezila L. paralienus od jižní Francie přes Itálii a střední Evropu nejdále přibližně po Bulharsko. Biologické údaje ze starších východních prací proto nelze automaticky přebírat. Totéž platí pro novější ukrajinské studie, pokud nepublikují morfometrické doklady umožňující L. bombycinus vyloučit.
Nejlépe doložené západoevropské údaje kladou rojení hlavně do září. Původní německá pozorování také uvádějí pohlavní jedince přibližně o měsíc později než u L. alienus a L. psammophilus. Kalendář proto zvýrazňuje září a nepřidává srpen ani říjen jen podle chovatelských přehledů; přesná česká časová řada zatím v použitých zdrojích chybí.
Určování
Na co se dívat
- Dělnice je tmavě hnědá až hnědočerná a husté světlé přilehlé ochmýření jí při vhodném osvětlení propůjčuje hedvábný vzhled.
- Čelní štítek je ochmýřený mimořádně hustě, téměř jako u Lasius niger; tělo bývá tmavší než u L. psammophilus.
- Na hřbetní straně tykadlového násadce a na vnější ploše zadní holeně chybějí četné odstávající chlupy typické pro okruh L. niger.
- Morfometrická revize odděluje druh od jihovýchodně středoevropského až balkánsko-anatolského L. bombycinus kombinací délky chlupů na pronotu, koncového článku čelistního makadla a počtů chlupů na tvářích a týlu.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- suché vápnité trávníky · xerotermní stepi · otevřené louky s nízkou vegetací · osluněné městské trávníky
- Hnízdo
- Hnízdí v půdě, často pod kamenem. Vstup bývá jednoduchý a bez nápadné zemní kupy, takže i početná populace může při krátké návštěvě uniknout pozornosti.
- Potrava
- Je všežravý: dělnice navštěvují mšice a mimokvětní nektaria pryšců kvůli cukerné potravě a zároveň loví či sbírají drobné bezobratlé.
- Kolonie
- Spolehlivé zdroje dokládají místy vysokou hustotu zemních hnízd či hnízdních vstupů, ale po oddělení L. bombycinus neposkytují bezpečně přenositelný údaj o počtu královen ani dělnic v české kolonii.
Svatební lety
Kdy se rojí
Francouzské a andorrské nálezy uvádějí rojení hlavně v září a původní popis klade pohlavní jedince později než u L. alienus a L. psammophilus. Pro Česko jde o orientační okno.
Jistota kalendáře: střední. Tmavé měsíce označují typické vrcholné období. Termín může posunout počasí, poloha i nadmořská výška.
Výskyt
Kde druh potkáte
Český checklist potvrzuje Lasius paralienus, ale upozorňuje na dosud nedokončenou revizi materiálu z příbuzenského komplexu. V Česku je uváděný z velmi suchých otevřených stanovišť na vápencích jižní a střední Moravy a ze Sušicko-horažďovických vápenců. Evropský areál pokračuje od Francie a Itálie přes střední Evropu a Balkán; izolovaný výskyt je známý také ze Švédska.
Ochrana
Bez samostatné kategorie
Český Červený seznam bezobratlých 2017 druh samostatně nehodnotí a příloha III vyhlášky č. 395/1992 Sb. jej neuvádí mezi zvláště chráněnými živočichy. Absence samostatné položky není hodnocením LC.
Zdroje profilu
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
- Seifert. A taxonomic revision of the Palaearctic members of the ant subgenus Lasius s. str. (Hymenoptera, Formicidae). Abhandlungen und Berichte des Naturkundemuseums Görlitz, 1992.Starší taxonomická a biologická revize s podrobnými údaji o hnízdění, potravě a středoevropské fenologii druhů Lasius s. str.; areály i část taxonomie je nutné číst ve světle revize z roku 2020.
- Seifert. A taxonomic revision of the Palaearctic members of the subgenus Lasius s.str.. Soil Organisms, 2020.Moderní revize 4 900 dělnic z 1 722 hnízdních či bodových vzorků; pomocí mnoha morfometrických znaků zpřesňuje diagnózy a areály palearktických druhů podrodu Lasius s. str. Biologické údaje nejsou pro všechny druhy stejně podrobné.
- Ødegaard, Staverløkk & Gjershaug. Kalkjordmaur — Lasius paralienus. Artsdatabanken / Norsk institutt for naturforskning, 2017.Odborný profil určovacích znaků, odlišení od L. alienus a L. psammophilus, vazby na suchá vápnitá stanoviště a severského rozšíření.
- Bernadou, Galkowski, Le Goff, Fourcassié & Espadaler. First record of Lasius paralienus Seifert, 1992 (Hymenoptera: Formicidae) from France and Andorra. Myrmecological News, 2010.Primární faunistická práce s diagnózou, třinácti lokalitami, otevřenými přírodními i městskými biotopy, nenápadnými hnízdními vstupy a rojením hlavně v září.
- Seifert & Galkowski. The Westpalaearctic Lasius paralienus complex (Hymenoptera: Formicidae) contains three species. Zootaxa, 2016.Primární morfometrická revize vymezující L. paralienus, L. bombycinus (v práci jako L. bombycina) a L. casevitzi; poskytuje měřené znaky, diskriminační funkce i revidované rozšíření.
- Braschler & Baur. Experimental small-scale grassland fragmentation alters competitive interactions among ant species. Oecologia, 2005.Primární experiment ve vápnitých trávnících švýcarské Jury; dokládá početní dominanci L. paralienus a využívání mšic, mimokvětních nektarií i cukerných návnad.
- Lasius paralienus — druhový přehled. ANTSTORE.Sekundární chovatelský přehled použitý pouze pro orientační rozpětí celkové délky dělnice 2–3,5 mm; taxonomii, areál ani biologii profil opírá o odborné revize a primární studie.
- Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.
