Lasius mixtus

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Mravenec chladnomilný je žlutý podzemní Lasius, kterého běžný povrchový průzkum snadno mine. Dělnice se pohybují za kořenovými mšicemi hluboko v půdě. Po pozdně letním rojení lze snáze zahlédnout bezkřídlé královny, které nemusí hledat hostitelské hnízdo ihned.

Určovací znaky

Pro určení je zásadní rozlišit husté krátké ochmýření od skutečně dlouhých odstávajících chlupů. Na tykadlových násadcích a zadních holeních L. mixtus dlouhé chlupy zpravidla chybějí, zatímco jemné ochmýření je velmi husté, krátké a šikmo přilehlé. Pod zvětšením může působit zlatavě. Petiolární šupina má slabě zaoblené boky a na vrcholu často mělké vykrojení.

Podobný L. sabularum mívá na vnější straně zadní holeně přibližně 5–15 odstávajících chlupů a ochmýření násadce je řidší a více odstává. Netypičtí jedinci se překrývají a potřebují víceznakové srovnání. Revize z roku 1988 vycházela z 60 královen, přibližně stovky dělnic a 13 samců nejméně ze 40 hnízd; rozdíl proto nelze nahradit dojmem z jediné žluté dělnice.

Jméno Chthonolasius, které používá starší revize, dnes není přijímaným formálním podrodem. Fylogenomická klasifikace jej synonymizovala pod Lasius; druh se současně řadí do neformální skupiny L. umbratus. Starý název je přesto důležitý při vyhledávání literatury.

Otevřená stanoviště

Revize jej oproti Lasius umbratus nacházela častěji na otevřených loukách a pastvinách. V daném souboru nebyl pozorován na xerotermních trávnících ani suchých vřesovištích; severský přehled připouští širší škálu otevřených a polootevřených zemědělských i přírodních stanovišť. Jde o vztah zjištěný v dostupných datech, ne o pravidlo, podle něhož lze určit jeden vzorek.

Hnízdo leží hluboko v půdě. Dělnice získávají medovici od kořenových mšic, takže velká část jejich pohybu zůstává pod zemí. Dostupné přehledy uvádějí kolonie jako jednokrálovné; velikost českých kolonií však přesně změřena není.

Přezimování před převzetím hostitelské kolonie

Po rojení nová královna nezahajuje odchov sama. Vnikne do kolonie jiného Lasius a jeho dělnice vychovají její první potomstvo; s přibýváním dělnic L. mixtus pak hostitelské dělnice postupně vymizí.

Primární studie přímo sledovala invazní chování vůči L. flavus: královny L. mixtus zabíjely a rozebíraly hostitelské dělnice. Revize z roku 1988 pokládala za hlavního až výlučného hostitele L. niger, vycházela však hlavně z doprovodné fauny a překryvu stanovišť. L. psammophilus uvádí pozdější severská syntéza. Přímý doklad je tedy nejsilnější pro L. flavus.

Zvláštní je načasování hledání hostitele. Revize nacházela od září bezkřídlé královny ukryté pod kameny nebo v jiných úkrytech. Za teplých dnů se pohybovaly po povrchu od listopadu přes zimu až do jara; jedna byla pozorována při teplotě 5 °C. Autor navrhl, že chladné období může omezit aktivitu mravenčích predátorů a obránců hostitele. Je to biologická hypotéza, ne experimentálně prokázaný důvod každého zimního pohybu.

Rojení od července do září

Evropská revize shromáždila údaje o letu od 12. července do 28. září, zatímco norský přehled klade obvyklé období od začátku srpna do konce září. Kalendář proto zahrnuje červenec až září, ale bez souvislé řady českých pozorování nevyznačuje jediný vrchol.

Areál sahá od Británie a jižní Fennoskandie přes západní a střední Evropu k oblasti Černého moře; na jihovýchodě se druh objevuje i v horách, kde revize uvádí balkánské subalpínské nálezy kolem 41,5° severní šířky. V českém soupisu je druh potvrzený, regionální přehled jej však vede jako lokální. Jednotlivé bezkřídlé královny dokazují přítomnost druhu v krajině, ne automaticky usazenou kolonii přesně v místě nálezu.