mravenec chladnomilný

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Mravenec chladnomilný je žlutý podzemní Lasius, kterého běžný povrchový průzkum snadno mine. Kolonie sleduje kořeny a savý hmyz hluboko v půdě; nápadnější než dělnice bývají bezkřídlé královny po pozdně letním rojení. Ty navíc nemusí napadnout hostitelské hnízdo ihned.

Krátké ochmýření není totéž co dlouhé chlupy

Pro určení je zásadní rozlišit husté krátké ochmýření od skutečně dlouhých odstávajících chlupů. Na tykadlových násadcích a zadních holeních L. mixtus dlouhé chlupy zpravidla chybějí, zatímco jemné ochmýření je velmi husté, krátké a šikmo přilehlé. Pod zvětšením může působit zlatavě. Petiolární šupina má slabě zaoblené boky a na vrcholu často mělké vykrojení.

Podobný L. sabularum mívá na vnější straně zadní holeně přibližně 5–15 odstávajících chlupů a ochmýření násadce je řidší a více odstává. Netypičtí jedinci se překrývají a potřebují víceznakové srovnání. Revize z roku 1988 vycházela z 60 královen, přibližně stovky dělnic a 13 samců nejméně ze 40 hnízd; rozdíl proto nelze nahradit dojmem z jediné žluté dělnice.

Jméno Chthonolasius, které používá starší revize, dnes není přijímaným formálním podrodem. Fylogenomická klasifikace jej synonymizovala pod Lasius; druh se současně řadí do neformální skupiny L. umbratus. Starý název je přesto důležitý při vyhledávání literatury.

Otevřené prostředí, ale ne největší sucho

Revize jej oproti Lasius umbratus nacházela častěji na otevřených loukách a pastvinách. V daném souboru nebyl pozorován na xerotermních trávnících ani suchých vřesovištích; severská syntéza připouští širší škálu otevřených a polootevřených zemědělských i přírodních stanovišť. Jde o ekologický trend v použitých datech, ne pravidlo, podle něhož lze určit jeden vzorek.

Hnízdo leží hluboko v půdě. Dělnice získávají medovici od kořenových mšic, takže velká část jejich pohybu zůstává pod zemí. Kolonie jsou v použitých syntézách uváděny jako jednokrálovné; velikost českých kolonií však přesně kvantifikovaná není.

Královna může s útokem čekat do jara

Po rojení nová královna nezahajuje odchov sama. Vnikne do kolonie jiného Lasius, využije jeho dělnice k odchovu prvního potomstva a hostitelská pracovní síla pak postupně vymizí. Síla dokladu se však mezi uváděnými hostiteli liší.

Primární studie přímo sledovala invazní chování vůči L. flavus: královny L. mixtus zabíjely a rozebíraly hostitelské dělnice. Revize z roku 1988 pokládala za hlavního až výlučného hostitele L. niger, jenže vycházela hlavně z doprovodné fauny a překryvu stanovišť, ne ze souboru pozorovaných převzetí. L. psammophilus uvádí pozdější severská syntéza. Profil proto všechna tři jména nevydává za stejně silně a stejně často doložená.

Zvláštní je načasování hledání hostitele. Revize nacházela od září bezkřídlé královny ukryté pod kameny nebo v jiných úkrytech. Za teplých dnů se pohybovaly po povrchu od listopadu přes zimu až do jara; jedna byla pozorována při teplotě 5 °C. Autor navrhl, že chladné období může omezit aktivitu mravenčích predátorů a obránců hostitele. Je to biologická hypotéza, ne experimentálně prokázaný důvod každého zimního pohybu.

Letové období začíná dřív, než naznačovala karta

Evropská revize shromáždila letové údaje od 12. července do 28. září, zatímco norská syntéza klade obvyklé období od začátku srpna do konce září. Kalendář proto zahrnuje červenec až září, ale bez české kvantitativní řady nevyznačuje jediný vrchol.

Areál sahá od Británie a jižní Fennoskandie přes západní a střední Evropu k oblasti Černého moře; na jihovýchodě se druh objevuje i v horách, kde revize uvádí balkánské subalpínské nálezy kolem 41,5° severní šířky. Veřejná mapa GBIF při revizi profilu obsahovala jediný český výskytový záznam přiřazený k přijatému taxonu. Český checklist druh potvrzuje, regionální přehled jej však vede jako lokální. Jednotlivé bezkřídlé královny dokazují přítomnost druhu v krajině, ne automaticky etablovanou kolonii přesně v místě nálezu.

Druh není v Česku zvláště chráněný a český Červený seznam 2017 jej samostatně nekategorizuje. To není formální hodnocení LC ani důkaz, že podzemní populace lze spolehlivě sledovat běžným povrchovým sčítáním.