Biotopy · speciální kapitola

Mravenci na cestách: nepůvodní, zavlečení a invazní

Mravenec v dovezeném květináči může být cenný záchyt — ale ještě to není invaze. Nepůvodnost popisuje původ, zavlečení cestu, synantropie způsob života, etablování schopnost udržet populaci a invazní status doloženou hrozbu či dopad. Jediný nález neodpovídá na všechny tyto otázky.

Čtení přibližně 20 minutAutor: Publikováno Česko a střední EvropaCitované podklady

01 · šest pojmů, šest různých otázek

„Cizí“, „městský“ a „invazní“ nejsou synonyma.

Než druhu přidělíte nálepku, určete území a otázku. Stejný mravenec může být ve své domovině původní, v českém skleníku zavlečený, v jiném státě venku etablovaný a teprve v části nepůvodního areálu také invazní.

Rozdíl mezi nepůvodním druhem, zavlečením, etablováním, synantropií, tramp species a invazním druhem
PojemNa jakou otázku odpovídáCo sám nedokládá
Nepůvodní druhNachází se v daném území mimo svůj přirozený areál po lidském přenosu?Rozmnožování, šíření ani škodu. Přirozený posun areálu bez lidského zásahu sem právní definice EU neřadí. zdroj
Zavlečení / introdukceOpustil po lidském přenosu zásilku, zavazadlo či jiný dopravní prostředek v novém území?Že přežije dost dlouho na založení populace.
Etablovaná populaceDokáže se na daném území dlouhodobě udržovat a rozmnožovat?Že žije venku; vytápěný skleník může udržovat interiérovou populaci závislou na budově. zdroj
Synantropní druhVyužívá budovy, parky, dlažbu, komposty nebo jiná člověkem pozměněná místa?Nepůvodnost. Řada původních českých druhů běžně žije ve městech.
Tramp speciesPatří mezi mravence často převážené člověkem a úspěšné v narušených či interiérových prostředích?Právní status ani prokázaný dopad. „Tramp“ a „invazní“ jsou překrývající se, ne totožné skupiny. zdroj
Invazní nepůvodní druhOhrožuje nebo nepříznivě ovlivňuje biodiverzitu a ekosystémové služby?Výskyt v Česku. Také obtížný bytový škůdce nemusí mít v české přírodě doložený ekologický dopad.

02 · sedm prahů důkazu

Z přepravené dělnice nevznikne invaze jedním skokem.

Biologická invaze je sled bariér. Rámec Blackburna a spoluautorů odděluje transport, introdukci, etablování a šíření; pro praktické čtení nálezu je užitečné rozbalit je do jemnější osy. zdroj

  1. 01TransportMravenec cestuje v zemině, rostlině, dřevu, obalu, zavazadle nebo dopravním prostředku.
  2. 02IntercepceJe zachycen ještě v zásilce či na vstupním místě. To dokládá cestu, nikoli populaci.
  3. 03IntrodukceJedinec opustí transportní vektor v novém území. Může brzy uhynout.
  4. 04Interiérové přežíváníHnízdo přetrvává v budově; venkovní klima ale nemusí zvládnout.
  5. 05Venkovní etablováníPopulace se rozmnožuje, přezimuje a udržuje bez dalšího dovozu.
  6. 06ŠířeníObsazuje další lokality vlastní disperzí nebo opakovaným přenosem člověkem.
  7. 07Ekologický či společenský dopadData ukazují újmu přírodě, zdraví nebo hospodářství. Právní definice EU má užší jádro: biodiverzitu a ekosystémové služby.

Globální syntéza zachytila nejméně 520 druhů mravenců přenesených mimo původní areál. Přibližně 60 % z nich vytvořilo venkovní populace, zatímco jiné zůstaly omezené na interiéry nebo byly zachyceny bez etablování. To je světový přehled známých případů, ne pravděpodobnost, s jakou uspěje náhodný mravenec z jednoho českého květináče. zdroj

Nález dělnice

Jedinec není kolonie

Dělnice se obvykle sama nerozmnoží. Může však ukazovat na skryté hnízdo nebo nedávný transport, proto je důležitý kontext.

Plod s dělnicemi

Silnější, ne nutně místní doklad

Vajíčka, larvy či kukly ošetřované dělnicemi dokládají funkční kolonijní fragment, ten však mohl přicestovat v substrátu. Místní reprodukci podporuje až vývoj v čase po vyloučení nového dovozu. Samotná okřídlená královna nebo samec zase mohou přiletět odjinud.

Opakování

Čas odlišuje návštěvu od populace

Nálezy ve více termínech a sezonách jsou silnější než jeden odběr. Je nutné vyloučit opakované doskladňování nových rostlin či substrátu.

Dopad

Hojnost není příčina

Úbytek původních druhů může souviset i s dlažbou, teplem nebo narušením. Dopad vyžaduje srovnání, časovou řadu či experiment. zdroj

03 · druhá vrstva českého checklistu

Pět interiérových druhů stojí vedle venkovního soupisu — nejsou součástí tohoto počtu.

Český kritický checklist z roku 2018 potvrdil 111 tehdy známých venkovních druhů a samostatně uvedl pět zavlečených druhů žijících uvnitř budov. zdroj Publikovaný nález Temnothorax nadigi zvýšil venkovní soupis na 112 druhů zdroj a následný nález Formica bruni do 27. prosince 2024 na 113. zdroj Popularizační souhrn Pavla Pecha z dubna 2026 už uvádí 114, ale nepojmenovává další taxon ani jeho primární doklad; atlas proto zobrazuje 113 ověřitelných položek a rozdíl otevřeně přiznává. zdroj V žádném z těchto čísel není zahrnuta oddělená interiérová pětice.

Autoři checklistu roku 2018 výslovně vynechali nahodilé nálezy a jednorázové importy. Interiérový seznam proto není úplným soupisem všech záchytů do roku 2026 a údaj o venkovních druzích není neměnný.

Pět zavlečených druhů mravenců žijících uvnitř budov podle českého checklistu z roku 2018
DruhČeský dokladBezpečný výklad
Hypoponera ergatandria(Forel, 1893)V roce 2013 bylo opakovaně odebráno čtrnáct dělnic ze substrátu květináčů v tropickém pavilonu Zoo Liberec. zdrojzdrojzdrojKryptický druh vyžaduje odborné odlišení; podobná H. punctatissima má v Česku jiný status.
Monomorium pharaonis(Linnaeus, 1758)Checklist odkazuje až k údaji z roku 1922; pozdější studie použila kolonie odvozené z odběrů v Praze, Ústí nad Labem a Olomouci. zdrojzdrojDlouhá historie interiérových dokladů sama neříká, že druh přežívá venkovní zimu.
Tapinoma melanocephalum(Fabricius, 1793)Rozsáhlá kolonie ve vytápěném bytovém domě v Českých Budějovicích byla sledována roku 2014 a znovu po roce. zdrojzdrojDoklad z interiéru není dokladem soběstačné venkovní populace.
Technomyrmex vitiensisMann, 1921Dvě populace byly nalezeny roku 2014 ve sklenících Botanické zahrady UK a Zoo Praha a sledovány do roku 2015. zdrojzdrojZařazení popisuje zavlečený interiérový výskyt, nikoli venkovní areál v Česku.
Tetramorium insolens(F. Smith, 1861)Nový doklad checklistu: 26 dělnic v Botanické zahradě UK v Praze, 8. října 2014. zdrojSoubor dělnic dokládá přítomnost v budově; článek z něj neodvozuje českou venkovní populaci.
Bytový dům

Tapinoma melanocephalum

Velká kolonie v Českých Budějovicích se po zásahu zdála potlačená, při kontrole o čtrnáct měsíců později však byla budova stále zamořena v podobné míře. Je to silný doklad etablované interiérové kolonie a zároveň varování před prohlášením eradikace po krátké pauze. zdroj

Dva pražské skleníky

Technomyrmex vitiensis

Populace v Botanické zahradě UK a Zoo Praha byly sledovány od roku 2014 do roku 2015; odběry obsahovaly i reprodukční samce. To výrazně přesahuje náhodnou dělnici v zásilce, ale stále jde o skleníkový systém. zdroj

Dlouhá interiérová historie

Monomorium pharaonis

Studie pracovala s laboratorními koloniemi odvozenými z odběrů v Praze-Lužinách, Ústí nad Labem a Olomouci. Faraon je v mírném pásmu teplomilný interiérový škůdce; z těchto dat neplyne venkovní český areál. zdroj

Taxonomická past

Hypoponera ergatandria

Čtrnáct dělnic pocházelo z květináčového substrátu tropického pavilonu Zoo Liberec. Druh byl odborně odlišen od podobné venkovní H. punctatissima; starší údaje pod širokým jménem je proto nutné revidovat. zdroj zdroj

04 · české venkovní doklady bez dramatizace

Tetramorium immigrans je nepůvodní živočišný druh. To ještě není český verdikt o invazním dopadu.

Revidované vzorky potvrzují venkovní nálezy Tetramorium immigrans v Brně roku 2002 a v Praze roku 2009. Revize z roku 2025 považuje za nejpravděpodobnější původ Anatolii a Kavkaz a druh označuje za neozoon západní a střední Evropy, tedy za živočicha, který je v této oblasti nepůvodní. Přesná cesta příchodu, dnešní český areál a velikost populací ale nejsou známé. zdroj

V městském prostředí mu mohou vyhovovat teplo, dlažba, narušená půda a transport materiálu. Zároveň ve svém širším areálu žije i v přirozeně otevřených teplých biotopech. Synantropie proto není požadavek na beton a dva venkovní doklady nejsou měření dopadu. Podrobný profil odděluje původ, ekologii, české doklady a mezery v datech.

Původní zde, zavlečený jinde

Regionální perspektivu ukazují i běžnější atlasové druhy. Myrmica rubra je původní v Evropě, ale v části Severní Ameriky vytváří invazní populace; behaviorální data přitom rozlišila více sousedících kolonií, ne jedinou automatickou superkolonii. zdroj Myrmica specioides byla v USA potvrzena jako zavlečená, avšak autoři neměli důkaz ekologických škod. zdroj A evropský Lasius emarginatus se etabloval v New Yorku. zdroj Stejný druh tak potřebuje jiný status pro Česko a jiný pro cílový region.

05 · blízké příklady, ne české nálezy

Evropa už má venkovní invazní mravence. Jejich mapa ale nekopíruje hranice kontinentu.

Tři evropské případové studie invazních mravenců a hranice jejich výkladu pro Česko
PřípadCo studie skutečně doložilaCo nelze tvrdit o Česku
Lasius neglectusU čtrnácti evropských populací ukázala genetika, chemie a agresivita jen několik hlavních introdukčních historií a časté druhotné šíření z již zavlečených populací. zdrojŽe český nález je potvrzený. Materiál z Hnanic původně určený jako L. neglectus se stal podkladem pro popis L. austriacus. zdroj
Linepithema humileV jižní Evropě byly rozlišeny dvě rozsáhlé superkolonie: uvnitř každé z nich byla agrese nízká, mezi nimi ležely ostré hranice. zdrojŽe každý početný městský výskyt je superkolonie nebo že historický český záznam nejpozději z roku 1947 dokládá dnešní populaci. zdroj
Solenopsis invictaV zimě 2022/2023 bylo u Syrakus na Sicílii zmapováno 88 hnízd na 4,7 hektaru — první doložená etablovaná populace v Evropě. zdrojŽe druh žije venku v Česku. Model vhodného klimatu ani vzdálená populace nejsou výskytový doklad.

Invazní mravenci mohou při vysoké hustotě konkurovat původním druhům, lovit jiné organismy a měnit vztahy mezi rostlinami a hmyzem. To jsou dobře doložené mechanismy u konkrétních systémů, nikoli univerzální budoucnost každého zavlečeného mravence. zdroj

06 · právní priorita není mapa výskytu

Na unijním seznamu je pět mravenců. Není to seznam českých nálezů.

Konsolidovaný unijní seznam účinný od 7. srpna 2025 obsahuje shodou okolností také 114 taxonů celkem — toto číslo však nijak nesouvisí s českým počtem mravenců. Mravenci jsou na něm pouze pět: Brachyponera chinensis, Solenopsis geminata, S. invicta, S. richteri a Wasmannia auropunctata. Tři druhy rodu Solenopsis a malý ohnivý mravenec W. auropunctata byly přidány v roce 2022; B. chinensis přibyla při aktualizaci roku 2025. zdroj

Co seznam znamená

Koordinovaná evropská opatření

Zařazení vychází z hodnocení rizika a významu dopadu pro Unii. Platí omezení dovozu, převozu, držení, chovu, rozmnožování, obchodu a vypouštění a povinnosti prevence, včasné detekce či managementu. zdroj

Co seznam neznamená

Nejde o seznam českých populací

Přítomnost jména na seznamu nedokládá výskyt v Česku. Nepřítomnost jména zase nedokládá původnost, neškodnost ani nulové riziko.

Tři různé množiny

Pět není stejných pět

Unijní pětice je právní seznam prioritních invazních druhů a s českou interiérovou pěticí výše nemá společný druh. Venkovní český faunistický soupis je třetí, samostatná množina s vlastním rozhodným datem.

Chov

Nikdy nevypouštět

Cizokrajnou kolonii ani její substrát nevypouštějte do přírody. U druhu z unijního seznamu navíc nestačí běžné chovatelské zabezpečení; platí právní omezení a jen úzce vymezené výjimky.

07 · fotografie má své meze

Neobvyklý mravenec potřebuje víc kontextu, ne sebejistější algoritmus.

Drobné rody Hypoponera, Tetramorium, Lasius, Tapinoma i Technomyrmex obsahují kryptické či velmi podobné druhy. Určení může vyžadovat více dělnic, samce, přesnou morfometrii, srovnávací sbírku nebo DNA. Automatické rozpoznání z jedné rozmazané fotografie není vhodný základ pro právní či faunistické tvrzení.

Jaké závěry unesou různé doklady zavlečeného mravence
DokladCo uneseCo ještě chybí
Jedna fotografie dělnicePodezření na neobvyklý rod či morfotyp, čas a místo pozorováníSpolehlivý druh, původ jedince, hnízdo i rozmnožování
Více ostrých pohledů s měřítkemLepší morfologické srovnání a možnost odborné předběžné identifikaceU kryptických skupin často preparát, měření nebo série
Opakované dělnice na stejném místěSilnější podezření na blízké hnízdoVyloučení opakovaného dovozu a doklad reprodukce
Plod ošetřovaný dělnicemiFunkční kolonijní fragment nebo blízké hnízdoVyloučení nedávného transportu a časový doklad, že se plod vyvíjí či vzniká na místě; dále venkovní přezimování, šíření a dopad
Více sezon a lokalitPřetrvávání a možný růst areáluPříčinné měření ekologických či hospodářských následků
Srovnávací studie dopaduRozdíl spojený s přítomností druhu při kontrole jiných vlivůPřenositelnost výsledku do jiného regionu a prostředí

08 · hlášení je podklad, ne poplach

Nejdřív zachovejte kontext. Podezřelý materiál nerozvážejte.

Jeden mravenec v dovezeném květináči není „invaze“. Může však být užitečným záznamem nové transportní cesty nebo časné introdukce. U neobvyklého nálezu proto neslibujte druhové určení, ale pořiďte podklady, které odborník dokáže ověřit.

  1. Vyfoťte jedince i situaci. Potřebné jsou ostré pohledy shora, z boku a na hlavu, měřítko vedle těla, širší snímek místa a původní soubory bez komprese.
  2. Zapište údaje potřebné k ověření. Datum a čas, přesnou lokalitu, údaj uvnitř/venku, teplotu prostoru, počet jedinců a zda jste viděli královnu, samce, vajíčka, larvy nebo kukly.
  3. Přidejte transportní kontext. Nový květináč, zemina, dřevo, paleta, obal, zásilka, zavazadlo či nedávná rekonstrukce mohou být důležitější než barva mravence.
  4. Podezřelý substrát nepřenášejte dál. Nevozte květináč na zahradu, nevysypávejte zeminu do kompostu a nepouštějte chovanou či nalezenou kolonii ven.
  5. Neprovádějte odběr bez domluvy. U citlivého nebo právně regulovaného druhu nejprve pošlete fotografie a vyčkejte na protokol odborného pracoviště. Nevytvářejte další únik přesunem živých jedinců.
  6. Oddělte popis od závěru. „Dvanáct drobných dělnic opakovaně u květináče ve vytápěném skleníku“ je přesný údaj. „Nový invazní druh obsadil Česko“ zatím není.

Odborné, faunistické a právní podklady kapitoly

  1. Evropský parlament & Rada Evropské unie. Nařízení (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. EUR-Lex, 2014.Právní rámec EU definuje nepůvodní a invazní nepůvodní druh, stanoví prevenci, včasné zjištění a management a výslovně odlišuje druhy měnící areál bez lidského zásahu.
  2. Blackburn, Pyšek, Bacher, Carlton, Duncan, Jarošík, Wilson & Richardson. A proposed unified framework for biological invasions. Trends in Ecology & Evolution, 2011.Sjednocený rámec rozděluje biologickou invazi na překonávání navazujících bariér během transportu, introdukce, etablování a šíření. Jednotlivý záchyt proto nelze zaměnit za soběstačnou populaci ani za doložený dopad.
  3. Wong, Economo & Guénard. The global spread and invasion capacities of alien ants. Current Biology, 2023.Globální syntéza zdokumentovala nejméně 520 druhů mravenců přenesených mimo původní areál a oddělila druhy zachycené jen při transportu, závislé na interiérech a naturalizované venku. Přibližně 60 % známých přenesených druhů vytvořilo venkovní populace; jde o globální podíl, nikoli českou pravděpodobnost.
  4. McGlynn. The worldwide transfer of ants: geographical distribution and ecological invasions. Journal of Biogeography, 1999.Srovnávací přehled lidského přenosu mravenců ukazuje, že synantropní „tramp species“ a ekologicky invazní mravenci jsou překrývající se, ale nikoli totožné podmnožiny přenesených druhů.
  5. Holway, Lach, Suarez, Tsutsui & Case. The Causes and Consequences of Ant Invasions. Annual Review of Ecology and Systematics, 2002.Přehled mechanismů a doložených dopadů invazních mravenců: vysoká početnost může zesilovat konkurenci, predaci a nepřímé změny vztahů s rostlinami či hmyzem. Tyto důsledky nelze automaticky přenést na každý nepůvodní druh.
  6. Blatrix, Colin, Wegnez, Galkowski & Geniez. Introduced ants (Hymenoptera: Formicidae) of mainland France and Belgium, with a focus on greenhouses. Annales de la Société entomologique de France, 2018.Revize a cílený průzkum vytápěných skleníků rozlišují dočasně zavlečené, na budovách závislé a trvale venku etablované populace. Kategorie byly vztažené k Francii a Belgii na začátku 21. století a nelze je bez nových dokladů přenášet do Česka.
  7. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  8. Bezděčka, Bezděčková & Werner. First record of Temnothorax nadigi in the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2023.První český doklad: hnízdní vzorek 1 královny a 15 dělnic ze Stolové hory u Klentnice, odebraný 21. června 1989 v 430 m n. m.; určení bylo dokončeno roku 2021 a publikace zvýšila český soupis na 112 volně žijících druhů.
  9. Vohralík, Matějů & Werner. First record of Formica bruni in the Czech Republic. Acta Societatis Zoologicae Bohemicae, 2024.Práce zvyšující český soupis na 113 volně žijících druhů k 27. 12. 2024.
  10. Pech. Mravenci Jaroměře. Jaroměřský a josefovský zpravodaj, 2026.Popularizační souhrn Pavla Pecha z dubna 2026 uvádí 114 volně žijících druhů v ČR, ale nejmenuje oproti publikovanému stavu 113 druhů další taxon ani jeho primární doklad. Atlas proto údaj uvádí jako novější expertní souhrn, nikoli jako podklad k doplnění neidentifikované 114. položky.
  11. Klimeš & Okrouhlík. Invasive ant Tapinoma melanocephalum (Hymenoptera: Formicidae): A rare guest or increasingly common indoor pest in Europe?. European Journal of Entomology, 2015.První český doklad tvořila rozsáhlá kolonie ve vytápěném bytovém domě v Českých Budějovicích. Po zdánlivém potlačení nebyli mravenci tři týdny vidět, ale při kontrole o čtrnáct měsíců později byla budova stále zamořena v podobné míře; studie nedokládá venkovní populaci.
  12. Pech & Bezděk. Ergatomorph wingless males in Technomyrmex vitiensis Mann, 1921 (Hymenoptera: Formicidae). Journal of Hymenoptera Research, 2016.Dvě české populace byly nalezeny roku 2014 ve sklenících Botanické zahrady UK a Zoo Praha; pozorování a odběry pokračovaly do listopadu 2015 a zahrnovaly reprodukční samce. Doklad se týká vytápěných skleníků, ne venkovního přezimování.
  13. Frouz, John, Rupeš, Cech & Marialigeti. Aggression, cooperation, and relatedness among colonies of the invasive ant, Monomorium pharaonis, originating from different areas of the world. Biologia, 2009.Experimentální studie pracovala s laboratorními koloniemi odvozenými mimo jiné z českých odběrů v Praze-Lužinách, Ústí nad Labem a Olomouci. Dokládá historii českých interiérových populací, nikoli současnou prevalenci ani venkovní výskyt.
  14. Pech. Faunistic records from the Czech Republic — 364. Hymenoptera: Formicidae. Klapalekiana, 2014.První český doklad Hypoponera ergatandria: jedna dělnice v květnu a třináct dělnic v červenci 2013 ze substrátu květináčů v tropickém pavilonu Zoo Liberec, s revizí B. Seiferta. Autor uvádí vazbu na trvale vytápěné interiéry střední Evropy.
  15. Seifert. Hypoponera ergatandria (Forel, 1893) — a cosmopolitan tramp species different from H. punctatissima (Roger, 1859). Soil Organisms, 2013.Numerická revize 213 jedinců ze 95 vzorků odděluje H. ergatandria od H. punctatissima a shrnuje rozdíly v kastách, hnízdním prostředí, demografii a fenologii rozptylu.
  16. Wagner et al. Delineation of species of the Tetramorium caespitum complex (Hymenoptera, Formicidae) in Anatolia with a diagnosis of related species-complexes. ZooKeys, 2025.Nová integrativní revize 191 hnízdních vzorků; potvrzuje platnost druhů, odhaluje východoanatolskou mikrosatelitovou linii T. impurum a podporuje Anatolii s Kavkazem jako nejpravděpodobnější původ nepůvodního T. immigrans ve střední Evropě.
  17. Ugelvig, Drijfhout, Kronauer, Boomsma, Pedersen & Cremer. The introduction history of invasive garden ants in Europe: integrating genetic, chemical and behavioural approaches. BMC Biology, 2008.Genetická, chemická a behaviorální analýza čtrnácti evropských populací Lasius neglectus podpořila jen několik nezávislých introdukcí a časté druhotné šíření z již zavlečených populací. Studie nedokládá českou populaci.
  18. Giraud, Pedersen & Keller. Evolution of supercolonies: the Argentine ants of southern Europe. Proceedings of the National Academy of Sciences, 2002.Genetická a behaviorální studie Linepithema humile v jižní Evropě rozlišila dvě rozsáhlé superkolonie s nízkou agresí uvnitř a silnou agresí mezi nimi. Jde o konkrétní zavlečený systém, nikoli obecný důsledek života ve městě.
  19. Wetterer, Wild, Suarez, Roura-Pascual & Espadaler. Worldwide spread of the Argentine ant, Linepithema humile (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2009.Globální historický přehled více než 2 100 lokalit uvádí pro Česko nejstarší známý záznam nejpozději z roku 1947; v mírném pásmu popisuje druh téměř výhradně jako interiérového škůdce. Historický záznam není dokladem současné české populace.
  20. Schlick-Steiner, Steiner, Schödl & Seifert. Lasius austriacus sp. n., a Central European Ant Related to the Invasive Species Lasius neglectus. Sociobiology, 2003.Původní popis druhu, jeho diagnostických znaků a českého paratypového materiálu; oprava z roku 2004 doplnila úplné autorství všech čtyř spoluautorů.
  21. Menchetti, Schifani, Alicata, Cardador, Sbrega, Toro-Delgado & Vila. The invasive ant Solenopsis invicta is established in Europe. Current Biology, 2023.První doložená etablovaná evropská populace: v zimě 2022/2023 autoři zmapovali 88 hnízd na 4,7 hektaru u Syrakus na Sicílii. Studie neprokazuje venkovní výskyt v Česku ani jinde severně od této lokality.
  22. Evropská komise. Konsolidovaný seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii, účinný od 7. srpna 2025. EUR-Lex, 2025.Aktuální konsolidovaný seznam obsahuje pět druhů mravenců: Brachyponera chinensis, Solenopsis geminata, S. invicta, S. richteri a Wasmannia auropunctata. Zařazení na unijní seznam není tvrzením o výskytu v Česku.
  23. Invazní druhy z unijního seznamu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2025.Český úřední přehled vysvětluje kritéria unijního seznamu, čtvrtou aktualizaci účinnou od 7. srpna 2025 a zákazy dovozu, převozu, uvádění na trh, držení, chovu, rozmnožování a vypouštění uvedených druhů.
  24. Nález invazního druhu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.Aktuální český postup pro hlášení: AOPK přijímá fotografii, přesnou lokalitu a datum přes BioLog nebo e-mail [email protected] a pomáhá s ověřením určení; iNaturalist se do Nálezové databáze ochrany přírody přenáší jen periodicky. AOPK zároveň uvádí povinnost oznámit invazní druh místně příslušnému orgánu ochrany přírody.
  25. Chen, O’Sullivan & Adams. Intraspecific aggression and the colony structure of the invasive ant Myrmica rubra. Ecological Entomology, 2018.Opakované behaviorální testy v zavlečeném areálu rozlišily více sousedících kolonií a nepotvrdily jedinou bezhraniční superkolonii napříč lokalitami.
  26. Schär, Vila & Menchetti. First Record of the Introduced Ant Myrmica specioides In the Eastern United States. Sociobiology, 2023.První doložený nález zavlečené M. specioides na východě USA: exemplář z bostonské aglomerace z roku 2013 byl ověřen morfometrií vůči typům a DNA čárovým kódem. Autoři popisují potenciálně invazní vlastnosti, nikoli prokázanou invazivitu.
  27. Kennett, Seifert, Dunn, Pierson & Penick. The ManhattAnt: identification, distribution, and colony structure of a new pest in New York City, Lasius emarginatus. Biological Invasions, 2024.Genetické potvrzení zavlečené populace, měření jejího šíření a testy vztahů sousedních kolonií.