← zpět do atlasu

Myrmicinae · Myrmica

mravenec rovinný

Myrmica deplanata Emery, 1921

Kriticky ohrožený teplomilný mravenec nejvýhřevnějších stepí, jehož několik historických českých lokalit leží hlavně na jižní Moravě a v okolí Prahy.

Dělnice Myrmica deplanata CASENT0922800 z pražského Prokopského údolí z profilu
Foto: Wade Lee / AntWeb, exemplář CASENT0922800 · CC BY 4.0 · Změna rozměrů, doplnění neutrálních okrajů a převod do WebP.

Profil druhu

Jak žije a čím je zajímavý

Mravenec rovinný je jedním z nejteplomilnějších druhů rodu Myrmica ve střední Evropě. Nejde mu jen o „teplou louku“: typické stanoviště má řídkou nízkou vegetaci, výhřevné podloží a dlouhé oslunění. V Česku k nim patří vápencové a hadcové stepi. Ztráta takového mikroklimatu může nastat i bez přímého zastavění, například zarůstáním po ukončení vhodného managementu.

Národní Červený seznam používá české jméno „mravenec rovinný“, zatímco regionální přehled Příroda Vysočiny uvádí „mravenec zploštělý“. Atlas dává v záhlaví přednost názvu z národního hodnocení a druhou používanou variantu zde zachovává pro dohledatelnost.

Jméno ukryté ve sbírkách

Část českých dokladů byla popsána nebo publikována jako Myrmica moravica, případně jako její varieta dagmarae. Dnešní revize je řadí pod M. deplanata. Ve starší evropské literatuře se objevuje i M. lacustris, to však současné katalogy nepovažují za synonymum tohoto druhu, nýbrž za historické chybné určení. Při čtení starých faunistických zpráv je proto nutné sledovat revidovaný exemplář, ne jen vytištěné jméno.

Mikroskop místo barvy

Červenohnědé zbarvení sdílí s mnoha dalšími uzlovými mravenci. Důležitější je štítkovitý lalok u báze tykadla, proporce čela, trny a soubor morfometrických indexů. Jediný pohled z boku obvykle nestačí. Profilová fotografie české dělnice z Prokopského údolí je cenný doklad, nikoli náhrada určovacího klíče.

CR neznamená zákonnou ochranu

Kategorie CR v národním červeném seznamu popisuje velmi vysokou míru ohrožení. Sama však nevytváří režim zvláštní právní ochrany. Ten určuje vyhláška, která mezi mravenci jmenuje rod Formica, nikoli Myrmica deplanata. Atlas proto obě informace zobrazuje odděleně a nezaměňuje ochranářské hodnocení za právní status.

Určování

Na co se dívat

  • Dělnice je červenohnědá se světlejšími tykadly a nohama; barva sama nemá pro spolehlivé určení dostatečnou hodnotu.
  • Báze tykadlového násadce vytváří svislý štítkovitý lalok a propodeální trny jsou ve srovnání s řadou podobných druhů krátké.
  • Čelo je širší a čelní laloky méně vysunuté než u některých dalších členů skupiny Myrmica schencki.
Pozor na záměnu. Patří do obtížné skupiny schencki a vyžaduje měření více znaků pod mikroskopem. Uváděné délky dělnic se mezi zdroji liší a nejsou diagnostické. Historická jména M. moravica a M. moravica var. dagmarae jsou mladší synonyma; M. lacustris bylo chybné určení, ne synonymum.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
nížinné stepi · výhřevné kamenité stráně · řídké trávníky na vápenci nebo hadci
Hnízdo
Jednoduché zemní hnízdo zakládá na naprosto suchých, celodenně osluněných místech, často pod kamenem v nízké a řídké vegetaci.
Potrava
Spolehlivý druhově specifický rozbor potravy není v použitých hlavních revizích uveden. Atlas proto na M. deplanata mechanicky nepřenáší obecný jídelníček jiných druhů rodu Myrmica.
Kolonie
Pro české populace chybí dostatečně podrobná data o velikosti a počtu královen. Tvrzení o monogynii, polygynii nebo typickém počtu dělnic by bylo bez přímého pramene spekulací.

Svatební lety

Kdy se rojí

Odborné přehledy uvádějí pohlavní jedince od července do září. Nejde o dostatečnou sérii přímo pozorovaných českých výletů, proto atlas neurčuje jediný vrcholný měsíc.

Jistota kalendáře: střední. Vrcholné období není z dostupných dat dostatečně podložené. Uvedený interval je orientační a může jej posunout počasí, poloha i nadmořská výška.

Výskyt

Kde druh potkáte

Historické a revidované doklady pocházejí z Pavlovských vrchů, Mohelna, Morkůvek, pražského Prokopského údolí a Hlubočep, Velké Chuchle a od Srbska u Berouna. České muzeální sbírky uchovávají například dělnice z Mohelna z července 1942; z Prokopského údolí byly morfometricky ověřeny vzorky z let 1958, 1980 a 1983.

Ochrana

CR — kriticky ohrožený (A2ac)

Český Červený seznam 2017 hodnotí mravence rovinného jako CR podle kritéria A2ac. Vyhláška č. 395/1992 Sb. jej však mezi zvláště chráněné živočichy neřadí; národní červený seznam a právní ochrana jsou dvě různé věci.

Zdroje profilu

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
  2. Bezděčková & Bezděčka. Mravenci Vysočiny — komentovaný přehled druhů. Příroda Vysočiny, 2017.České názvy, určovací znaky, rozměry, regionální ekologie, výskyt a orientační fenologie řady druhů. Souhrnná stránka tiskne chybně roky autorit u M. rugulosa (1846 místo 1849), F. pratensis (1793 místo 1783) a F. lugubris (1840 místo 1838); profily používají současný checklist a katalogy.
  3. Radchenko, Elmes & Alicata. Taxonomic revision of the schencki-group of the ant genus Myrmica Latreille (Hymenoptera: Formicidae) from the Palaearctic Region. Annales Zoologici, 2006.Palearktická revize skupiny schencki s klíči, morfometrií a mapami; hlavní podklad pro diagnostické znaky M. deplanata vůči podobným druhům.
  4. Seifert. The Palaearctic members of the Myrmica schencki group with description of a new species (Hymenoptera: Formicidae). Beiträge zur Entomologie, 2003.Morfometrická diagnóza skupiny a revidované české vzorky M. deplanata z Prokopského údolí z let 1958, 1980 a 1983; použitá starší nomenklatura M. lacustris je dnes překonaná.
  5. Sadil. A revision of the Czechoslovak forms of the genus Myrmica Latr. (Hym.). Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, 1952.Historická československá revize uvádějící pod jménem M. deplanata moravica přesná naleziště na Pavlovských vrších, Mohelně, u Morkůvek, v Praze a u Srbska; údaje je nutné číst v kontextu pozdější synonymie.
  6. Bezděčka & Bezděčková. Mravenci ve sbírkách Muzea Kroměřížska. Acta rerum naturalium, 2010.Revidovaný muzejní materiál M. deplanata: Mohelno, červenec 1942, 16 dělnic, a Pavlovské kopce, nedatováno, tři dělnice.
  7. Bezděčková, Bezděčka, Macek & Malenovský. Catalogue of type specimens of ants (Hymenoptera: Formicidae) deposited in Czech museums. Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae, 2017.Katalog českého typového materiálu: přepisuje etikety pěti syntypů T. ferox silhavyi z Mohelna, dokladů P. melinum, syntypů M. moravica (= M. deplanata) a holotypu Sifolinia pechi (= M. karavajevi).
  8. Radchenko & Elmes. Myrmica ants (Hymenoptera: Formicidae) of the Old World. Natura Optima Dux Foundation, 2010.Monografická revize určovacích znaků, rozšíření a biologie palearktických druhů rodu Myrmica.
  9. Fisher. AntWeb. California Academy of Sciences, 2026.Průběžně aktualizovaná databáze preparovaných exemplářů a jejich snímků pod CC BY 4.0; každý profil uvádí fotografa, kód exempláře, AntWeb a zpětný odkaz na konkrétní fotografii.
  10. Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
  11. Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.