Formicinae · Lasius
Lasius reginae
Faber, 1967
Vzácný drobný žlutý sociální parazit suchých trávníků a světlých lesů, jehož královna je velká přibližně jako dělnice.
Profil druhu
Jak žije a čím je zajímavý
Lasius reginae je jeden z nejmenších a nejméně nápadných evropských zástupců rodu. Žije převážně pod zemí, je vzácně nalézaný a královna není větší než dělnice. Právě tato kombinace odpovídá specializované sociálně parazitické zakladatelce.
Nejbližší příbuzný se poznává podle chlupů
Lasius carniolicus je barevně i stavbou těla velmi podobný. U L. reginae je však odstávajících štětin na horní části hlavy méně, ochmýření tykadlového násadce přiléhá a stehna postrádají odstávající chlupy. Jde o znaky pro mikroskopické porovnání, nikoli o spolehlivý návod z běžné fotografie.
Celková délka závisí i na způsobu měření
Původní rakouská série udává dělnice 3,18–3,40 mm, královny 3,17–3,55 mm a samce 3,11–3,29 mm. Autoři sami upozornili na omezenou srovnatelnost celkové délky u preparovaných jedinců. Pozdější mongolský soubor uvedl dělnice jen 2,0–2,5 mm. Profil používá v tabulce původní typovou sérii a rozdíl otevřeně uvádí.
Drobná královna zabíjí mnohem větší hostitelku
Po proniknutí do hnízda Lasius alienus se parazitická královna drží v nejhustším shluku dělnic, přibližuje se ke královské komoře a hostitelku převrátí a škrtí. Osiřelé dělnice pak pečují o její potomstvo, dokud je postupně nenahradí dělnice L. reginae. Bulharský nález dvaceti dělnic přímo v hnízdě L. alienus tento vztah podporuje.
Pohlavní jedinci čekají v hnízdě dlouho
V Rakousku byli přítomni od konce června, ale rojení začalo až v září a pokračovalo do října. Lety probíhaly po menších skupinách během řady večerů. Kalendář proto neplete dobu, kdy jsou okřídlení jedinci hotoví, se skutečným opuštěním hnízda.
Určování
Na co se dívat
- Dělnice je celá světle žlutá, má velmi malé oči a krátká kusadlová makadla; hlava je téměř stejně dlouhá jako široká.
- Petiolus je při pohledu z boku tlustý a nahoře zaoblený, při pohledu zepředu má vypouklé boky a úzký oblý vrchol.
- Na horní části hlavy bývá jen přibližně 7–11 dlouhých štětin, ochmýření tykadlového násadce je přilehlé a na stehnech chybějí odstávající chlupy.
- Královna je neobvykle drobná a celkovou délkou se překrývá s dělnicemi; původní série všech tří kast měřila přibližně 3,1–3,6 mm.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- suché a polosuché trávníky · stepi · světlé okraje lesů · suché borové lesy · horské světlé smíšené lesy
- Hnízdo
- Hnízdí v zemi, často pod kameny; z východního Mongolska je popsaná široká nízká zemní kupka v písčité stepi a z jihovýchodní Evropy hnízda na lesních okrajích i ve světlých horských lesích.
- Potrava
- Původní biologická práce uvádí trofobiózu se savým hmyzem jako část výživy. Přesné složení potravy ani jeho sezonní podíl nejsou v použitých zdrojích kvantifikovány.
- Kolonie
- Nová královna je dočasným sociálním parazitem Lasius alienus. Pronikne do hostitelského hnízda, usmrtí mnohem větší hostitelskou královnu škrcením a nechá první vlastní plod odchovat osiřelými dělnicemi; časem vznikne čistá kolonie L. reginae.
Svatební lety
Kdy se rojí
Původní rakouská studie našla pohlavní jedince už od konce června, skutečné rojení však pozorovala od září do října v menších večerních dávkách. Jde o nejlépe doložené přímé údaje, nikoli záruku stejného termínu v celém areálu.
Jistota kalendáře: střední. Vrcholné období není z dostupných dat dostatečně podložené. Uvedený interval je orientační a může jej posunout počasí, poloha i nadmořská výška.
Výskyt
Kde druh potkáte
Český checklist druh potvrzuje. Celkový areál je velmi nesouvisle doložen od střední a jihovýchodní Evropy přes Turecko až po východní Mongolsko; vzácnost záznamů souvisí také s podzemním životem a podobností s Lasius carniolicus.
Ochrana
Bez samostatné české kategorie
Český červený seznam bezobratlých 2017 druh samostatně nehodnotí a vyhláška č. 395/1992 Sb. jej neuvádí mezi zvláště chráněnými živočichy. Historická zahraniční hodnocení nelze zaměňovat za českou kategorii LC.
Zdroje profilu
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírá z integrativní revize Wagner et al. 2017, nikoli z vlastního voucherového souboru.
- Faber. Beiträge zur Kenntnis sozialparasitischer Ameisen I: Lasius (Austrolasius n. sg.) reginae n. sp., eine neue temporär sozialparasitische Erdameise aus Österreich. Pflanzenschutz-Berichte, 1967.Původní popis všech kast s rozměry, biologií, hostitelem Lasius alienus, způsobem usmrcení hostitelské královny a přímým pozorováním rojení.
- Aibek & Yamane. Discovery of the subgenera Austrolasius and Dendrolasius of the ant genus Lasius from Mongolia. Japanese Journal of Systematic Entomology, 2010.Primární popis mongolské dělnické série, diagnostických znaků, stepního biotopu a zemního hnízda s nízkou kupkou.
- Lapeva-Gjonova & Borowiec. New and little-known ant species (Hymenoptera, Formicidae) from Bulgaria. Biodiversity Data Journal, 2022.Primární bulharský nález dvaceti dělnic přímo v hnízdě Lasius alienus; obsahuje použitou fotografii dělnice a dokládá lesní okraj.
- Borowiec & Salata. A monographic review of ants of Greece (Hymenoptera: Formicidae). Vol. 1. Natural History Monographs of the Upper Silesian Museum, 2022.Monografické taxonomické a ekologické zpracování evropských druhů mimo podčeleď Myrmicinae.
- Hejda, Farkač & Chobot (eds.). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2017.Národní hodnocení ohrožení bezobratlých; zdroj českých kategorií CR, EN, VU a NT uváděných v profilech.
- Vyhláška č. 395/1992 Sb., příloha III. Ministerstvo životního prostředí / e-Sbírka, 1992.Oficiální seznam zvláště chráněných živočichů; umožňuje ověřit právní status druhů, které v příloze uvedeny nejsou.
