Dolichoderinae · Tapinoma

Tapinoma melanocephalum

(Fabricius, 1793)

Tropický mravenec s tmavou hlavou a téměř průsvitným zadečkem, který v Česku dokáže dlouhodobě přežívat ve vytápěných budovách, nikoli však doloženě venku.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice je nápadně dvoubarevná: hlava a mesosoma jsou tmavohnědé, zatímco nohy, stopka a zadeček působí mléčně žlutě až téměř průsvitně.
  • Tykadlové násadce jsou dlouhé a oči leží před polovinou délky hlavy; nízký článek stopky je při pohledu shora překryt zadečkem.
  • Na hřbetě mesosomy chybějí dlouhé vzpřímené chlupy a povrch je hladký až slabě lesklý.
  • Velmi drobné dělnice běhají rychle po úzkých stezkách a světlý zadeček může na světlém podkladu téměř zmizet.
Pozor na záměnu. Barevný kontrast je výborné vodítko, ale nikoli celosvětově jedinečný znak. Bez ostrých záběrů hlavy, tykadel, ochlupení a makadel nelze vyloučit jiné drobné dolichoderinní mravence. Tmavé evropské druhy Tapinoma jsou větší a jejich zadeček není průsvitný; Technomyrmex vitiensis je také tmavší, větší a odlišuje se ochlupením i stavbou mesosomy.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
vytápěné byty a provozy · stěnové a instalační dutiny · skleníky a zimní zahrady · substrát pokojových a skleníkových rostlin
Hnízdo
Kolonie využívá velmi malé, teplé a alespoň místy vlhké dutiny ve stěnách, kolem rozvodů, za lištami, v nábytku nebo v květináčích. Jednotlivá hnízda se mohou stěhovat a tvořit propojenou síť.
Potrava
Je potravní oportunista. Sbírá sladké roztoky a medovici, ale také tuky, zbytky potravin, mrtvé členovce a drobnou živou kořist; preference se mění podle potřeb kolonie.
Kolonie
Kolonie jsou polygynní a mohou být rozdělené mezi mnoho dočasných hnízd. Mikrosatelitová studie 37 čínských kolonií zjistila v každé více než čtyři alely a nízkou příbuznost dělnic; počet otců však nerekonstruovala.
Sociální organizaceJak tyto osy číst →
Počet a přítomnost královen
více královen
Jedno nebo více hnízd
více propojených hnízd
Vznik nové kolonie
pučení nebo štěpení

Rozmnožování

Reprodukční biologie

V tropech světelné pasti zachytily okřídlené samce i samice; český doklad pochází z interiéru.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

V Česku je druh doložen z dlouhodobě zamořeného vytápěného bytového domu v Českých Budějovicích. Český checklist jej vede v oddělené vrstvě zavlečených mravenců žijících uvnitř budov; venkovní přezimující populace v Česku doložena není. Globálně je rozšířen hlavně v tropech a jeho přesný původ není jistý, nejčastěji se předpokládá indo-pacifická oblast.

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Na světlé zdi může dělnice Tapinoma melanocephalum vypadat jako samostatně běžící tmavá hlava. Střední část těla je také tmavá, nohy a zadeček jsou však žlutavé až téměř průsvitné a na světlém podkladu splývají. Anglické jméno „ghost ant“ proto vystihuje vzhled lépe než způsob života. Kolonie naopak dokáže být ve vytápěné budově velmi vytrvalá.

Zbarvení je vodítko, ne důkaz

Dělnice měří podle taxonomicko-faunistické diagnózy 1,2–1,9 mm. Tmavohnědá hlava a mesosoma ostře kontrastují s bledými končetinami, stopkou a gasterem. Tykadlové násadce jsou dlouhé, složené oči leží před polovinou délky hlavy a hřbet mesosomy postrádá dlouhé vzpřímené chlupy. Jediný nízký článek stopky je při pohledu shora z velké části zakrytý dopředu posunutým zadečkem — rodový znak, který známe i od českého Tapinoma erraticum.

Nápadné zbarvení však k bezpečnému určení nestačí. Guerrero při revizi druhu porovnával nejen barvu, nýbrž proporce hlavy a očí, tykadla, ochlupení i stavbu makadel. K potvrzení druhu jsou proto potřeba i tyto jemnější znaky.

Od tmavých evropských druhů T. subboreale a T. erraticum jej odlišuje menší tělo a světlý, téměř skelný zadeček. Nově zavlečený Technomyrmex vitiensis je větší a pod mikroskopem se poznává podle jiné kombinace vzpřímených chlupů, očí, tykadlových násadců a tvaru mesosomy. U nálezu na dovezených rostlinách je proto nutné porovnat i tropické druhy, nikoli se omezit na druhy běžné v Česku.

Budova nahrazuje tropické klima

Globální syntéza více než 1 500 lokalit ukazuje, že v tropech žije tento mravenec v široké škále narušených i přirozenějších stanovišť. Směrem do mírného pásma se záznamy přesouvají hlavně do vytápěných budov a skleníků. Rozšíření a starší doklady nejlépe odpovídají původu v indo-pacifické oblasti, přesný původ však zůstává nejistý.

V domě využije spáry kolem rozvodů, dutiny ve stěnách, prostor za obklady a lištami, nábytek i vlhký substrát květináče. Hnízdo nemusí být jedna velká komora. Kolonie se může rozdělit do mnoha drobných jednotek, přesouvat plod a reagovat na změnu teploty, vlhkosti nebo rušení.

Síť hnízd má více královen

T. melanocephalum je polygynní. Mikrosatelitová studie 37 geneticky rozlišených kolonií z ostrovů a pevniny jižní Číny zjistila v každé kolonii více než čtyři alely a nízkou příbuznost dělnic; výsledky odpovídají koloniím s více rozmnožujícími se královnami. Otcovství však autoři nerekonstruovali, takže z práce nelze odvozovat počet samců přispívajících k potomstvu ani počet královen v jednotlivých evropských koloniích.

Nové kolonie pravděpodobně vznikají pučením: část dělnic se s plodem a jednou či více královnami přesune do další vhodné dutiny. Tak lze obsadit sousední místnosti bez nápadného rojení mimo hnízdo. Tento způsob šíření také vysvětluje, proč zásah zaměřený jen na viditelnou stezku nemusí zasáhnout celou kolonii: skryté části mohou přežít a znovu se propojit.

Dělnice jsou potravní oportunistky. Berou sladké roztoky a medovici, ale podle potřeby také tuky, zbytky potravin a živočišnou kořist. Jejich stezka proto nemusí stále směřovat ke stejné návnadě. Jednou může končit u cukru, jindy u vlhkého místa nebo zdroje bílkovin. Z pozorování jediné potravy nelze odvodit celý jídelníček kolonie.

Rozdělení kolonie do sítě hnízd také komplikuje odhad její velikosti. Desítky dělnic u zdroje nejsou celá kolonie a dva proudy v sousedních místnostech nemusí představovat dvě nezávislá hnízda. Bez značení nebo genetického rozboru nelze určit, kde jedna kolonie končí. Kolonie s více královnami rozdělená do několika hnízd sama o sobě není důkazem rozsáhlé superkolonie.

Český výskyt v bytovém domě

První publikovaný český případ pochází z vytápěného bytového domu v Českých Budějovicích. Šlo o rozsáhlé zamoření, nikoli o osamělou dělnici dovezenou v zásilce. Po ošetření mravenci na tři týdny zmizeli z dohledu, ale kontrola o čtrnáct měsíců později zjistila budovu zamořenou v podobné míře. Případ dokládá schopnost dlouhodobě přežít v českém interiéru, ne venkovní populaci ani plošné rozšíření po městě. Český checklist jej proto řadí mezi zavlečené druhy žijící uvnitř budov.

Okřídlené kasty a rojení

Dlouhodobé světelné pasti v Ghaně zachytily okřídlené samce i samice T. melanocephalum a ukázaly sezonní průběh v tropickém klimatu. Z českých budov však pravidelná sezona svatebních letů známa není a jejich umělé mikroklima nemusí sledovat venkovní měsíce.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Klimeš & Okrouhlík. Invasive ant Tapinoma melanocephalum (Hymenoptera: Formicidae): A rare guest or increasingly common indoor pest in Europe?. European Journal of Entomology, 2015.První český doklad tvořila rozsáhlá kolonie ve vytápěném bytovém domě v Českých Budějovicích. Po zdánlivém potlačení nebyli mravenci tři týdny vidět, ale při kontrole o čtrnáct měsíců později byla budova stále zamořena v podobné míře; studie nedokládá venkovní populaci.
  3. Guerrero. Taxonomic identity of the ghost ant, Tapinoma melanocephalum (Fabricius, 1793) (Formicidae: Dolichoderinae). Zootaxa, 2018.Taxonomická revize typového a srovnávacího materiálu vymezuje dělnice i pohlavní kasty a jejich diagnostické znaky. U dělnic uvádí HL, HW, SL a WL (n = 316), nikoli celkovou délku těla (TL), takže z ní nelze odvozovat rozsah 1,2–1,9 mm; barva sama navíc nestačí k bezpečnému určení.
  4. Sharaf, Fisher, Collingwood & Aldawood. Ant fauna (Hymenoptera: Formicidae) of the Socotra Archipelago (Yemen): zoogeography, distribution and description of a new species. Journal of Natural History, 2017.Primární taxonomicko-faunistické zpracování materiálu ze Sokotry uvádí v diagnóze dělnice T. melanocephalum na s. 321 celkovou délku 1,20–1,90 mm a doplňuje dvoubarevnost a chybějící vzpřímené chlupy na mesosomě.
  5. Zheng, Yang, Zeng, Vargo & Xu. Genetic diversity and colony structure of Tapinoma melanocephalum on the islands and mainland of South China. Ecology and Evolution, 2018.Mikrosatelitová studie 37 geneticky rozlišených čínských kolonií zjistila více než čtyři alely v každé kolonii a nízkou příbuznost dělnic; autoři to vyložili jako soulad s polygynií. Studie neprováděla analýzu otcovství ani nerekonstruovala počet přispívajících samců.
  6. Wetterer. Worldwide spread of the ghost ant, Tapinoma melanocephalum (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2009.Globální historická syntéza více než 1 500 lokalit ukazuje mimořádně široké tropické rozšíření, pravděpodobný indo-pacifický původ a převážnou vazbu na budovy nad 30° zeměpisné šířky.
  7. Ghost Ant, Tapinoma melanocephalum (Fabricius) (Insecta: Hymenoptera: Formicidae). University of Florida IFAS Extension.Odborný biologický profil uvádí, že nové kolonie pravděpodobně vznikají pučením, a popisuje využívání medovice, mrtvého i živého hmyzu a hnízdění v drobných dutinách. Jde o syntézu odborné literatury, nikoli o měření jedné české kolonie.
  8. Campbell. Time series analysis of nuptial flights of Afrotropical ants (Hymenoptera: Formicidae), and the influence of moonlight on catches. Bulletin of Entomological Research, 2025.Dlouhodobé ghanské světelné pasti zachytily létající samce i samice T. melanocephalum se sezonní periodicitou. Tropická fenologie nedává český kalendář, ale vyvrací absolutní tvrzení, že druh nikdy nelétá.