Ponerinae · Hypoponera
Hypoponera ergatandria
Tropický půdní predátor šířený člověkem po světě. V Evropě žije ve vytápěných sklenících a tropických pavilonech; v Česku byl nalezen ve vlhkém substrátu květináčů v Zoo Liberec.
Fotografie druhu Hypoponera ergatandria
Zvětšit4 fotografieCelá hnědá dělnice Hypoponera ergatandria fotografovaná shora
Foto: Arnstein Staverløkk / Norsk institutt for naturforskningLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Změna rozměrů a převod do WebP.
ZvětšitJedinec zachycený v Postupimi.
Na snímku: živý jedinec
Foto: Emil JantkeLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitDruhý záběr ze stejného pozorování v Postupimi.
Na snímku: živý jedinec
Foto: Emil JantkeLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitJedinec z ověřeného pozorování v postupimské botanické zahradě.
Na snímku: živý jedinec
Foto: Emil JantkeLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Dělnice je drobná, úzká a převážně hnědá. Za střední částí těla má jediný výrazný článek stopky neboli petiol a přední část zadečku je zřetelně zaškrcená.
- Standardizovaná velikost hlavy označovaná CS ležela v revidovaném souboru dělnic mezi 0,518 a 0,604 mm. Hodnoty byly nižší než u většiny jedinců H. punctatissima, rozsahy obou druhů se však částečně překrývají.
- Tykadlový násadec, tedy první dlouhý článek tykadla, je vzhledem k hlavě kratší než u H. punctatissima. Spolehlivé určení vyžaduje přesné změření délky násadce (SL) a šířky hlavy (CW) na suchém preparátu.
- Spodní lalok petiolu nemá průsvitné okénko neboli fenestru ani pár zadních zoubků charakteristických pro rod Ponera.
- Rozmnožující samice mohou být okřídlené gynomorfy nebo bezkřídlé ergatoidní formy podobné dělnicím. Samci jsou bezkřídlí a vyskytují se ve dvou velikostech.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- vytápěné skleníky a tropické pavilony · vlhký substrát velkých květináčů · mokré tlející dřevo a prostor pod kůrou · vlhká půda a rozkládající se organická hmota v budovách
- Hnízdo
- V evropských interiérech hnízdí ve vlhké půdě nebo organické hmotě, opakovaně také v mokrém dřevě a pod kůrou. Potřebuje trvale teplé a vlhké prostředí se živými drobnými půdními živočichy.
- Potrava
- Loví především chvostoskoky a jiné drobné půdní či povrchové členovce. Není to typický kuchyňský mravenec vyhledávající cukr; závislost na drobné živé kořisti omezuje jeho šíření do běžných suchých domácností.
- Kolonie
- Kolonie mohou mít několik královen a někdy obývají více propojených hnízd. V souboru 26 hnízd z Okinawy připadalo na hnízdo v průměru 29,2 dělnice, ale rozpětí 1–184 ukazuje velkou proměnlivost. Vedle okřídlených samic se vyskytují ergatoidní královny a dvě velikostní formy bezkřídlých samců.
Rozmnožování
Reprodukční biologie
Liberecký doklad pochází z vytápěného pavilonu.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
Kosmopolitně přenášený druh tropického či subtropického původu je v Evropě vázaný na vytápěné interiéry. V Česku jej dokládá jedna dělnice z 8. května a třináct dělnic z 10. července 2013, odebraných ze substrátu květináčů v tropickém pavilonu Zoo Liberec a odborně revidovaných B. Seifertem. Nejde o potvrzení venkovní populace.
Podrobný profil
Biologie, určení a české doklady
Hypoponera ergatandria je asi 2,5 mm dlouhý půdní predátor, který se v Evropě šíří s rostlinami a vlhkým substrátem. V chladném podnebí přežívá hlavně ve vytápěných sklenících a tropických pavilonech. Český nález proto nedokládá venkovní populaci.
Jak druh poznat
Dělnice je úzká, hnědá a stopku za střední částí těla tvoří jediný výrazný článek neboli petiol. Od Hypoponera punctatissima se liší hlavně kombinací velikosti hlavy a relativně kratšího tykadlového násadce. Rozsahy obou druhů se překrývají, takže běžná makrofotografie nestačí a určení vyžaduje přesné mikroskopické měření.
Od rodu Ponera jej odlišuje spodní výběžek petiolu: Ponera na něm má průsvitné okénko a pár zadních zoubků, Hypoponera nikoli. Ve starší literatuře lze druh najít také jako H. schauinslandi nebo H. bondroiti. Údaje pod široce pojatým jménem H. punctatissima je naopak nutné posuzovat opatrně.
Teplé a vlhké prostředí
Evropská hnízda se nacházejí ve vlhké zemině, rozkládající se organické hmotě, mokrém dřevě a pod kůrou ve vytápěných budovách. Dělnice loví především chvostoskoky a jiné drobné půdní členovce. Suchý byt bez vlhkého substrátu a živé kořisti mu proto neposkytuje vhodné podmínky.
Kolonie bývají malé a proměnlivé, od několika dělnic po více než stovku. Mohou mít několik královen i více propojených hnízd. Vedle okřídlených královen se vyskytují bezkřídlé, dělnicím podobné ergatoidní královny. Také samci jsou bezkřídlí a tvoří dvě velikostní formy. Větší samci spolu výrazněji soupeří, zatímco menší mohou v jedné komoře snáze žít vedle sebe. Páření může probíhat přímo uvnitř hnízda.
Český výskyt
V roce 2013 byly dělnice dvakrát nalezeny v substrátu květináčů tropického pavilonu Zoo Liberec. Opakovaný nález potvrzuje aktivitu druhu uvnitř budovy, ne však počet hnízd, rozmnožování ani přežití mimo vytápěný pavilon.
Okřídlené samice se v evropských sklenících objevují v různých částech roku a druh se mezi budovami pravděpodobně šíří hlavně s rostlinami a zeminou. Venkovní kalendář rojení proto pro Česko nelze stanovit.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
- Pech. Faunistic records from the Czech Republic — 364. Hymenoptera: Formicidae. Klapalekiana, 2014.První český doklad Hypoponera ergatandria: jedna dělnice v květnu a třináct dělnic v červenci 2013 ze substrátu květináčů v tropickém pavilonu Zoo Liberec, s revizí B. Seiferta. Autor uvádí vazbu na trvale vytápěné interiéry střední Evropy.
- Seifert. Hypoponera ergatandria (Forel, 1893) — a cosmopolitan tramp species different from H. punctatissima (Roger, 1859). Soil Organisms, 2013.Numerická revize 213 jedinců ze 95 vzorků odděluje H. ergatandria od H. punctatissima a shrnuje rozdíly v kastách, hnízdním prostředí, demografii a fenologii rozptylu.
- Blatrix, Colin, Wegnez, Galkowski & Geniez. Introduced ants (Hymenoptera: Formicidae) of mainland France and Belgium, with a focus on greenhouses. Annales de la Société entomologique de France, 2018.Revize a cílený průzkum vytápěných skleníků rozlišují dočasně zavlečené, na budovách závislé a trvale venku etablované populace. Kategorie byly vztažené k Francii a Belgii na začátku 21. století a nelze je bez nových dokladů přenášet do Česka.
- Yamauchi, Kimura, Corbara, Kinomura & Tsuji. Dimorphic ergatoid males and their reproductive behavior in the ponerine ant Hypoponera bondroiti. Insectes Sociaux, 1996.Behaviorální a demografická studie pod dnešním synonymem H. bondroiti dokládá dva morfy bezkřídlých samců, souboje obou samčích morfů — u menších méně intenzivní a slučitelné s občasnou koexistencí —, páření uvnitř hnízda a početnost kast v okinawských hnízdech.
- Bolton & Fisher. Taxonomy of Afrotropical and West Palaearctic ants of the ponerine genus Hypoponera. Zootaxa, 2011.Poskytuje rodové a morfologické znaky, ale používá široký koncept H. punctatissima zahrnující dnešní H. ergatandria; kastovní a biologické údaje proto nelze bez kontroly připsat užšímu druhu po splitu 2013.
