Myrmicinae · Tetramorium

Tetramorium insolens

(F. Smith, 1861)

Světlý tropický druh s dlouhými propodeálními trny; z Česka jej známe jen ze souboru dělnic z pražského skleníku, nikoli z venkovní populace.

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice je drobná a převážně stejnoměrně světle žlutá, oranžově žlutá až světle hnědá, bez tmavého vzhledu běžných českých druhů komplexu caespitum.
  • Kusadla jsou hladká a lesklá, zatímco hlava a mesosoma (střední část těla) nesou zřetelnou skulpturu; propodeum zakončuje pár poměrně dlouhých trnů.
  • Tělo nese dlouhé jemné vzpřímené chlupy; petiolární uzel je v profilu obdélníkový, se zaobleným předním a vyšším, ostřejším zadním horním úhlem.
  • Tykadlo je dvanáctičlánkové s tříčlánkovou paličkou a stopku mezi mesosomou a zadečkem tvoří petiol i postpetiol.
Pozor na záměnu. Světlé zbarvení potvrzuje nanejvýš dobrého kandidáta. Od tropického Tetramorium bicarinatum a dalších zavlékaných druhů se T. insolens odděluje kombinací skulptury kusadel, ochlupení, trnů a tvaru petiolu pod zvětšením; běžná fotografie může stačit jen k určení rodu.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
vytápěné skleníky · tropická vegetace v pavilonech · substrát a dutiny kolem pěstovaných rostlin · narušená teplá stanoviště v tropech
Hnízdo
V Singapuru byli mravenci v zázemí mangrovového porostu nalezeni v tenkém kartonovém hnízdě na spodní straně silné větve živého stromu. Jde o konkrétní tropický záznam, nikoli obecný popis všech hnízd ani českého nálezu; přesná poloha českého hnízda doložena nebyla.
Potrava
Použité taxonomické a faunistické prameny jídelníček druhu nekvantifikují. Typ navštívené návnady proto nelze bezpečně použít jako určovací ani ekologický znak.
Kolonie
Pro běžnou velikost kolonie, počet královen ani hranice hnízdní sítě nemáme v použitých zdrojích reprezentativní údaje. Český odběr 26 dělnic sám sociální strukturu neodhaluje.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Královny byly v Poznaňské palmovně doloženy v odběrech z června 2014 i března 2015, samci pouze v březnu 2015. Z těchto dvou odběrů nelze odvodit světový ani český letový kalendář.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Český checklist uvádí 26 dělnic odebraných 8. října 2014 v Botanické zahradě Univerzity Karlovy v Praze. Jde o interiérový doklad zavlečeného tropického druhu; odběr nepotvrzuje venkovní přezimování, rozmnožující se českou populaci ani dnešní stav na lokalitě.

Podrobný profil

Biologie, určení a české doklady

Tetramorium insolens je tropický druh známý z Česka jediným souborem dělnic z vytápěného skleníku. Venkovní populace ani schopnost přezimovat v české krajině doloženy nejsou.

Určovací znaky

Dělnice měří podle ostrovního určovacího klíče orientačně kolem 2,3 milimetru; nejde o změřené populační rozpětí. Je žlutá, oranžově žlutá až světle hnědá a působí stejnoměrněji než Tetramorium immigrans nebo členové komplexu T. caespitum.

Rodové znaky zahrnují dvanáct článků tykadla s tříčlánkovou paličkou, dva uzlíky stopky a pár propodeálních trnů. Pro T. insolens jsou podstatnější hladká lesklá kusadla, dlouhé trny, jemné dlouhé vzpřímené chlupy a obdélníkový petiolární uzel: přední horní úhel je zaoblený, zadní vyšší a ostřejší. Hlava a mesosoma (střední část těla) jsou na rozdíl od kusadel skulpturované.

Tropické druhy rodu Tetramorium snadno zavlékané lidskou dopravou si mohou být velmi podobné. Od T. bicarinatum se tento druh liší souborem znaků kusadel, ochlupení, prvního tergitu gastru (hřbetní destičky hned za stopkou) a petiolu, které je třeba posoudit pod zvětšením.

Pražský skleníkový nález

Aktualizovaný český checklist uvádí 26 dělnic z Botanické zahrady Univerzity Karlovy v Praze, odebraných 8. října 2014. Soubor neobsahoval královnu ani plod, takže z něj nelze určit velikost kolonie ani doložit venkovní přezimování. Publikovaný údaj také nepotvrzuje dnešní přítomnost druhu na lokalitě.

Tropické a skleníkové prostředí

Ve světě jde o široce zavlékaný tropický druh. V Singapuru byl zaznamenán v zázemí mangrovů, městských výsadbách i narušených sekundárních lesních fragmentech. V mangrovovém zázemí obýval tenké kartonové hnízdo na spodní straně silné větve živého stromu. Přesná poloha a stavba pražského hnízda zdokumentována nebyla.

V mírném pásmu vytváří vytápěný skleník umělý klimatický ostrov se stálým teplem, vlhkostí a vegetací. Přesná cesta zavlečení do Prahy ani jídelníček této populace nejsou známé.

Co víme o pohlavních kastách

V Poznaňské palmovně byly v červnu 2014 nalezeny dělnice a jedna královna; odběr z března 2015 obsahoval dělnice, jednu královnu a dva samce. Druh tedy může ve vytápěném evropském skleníku vytvářet reprodukční jedince. Dva odběry však neurčují období rojení v českých venkovních podmínkách. Pro samce ani královny navíc nemáme reprezentativní interval celkové délky.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Werner, Bezděčka, Bezděčková & Pech. An updated checklist of the ants of the Czech Republic. Acta Rerum Naturalium, 2018.Kritický seznam 111 volně žijících druhů doložených z ČR a oddělený soupis pěti zavlečených druhů žijících uvnitř budov. Autoři do seznamu nepůvodních druhů zahrnuli jen taxony přítomné delší dobu nebo na více místech, nikoli nahodilé nálezy a jednorázové importy; údaje pro T. immigrans a T. staerckei přebírají z integrativní revize Wagner et al. 2017.
  2. Framenau & Thomas. Ants (Hymenoptera: Formicidae) of Christmas Island (Indian Ocean): identification and distribution. Records of the Western Australian Museum, 2008.Ostrovní faunistický klíč uvádí přibližnou délku dělnice T. insolens a rozlišovací znaky vůči podobným trampovým Tetramorium. Údaj z tropického ostrova není českou ekologickou studií.
  3. Hita Garcia & Fisher. The ant genus Tetramorium Mayr in the Malagasy region—introduction, definition of species groups, and revision of the T. bicarinatum, T. obesum, T. sericeiventre and T. tosii species groups. Zootaxa, 2011.Taxonomická revize diagnostikuje druhy skupiny T. bicarinatum, včetně T. bicarinatum a T. insolens, pomocí skulptury, zbarvení, propodeálních trnů a tvaru petiolárního uzlu. Shrnuje také jejich výskyt v malgašské oblasti.
  4. Wang, Soh, Yong, Wong, Guénard, Economo & Yamane. Remarkable diversity in a little red dot: a comprehensive checklist of known ant species in Singapore (Hymenoptera: Formicidae) with notes on ecology and taxonomy. Asian Myrmecology, 2022.Primární singapurský záznam na s. 109 uvádí T. insolens z mangrovového zázemí, městských výsadeb a narušených sekundárních lesních fragmentů; mravenci byli nalezeni v tenkém kartonovém hnízdě na spodní straně silné větve živého stromu. Jde o singapurský nález, nikoli popis českého hnízda.
  5. Salata, Michlewicz & Szwajkowski. Materiały do poznania myrmekofauny Polski / Contribution to the knowledge of the myrmecofauna of Poland. Wiadomości Entomologiczne, 2015.Faunistická zpráva z Poznaňské palmovny dokládá T. insolens ve vytápěném skleníku a uvádí pohlavní kasty v několika měsících. Skleníková fenologie neurčuje období rojení v českých venkovních podmínkách.