Paraponera clavata

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Paraponera clavata je známá hlavně bolestivým bodnutím. Jde však také o velkého lesního mravence, jehož dělnice se pohybují jednotlivě mezi půdním hnízdem a vegetací od lesní půdy až po koruny stromů.

Jak druh poznat

Dělnice je robustní, tmavě hnědá až téměř černá a má hrubě skulpturovaný povrch. Nápadné jsou velké oči, dlouhá tykadla a jediný silný článek stopky. Dělnice se mezi sebou velikostí neliší tak výrazně jako u listořezů nebo některých zrnojedů.

Samotná velikost nestačí. V tropické Americe žijí také velké druhy rodu Dinoponera a další tmaví ponerinní mravenci. K určení je potřeba soubor znaků hlavy, stopky a střední části těla. Údaj „bodnutí velmi bolelo“ není taxonomický znak.

Hnízdo u stromu, potrava v koruně

Hnízda se často nacházejí v půdě u báze stromu nebo mezi kořeny. Jeden strom tak může sloužit jako opora hnízda i cesta do korun. Vchod nemusí být nápadný a kolonie může používat více otvorů.

Dělnice hledají potravu převážně jednotlivě. Sbírají sladké rostlinné tekutiny a živočišnou potravu, kterou přinášejí larvám. Podíl kořisti a cukerných zdrojů se mění podle místa a období; několik známých terénních lokalit nepokrývá celý areál.

Co víme o bodnutí

Žihadlo vpravuje směs látek, mezi nimiž byl popsán peptid poneratoxin působící na iontové kanály nervových buněk. Výsledkem je intenzivní a dlouhotrvající bolest. Populární žebříčky ji často označují za „nejbolestivější bodnutí“, takové pořadí je ale založené na lidském hodnocení, ne na univerzální fyzikální stupnici.

Bolest také není totéž co celková toxicita nebo pravděpodobnost těžké alergické reakce. Závažnost závisí na počtu bodnutí, místě zásahu a citlivosti člověka. Mediálně známé přirovnání bolesti proto samo o zdravotním riziku nevypovídá.

Kolonie a její založení

Kolonie mívá jednu královnu. Terénní práce popisují kolonie od stovek po několik tisíc dělnic, ale odhad závisí na tom, zda se podařilo vykopat celý hnízdní systém. Jedno číslo proto nelze vydávat za pevnou velikost druhu.

Mladá královna může během zakládání vycházet za potravou, místo aby první dělnice vychovala pouze z tělesných zásob. Tento způsob známe z malého počtu pozorování a nevíme, jak často se vyskytuje v celém areálu.

Rozšíření

Druh žije ve vlhkých lesích Střední a Jižní Ameriky. Severní i jižní hranice se v souhrnných databázích mírně liší a starší záznam bez dokladového exempláře nemusí mít stejnou váhu jako nově ověřený nález.

Údaje o výskytu okřídlených jedinců pocházejí jen z jednotlivých lokalit. K přesnějšímu popisu rojení by bylo potřeba více srovnatelných pozorování z různých částí areálu.