Oecophylla longinoda

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Oecophylla longinoda staví hnízda přímo z živých listů. Dělnice listy přitáhnou k sobě a jako zdroj hedvábí použijí vlastní larvy. Podobně žije i její asijská a australasijská příbuzná Oecophylla smaragdina. Nejde však o dvě zeměpisné formy jednoho druhu: africká O. longinoda je samostatný druh.

Jak ji poznat

Štíhlé tělo, dlouhé nohy a listová hnízda dobře prozradí rod Oecophylla. Dělnice O. longinoda bývají rezavé až červenohnědé, ale odstín se mění s věkem, lokalitou i světlem na fotografii.

Spolehlivé rozlišení od O. smaragdina vyžaduje drobnější znaky. Spodní hrana stopky (řapíku) je u afrického druhu více vyklenutá, hlava působí trojúhelníkověji a přední část hrudi méně klenutě. Výraznou nápovědou je také původ nálezu: O. longinoda žije v Africe, zatímco O. smaragdina v jižní Asii, jihovýchodní Asii a Australasii.

Hnízdo drží pohromadě hedvábí larev

Jedna dělnice nedokáže velký list přeložit sama. Mravenci proto vytvářejí řetězy z vlastních těl a společně přitahují okraje listů do vhodné polohy. Další dělnice přinesou larvy posledního vývojového stadia, přejíždějí jejich hlavou po spoji a nanášejí na něj hedvábí.

Larvy tak pomáhají stavět ještě dříve, než se samy zakuklí. Výsledkem není jedno hnízdo, ale síť mnoha listových komor rozmístěných v korunách. Mezi nimi vedou stálé trasy, po kterých se přesouvají dělnice, potrava i plod.

Jiný signál pro potravu, jiný pro obranu

Terénní pokusy popsaly více způsobů svolávání dělnic. Jiné signály používá kolonie u potravy, jiné při hledání nového hnízdního místa a další při obraně území. Chemické stopy doplňují dotykové a pohybové signály mezi dělnicemi.

Zdroj potravy se může objevit na konci jediné větve, zatímco vetřelec ohrožuje delší hranici území. Kolonie proto dokáže rychle soustředit dělnice právě tam, kde jsou potřeba.

Loví a využívá sladké tekutiny

Dělnice loví členovce, zároveň ale přijímají nektar, rostlinné výměšky a medovici. K producentům medovice mohou udržovat pravidelné trasy a bránit je před jinými živočichy. Poměr kořisti a tekuté potravy se mění podle prostředí a roční doby.

Velké kolonie mohou výrazně ovlivnit společenstvo členovců v korunách. Proto se O. longinoda zkoumala také v tropických sadech. Stejné lovecké a teritoriální chování se uplatňuje i v přirozených lesích.

Rozšíření a rojení

Souhrn výskytových údajů našel záznamy z 34 afrických zemí. Většina leží v tropickém deštném, monzunovém nebo savanovém podnebí, kde mají mravenci po značnou část roku přístup k olistěným stromům.

Takto široký areál nelze převést na jednu řadu měsíců rojení. Období dešťů přichází v různých částech Afriky jindy a místní populace se mu přizpůsobují. Termíny rojení je proto nutné uvádět pro konkrétní oblast.