Formicinae · Myrmecocystus

Myrmecocystus mexicanus

Wesmael, 1838

Noční mravenec suchých oblastí jihozápadu Severní Ameriky, u něhož se některé velké dělnice mění v zásobní dělnice neboli replety: živé podzemní zásobárny tekuté potravy.

Určování

Určovací znaky

  • Hřbet propodea je při pohledu z boku plynule vyklenutý a nápadně ochlupený, metanotální rýha bývá zřetelně prohloubená.
  • Na vnějších plochách stehen a holení jsou vzpřímené chlupy, zatímco na očích je vzpřímených chloupků jen málo.
  • Dělnice bývají světle žluté až žlutohnědé s tmavýma očima a proměnlivě zbarveným zadečkem; naplněné zásobní dělnice mají zadeček mnohonásobně roztažený.
Pozor na záměnu. Žluté zbarvení ani nápadně naplněná zásobní dělnice druh neurčují. Myrmecocystus navajo bývá menší, má řidší ochlupení hlavy a chybějí mu vzpřímené chlupy na vnější straně stehen a holení; spolehlivé určení vyžaduje detail ochlupení a proporcí.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
pouště a polopouště · suché stepi a křoviny · otevřená písčitá a štěrkovitá stanoviště
Hnízdo
Kolonie hnízdí v zemi a vytváří soustavu chodeb a komor, která může zasahovat hlouběji než jeden metr. V některých komorách visí ze stropu zásobní dělnice neboli repleti.
Potrava
Dělnice sbírají nektar, rostlinné výměšky a medovici a současně odnášejí uhynulé členovce. Poměr zdrojů se mění podle místní nabídky; převaha mrtvých zrnojedů v potravě byla doložena jen na jedné coloradské lokalitě.
Kolonie
Vykopaná zralá hnízda v Coloradu obsahovala řádově tisíce dělnic a stovky až více než tisíc zásobních dělnic, ale několik prozkoumaných kolonií neurčuje pevnou velikost druhu v celém areálu. Zásobními dělnicemi se stávají hlavně větší jedinci. Po jejich odebrání je kolonie dokáže nahradit dalšími velkými dělnicemi.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Geografický kontext: U Colorado Springs byly lety pozorovány hlavně ve druhé polovině července po dešti; v jiných částech areálu mohou připadat na jiné letní období nebo až na první podzimní srážky.

Rojení bývá vázané na déšť; jeho období se v různých částech areálu liší.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Původní areál
Jihozápad Spojených států a severní až střední Mexiko, zejména otevřené suché a polosuché oblasti.
Biogeografická oblast
Severní Amerika (nearktická oblast)

Druh obývá suché a polosuché části jihozápadu Spojených států a severního až středního Mexika. Má převážně nearktický charakter; jižní okraj zasahuje do Mexické přechodové zóny.

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Myrmecocystus mexicanus patří mezi severoamerické medové mravence. Označení ale není doslovné: kolonie nevyrábí včelí med do pláství. Část velkých dělnic slouží jako zásobní dělnice neboli repleti. Visí ze stropu podzemních komor a uchovávají tekutou potravu.

Jak jej poznat

Dělnice bývají světle žluté až žlutohnědé a mají nápadně tmavé oči. Barva může při prvním rozpoznání napovědět, sama však druh neurčí. Důležitější je plynule vyklenutý a ochlupený hřbet propodea, prohloubená metanotální rýha a vzpřímené chlupy na vnější straně stehen a holení.

Nejpodobnější Myrmecocystus navajo bývá menší, má řidší ochlupení hlavy a na vnější straně stehen ani holení nemá vzpřímené chlupy. Tvar řapíku se u M. mexicanus mění a sám o sobě není bezpečným znakem. Naplněný zadeček zásobní dělnice zase ukazuje na pracovní roli, kterou známe i u jiných druhů rodu.

Zásobní dělnice je živá zásobárna

Ostatní dělnice předávají zásobním dělnicím tekutou potravu trofalaxí. Jak se plní vole a roztahují pružné blány mezi články zadečku, zásobní dělnice postupně ztrácí schopnost běžného pohybu a visí ze stropu komory. Když kolonie potravu potřebuje, předává ji zpět aktivním dělnicím.

Uložený obsah není jednotný „med“. Analýzy našly různé cukry a u části zásobních dělnic také větší podíl tuků; složení závisí na tom, co kolonie v daném místě a období sbírá. Jde tedy o způsob, jak kolonie ukládá různé tekuté zásoby, nikoli o jediný produkt.

Zásobní role není samostatná kasta

Zásobními dělnicemi se stávají převážně větší jedinci, nejde však o samostatnou anatomickou kastu předem určenou během vývoje. V pokusu kolonie po odebrání zásobních dělnic rychle nahradily chybějící jedince jinými velkými dělnicemi. Studie tedy dokládá, že kolonie dokáže tuto roli nově obsadit; neprokazuje však, že se již naplněná zásobní dělnice běžně vrací k ostatním úkolům.

Několik zralých kolonií vykopaných v Coloradu mělo řádově pět tisíc mravenců a stovky až více než tisíc zásobních dělnic. Tato čísla ukazují možnou velikost kolonie i její zásobní části na zkoumané lokalitě, nikoli typickou velikost každé kolonie od Colorada po Mexiko.

Potravu hledají hlavně v noci

Dělnice vyrážejí za potravou převážně večer a v noci. Sbírají sladké výměšky rostlin a hmyzu, navštěvují například hálky na dubech, plody juk a mšice a současně odnášejí mrtvé členovce. V suchém prostředí tím využívají zdroje, jejichž dostupnost se rychle mění se srážkami a sezonou.

Na jedné coloradské lokalitě tvořily většinu přinášené živočišné potravy uhynulé dělnice zrnojedů Pogonomyrmex occidentalis. Autoři tento výsledek spojili s místní blízkostí hnízd obou druhů. Není to důkaz, že M. mexicanus je v celém areálu specialistou na jediného mravence.

Hnízdo pod suchým povrchem

Pod nenápadným vstupem se může skrývat soustava chodeb a komor hlubší než jeden metr. V některých komorách visí zásobní dělnice, jiné obsahují plod nebo běžné dělnice. V kompletně prozkoumaných coloradských hnízdech byla nalezena jediná bezkřídlá královna, ale malý regionální soubor sám o sobě nepopisuje organizaci všech populací.

Druh obývá pouště, polopouště, suché stepi a další otevřená suchá až polosuchá stanoviště jihozápadu Spojených států a severního až středního Mexika. Není proto přesné zúžit jej na jediný typ pouště ani na jediný druh půdy.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Myrmecocystus mexicanus Wesmael, 1838. GBIF / Catalogue of Life XR.Taxonomický záznam přijatého jména, autorství, klasifikace a synonymie. Výskytové záznamy nenahrazují revizní určení a samy nevymezují přesnou hranici původního areálu.
  2. Snelling. A revision of the honey ants, genus Myrmecocystus (Hymenoptera: Formicidae). Natural History Museum of Los Angeles County, Science Bulletin, 1976.Základní revize rodu podporuje současné vymezení druhu, synonymii, areál, určovací znaky a záměnu s M. navajo. Široké starší areálové údaje mají různou přesnost a tvar řapíku je v rámci druhu proměnlivý.
  3. Conway. Foraging Behavior of the Honey Ant Myrmecocystus mexicanus in Colorado. Transactions of the Illinois State Academy of Science, 1980.Čtyřleté sledování pěti coloradských hnízd dokládá převážně noční aktivitu, sběr sladkých zdrojů i mrtvých členovců a změny způsobu hledání potravy. Jedna oblast neurčuje jídelníček ani sezonu celého areálu.
  4. Conway. The Seasonal Occurrence of Sexual Brood and the Pre- and Post-Nuptial Behavior of the Honey Ant, Myrmecocystus mexicanus Wesmael, in Colorado. Journal of the New York Entomological Society, 1980.Coloradská pozorování popisují pohlavní plod, červencová rojení a jejich vazbu na déšť a srovnávají je s dalšími částmi areálu. Právě regionální rozdíly brání použití jediného kalendáře pro celý druh.
  5. Conway. Nest Architecture and Population of the Honey Ant, Myrmecocystus mexicanus Wesmael (Formicidae), in Colorado. The Southwestern Naturalist, 1983.Výkopy několika zralých coloradských hnízd podpírají popis hloubky, uspořádání komor, řádové velikosti kolonie, počtu repletů a nálezu jediné královny. Malý regionální soubor není pevnou normou pro celý druh.
  6. Rissing. Replete Caste Production and Allometry of Workers in the Honey Ant, Myrmecocystus mexicanus Wesmael (Hymenoptera: Formicidae). Journal of the Kansas Entomological Society, 1984.Rozměry dělnic tvořily široké kontinuum, repleti patřili převážně k největším jedincům a po jejich odstranění je kolonie rychle nahradila dalšími velkými dělnicemi. Výsledek podporuje pružnou pracovní roli, ne vrozenou oddělenou kastu.
  7. Burgett & Young. Lipid Storage by Honey Ant Repletes. Annals of the Entomological Society of America, 1974.Chemická analýza obsahu repletů doložila vedle cukrů také lipidové estery. Podporuje opatrnější popis tekutých zásob a brání zavádějícímu ztotožnění s jednotným včelím medem.
  8. Cole, Haight & Wiernasz. Distribution of Myrmecocystus mexicanus (Hymenoptera: Formicidae): Association with Pogonomyrmex occidentalis (Hymenoptera: Formicidae). Annals of the Entomological Society of America, 2001.Studie jedné coloradské lokality spojila rozmístění kolonií s hnízdy Pogonomyrmex occidentalis a mezi přinesenou kořistí našla vysoký podíl mrtvých dělnic tohoto druhu. Autoři výsledek nevydávají za univerzální potravní specializaci.