Daceton armigerum

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Daceton armigerum žije na stromech v severní části Jižní Ameriky. Při lovu drží dlouhá kusadla rozevřená přibližně do půlkruhu. Dotyk citlivých chloupků u úst uvolní západku a předepnutá kusadla se prudce sevřou.

Jak druh poznat

Dělnice má širokou hlavu a nápadně dlouhá prohnutá kusadla. Tělo je oranžově až rezavě hnědé. V jedné kolonii žijí velmi malé i mnohonásobně větší dělnice a mezi krajními velikostmi existuje řada přechodů.

Samotná velikost proto druh neurčuje. Podobná D. boltoni má dlouhé jednoduché trny po stranách přední části hrudi a chybí jí zvláštní řada silných štětin na vnitřním okraji kusadel. Liší se také ochlupením prvního viditelného článku zadečku. Tyto znaky vyžadují ostrý detailní snímek nebo preparovaný exemplář.

Lov ze zálohy a společné zdolání kořisti

Dělnice přes den číhají na větvích a kořist sledují zrakem. V terénním pokusu úder znehybnil všech 60 nabídnutých much a 24 z 30 kobylek dlouhých asi 2,2 centimetru. Zbývající kobylky se bránily, ale první dělnice je udržela do příchodu dalších.

Blízké dělnice přivolává lovkyně pohyby těla a látkou uvolněnou na konci zadečku. Každá příchozí dělnice uchopí část kořisti a táhne opačným směrem. U největší testované kořisti vedla delší pachová cesta až k hnízdu a dorazilo nejvýše 20 dělnic. Nejtěžší přirozeně ulovený živočich v této studii vážil přibližně čtyřiadevadesátkrát více než průměrná lovící dělnice.

Kolonie nezískává potravu jen lovem. Na listech všech devíti kolonií, ke kterým se výzkumníci dostali, dělnice navštěvovaly červce a odebíraly jejich sladké výměšky. Další pozorování se týkala dvou jiných skupin savého hmyzu.

Kolonie rozdělená mezi více dutin

Hnízda jsou v přirozeně dutých větvích a v chodbách po larvách jiného hmyzu. Z 25 otevřených velkých dutin obsahovala každá jednu až pět královen, 24 až 467 dělnic a 34 až 194 larev a kukel. V drobných koncových dutinách bývalo jen pět až 22 dělnic a plod se tam objevil pouze jednou. Jedna kolonie tak netvoří jedinou komoru, ale síť různě využívaných prostorů.

Nejvyšší publikovaný odhad činil asi 952 000 jedinců. Výzkumníci nejprve spočítali mravence v otevřených dutinách a potom výsledek přepočítali podle počtu hnízdních vstupů a obsazených stromů. Nešlo tedy o přímé sečtení celé kolonie a už vůbec ne o běžnou velikost druhu.

Dvě různé sítě pachových cest

Mezi dlouhodobě používanými částmi hnízda vedou cesty, které mohou zůstat účinné déle než sedm dní. Kratší pachové cesty slouží k náboru k potravě. V noci dělnice dál přecházejí mezi dutinami a přenášejí plod, samotné lovecké plochy ale využívají hlavně ve dne.

Různá velikost, různá práce

Nejmenší dělnice zůstávají častěji uvnitř hnízda, zatímco venku se objevují hlavně střední a větší jedinci. Rozdělení práce ale není tvořené několika ostře oddělenými kastami. Velikost dělnic se mění plynule.

V terénních pokusech dokázaly padající dělnice aktivně změnit směr a vrátit se ke kmeni. Podrobná měření rychlosti a úspěšnosti v této práci pocházela hlavně od jiných stromových mravenců, proto je nelze automaticky přenášet na D. armigerum.

Sever Jižní Ameriky

Druh obývá Guyanskou oblast a velkou část Amazonie. Protože žije vysoko v korunách a hnízdí ve dřevěných dutinách, výskytové databáze jej zachycují nerovnoměrně.

Podrobné studie pocházejí hlavně z Francouzské Guyany. Jednotný kalendář rojení pro celý areál zatím nemáme.