Myrmicinae · Daceton

Daceton armigerum

(Latreille, 1802)

Stromový mravenec severní Jižní Ameriky s rychle sklapovacími kusadly. Loví ze zálohy, obývá soustavu dutin ve stromech a u velké kořisti přivolává další dělnice.

Určování

Určovací znaky

  • Hlava je široká a nese dlouhá, prohnutá kusadla, která se před útokem rozevřou a po dotyku spouštěcích chloupků prudce zaklapnou.
  • Dělnice jsou oranžově až rezavě hnědé a v jedné kolonii tvoří plynulou řadu od velmi malých po výrazně větší jedince.
  • Na větvích se pohybují jistě a při pádu dokážou natočit tělo tak, aby dopadly zpět na kmen.
Pozor na záměnu. Rod obsahuje také podobný druh D. boltoni. Při určování se porovnává mimo jiné tvar bočních trnů na přední části hrudi, štětiny na vnitřním okraji kusadel a ochlupení prvního viditelného článku zadečku; samotná barva ani velikost nestačí.

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
koruny nížinného amazonského lesa · stromy na okrajích lesa a podél vodních toků · stromy s dutými větvemi
Hnízdo
Kolonie využívají přirozeně duté větve i chodby po larvách jiného hmyzu. Jedna kolonie může být rozdělená mezi mnoho dutin a stromů, které propojují dlouhodobé pachové cesty.
Potrava
Dělnice loví ve dne především hmyz a další členovce. Malou kořist odnesou samy, u větší přivolají další dělnice; pravidelně také odebírají sladké výměšky červců a jiného savého hmyzu.
Kolonie
V 25 otevřených velkých dutinách našli vědci po jedné až pěti královnách, 24 až 467 dělnicích a 34 až 194 larvách a kuklách. Odhad 952 000 jedinců u jedné rozsáhlé kolonie vznikl přepočtem z obsazených dutin a vstupů, nikoli přímým sečtením.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Geografický kontext: Koruny nížinných tropických lesů severní Jižní Ameriky.

Dostupné ekologické práce neposkytují srovnatelný měsíční kalendář pohlavních jedinců z celého areálu.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Původní areál
Severní tropická Jižní Amerika včetně Guyanské oblasti a velké části Amazonie.
Biogeografická oblast
Střední a Jižní Amerika (neotropická oblast)

Druh je rozšířený v severní části Jižní Ameriky, zejména v Guyanské oblasti a Amazonii. Přesné hranice areálu neznáme, protože z korun stromů pochází málo ověřených záznamů.

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Daceton armigerum žije na stromech v severní části Jižní Ameriky. Při lovu drží dlouhá kusadla rozevřená přibližně do půlkruhu. Dotyk citlivých chloupků u úst uvolní západku a předepnutá kusadla se prudce sevřou.

Jak druh poznat

Dělnice má širokou hlavu a nápadně dlouhá prohnutá kusadla. Tělo je oranžově až rezavě hnědé. V jedné kolonii žijí velmi malé i mnohonásobně větší dělnice a mezi krajními velikostmi existuje řada přechodů.

Samotná velikost proto druh neurčuje. Podobná D. boltoni má dlouhé jednoduché trny po stranách přední části hrudi a chybí jí zvláštní řada silných štětin na vnitřním okraji kusadel. Liší se také ochlupením prvního viditelného článku zadečku. Tyto znaky vyžadují ostrý detailní snímek nebo preparovaný exemplář.

Lov ze zálohy a společné zdolání kořisti

Dělnice přes den číhají na větvích a kořist sledují zrakem. V terénním pokusu úder znehybnil všech 60 nabídnutých much a 24 z 30 kobylek dlouhých asi 2,2 centimetru. Zbývající kobylky se bránily, ale první dělnice je udržela do příchodu dalších.

Blízké dělnice přivolává lovkyně pohyby těla a látkou uvolněnou na konci zadečku. Každá příchozí dělnice uchopí část kořisti a táhne opačným směrem. U největší testované kořisti vedla delší pachová cesta až k hnízdu a dorazilo nejvýše 20 dělnic. Nejtěžší přirozeně ulovený živočich v této studii vážil přibližně čtyřiadevadesátkrát více než průměrná lovící dělnice.

Kolonie nezískává potravu jen lovem. Na listech všech devíti kolonií, ke kterým se výzkumníci dostali, dělnice navštěvovaly červce a odebíraly jejich sladké výměšky. Další pozorování se týkala dvou jiných skupin savého hmyzu.

Kolonie rozdělená mezi více dutin

Hnízda jsou v přirozeně dutých větvích a v chodbách po larvách jiného hmyzu. Z 25 otevřených velkých dutin obsahovala každá jednu až pět královen, 24 až 467 dělnic a 34 až 194 larev a kukel. V drobných koncových dutinách bývalo jen pět až 22 dělnic a plod se tam objevil pouze jednou. Jedna kolonie tak netvoří jedinou komoru, ale síť různě využívaných prostorů.

Nejvyšší publikovaný odhad činil asi 952 000 jedinců. Výzkumníci nejprve spočítali mravence v otevřených dutinách a potom výsledek přepočítali podle počtu hnízdních vstupů a obsazených stromů. Nešlo tedy o přímé sečtení celé kolonie a už vůbec ne o běžnou velikost druhu.

Dvě různé sítě pachových cest

Mezi dlouhodobě používanými částmi hnízda vedou cesty, které mohou zůstat účinné déle než sedm dní. Kratší pachové cesty slouží k náboru k potravě. V noci dělnice dál přecházejí mezi dutinami a přenášejí plod, samotné lovecké plochy ale využívají hlavně ve dne.

Různá velikost, různá práce

Nejmenší dělnice zůstávají častěji uvnitř hnízda, zatímco venku se objevují hlavně střední a větší jedinci. Rozdělení práce ale není tvořené několika ostře oddělenými kastami. Velikost dělnic se mění plynule.

V terénních pokusech dokázaly padající dělnice aktivně změnit směr a vrátit se ke kmeni. Podrobná měření rychlosti a úspěšnosti v této práci pocházela hlavně od jiných stromových mravenců, proto je nelze automaticky přenášet na D. armigerum.

Sever Jižní Ameriky

Druh obývá Guyanskou oblast a velkou část Amazonie. Protože žije vysoko v korunách a hnízdí ve dřevěných dutinách, výskytové databáze jej zachycují nerovnoměrně.

Podrobné studie pocházejí hlavně z Francouzské Guyany. Jednotný kalendář rojení pro celý areál zatím nemáme.

Další čtení

Související témata

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Daceton armigerum — taxonový záznam. Global Biodiversity Information Facility.Přijaté jméno, autorství a agregované výskytové záznamy.
  2. Dejean, Delabie, Corbara, Azémar, Groc, Orivel & Leponce. The Ecology and Feeding Habits of the Arboreal Trap-Jawed Ant Daceton armigerum. PLOS ONE, 2012.Primární studie stromových hnízd, rozsahu kolonií, velikostních rozdílů dělnic, péče o savý hmyz a skupinového zadržení kořisti.
  3. Gronenberg. The Trap-Jaw Mechanism in the Dacetine Ants Daceton armigerum and Strumigenys sp.. Journal of Experimental Biology, 1996.Anatomický a mechanický rozbor pružinového zavírání kusadel a spouštěcích chloupků.
  4. Hölldobler, Palmer & Moffett. Chemical communication in the dacetine ant Daceton armigerum (Hymenoptera: Formicidae). Journal of Chemical Ecology, 1990.Pokusy rozlišily dlouhodobé pachové cesty mezi částmi kolonie, kratší cesty k potravě a přivolání dělnic na malou vzdálenost.
  5. Yanoviak, Dudley & Kaspari. Directed aerial descent in canopy ants. Nature, 2005.Terénní shazovací pokusy doložily, že D. armigerum dokáže při pádu aktivně změnit směr a vrátit se ke kmeni; podrobná měření výkonu se týkala hlavně rodu Cephalotes.
  6. Azorsa & Sosa-Calvo. Description of a remarkable new species of ant in the genus Daceton Perty (Formicidae: Dacetini) from South America. Zootaxa, 2008.Původní popis D. boltoni a porovnání znaků, podle nichž jej lze odlišit od D. armigerum.