Myrmicinae · Daceton
Daceton armigerum
Stromový mravenec severní Jižní Ameriky s rychle sklapovacími kusadly. Loví ze zálohy, obývá soustavu dutin ve stromech a u velké kořisti přivolává další dělnice.
Fotografie druhu Daceton armigerum
Zvětšit4 fotografieRezavě hnědá dělnice Daceton armigerum s dlouhými kusadly na dřevě
Foto: Philipp HoenleLicence: CC0 1.0Úpravy: Zmenšení při zachování poměru stran, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitPohled shora na tělo a nápadně dlouhá kusadla.
Na snímku: dospělec · pohled shora · tělo a kusadla při pohledu shora
Foto: Dieter SchultenLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, omezení delší strany na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitJedinec na povrchu kmene při pohledu z boku.
Na snímku: boční pohled · živý jedinec na povrchu kmene
Foto: formicacidLicence: CC0 1.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
ZvětšitJedinec na tenké větvičce v přirozeném prostředí.
Na snímku: živý jedinec · jedinec na tenké větvičce
Foto: Jared ShormaLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, převod barev do sRGB, omezení delší strany na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.
Určování
Určovací znaky
- Hlava je široká a nese dlouhá, prohnutá kusadla, která se před útokem rozevřou a po dotyku spouštěcích chloupků prudce zaklapnou.
- Dělnice jsou oranžově až rezavě hnědé a v jedné kolonii tvoří plynulou řadu od velmi malých po výrazně větší jedince.
- Na větvích se pohybují jistě a při pádu dokážou natočit tělo tak, aby dopadly zpět na kmen.
Způsob života
Hnízdo, potrava a kolonie
- Prostředí
- koruny nížinného amazonského lesa · stromy na okrajích lesa a podél vodních toků · stromy s dutými větvemi
- Hnízdo
- Kolonie využívají přirozeně duté větve i chodby po larvách jiného hmyzu. Jedna kolonie může být rozdělená mezi mnoho dutin a stromů, které propojují dlouhodobé pachové cesty.
- Potrava
- Dělnice loví ve dne především hmyz a další členovce. Malou kořist odnesou samy, u větší přivolají další dělnice; pravidelně také odebírají sladké výměšky červců a jiného savého hmyzu.
- Kolonie
- V 25 otevřených velkých dutinách našli vědci po jedné až pěti královnách, 24 až 467 dělnicích a 34 až 194 larvách a kuklách. Odhad 952 000 jedinců u jedné rozsáhlé kolonie vznikl přepočtem z obsazených dutin a vstupů, nikoli přímým sečtením.
Rozmnožování
Reprodukční biologie
Geografický kontext: Koruny nížinných tropických lesů severní Jižní Ameriky.
Dostupné ekologické práce neposkytují srovnatelný měsíční kalendář pohlavních jedinců z celého areálu.
Výskyt
Rozšíření a výskyt
- Původní areál
- Severní tropická Jižní Amerika včetně Guyanské oblasti a velké části Amazonie.
- Biogeografická oblast
- Střední a Jižní Amerika (neotropická oblast)
Druh je rozšířený v severní části Jižní Ameriky, zejména v Guyanské oblasti a Amazonii. Přesné hranice areálu neznáme, protože z korun stromů pochází málo ověřených záznamů.
Podrobný profil
Biologie, určení a rozšíření
Daceton armigerum žije na stromech v severní části Jižní Ameriky. Při lovu drží dlouhá kusadla rozevřená přibližně do půlkruhu. Dotyk citlivých chloupků u úst uvolní západku a předepnutá kusadla se prudce sevřou.
Jak druh poznat
Dělnice má širokou hlavu a nápadně dlouhá prohnutá kusadla. Tělo je oranžově až rezavě hnědé. V jedné kolonii žijí velmi malé i mnohonásobně větší dělnice a mezi krajními velikostmi existuje řada přechodů.
Samotná velikost proto druh neurčuje. Podobná D. boltoni má dlouhé jednoduché trny po stranách přední části hrudi a chybí jí zvláštní řada silných štětin na vnitřním okraji kusadel. Liší se také ochlupením prvního viditelného článku zadečku. Tyto znaky vyžadují ostrý detailní snímek nebo preparovaný exemplář.
Lov ze zálohy a společné zdolání kořisti
Dělnice přes den číhají na větvích a kořist sledují zrakem. V terénním pokusu úder znehybnil všech 60 nabídnutých much a 24 z 30 kobylek dlouhých asi 2,2 centimetru. Zbývající kobylky se bránily, ale první dělnice je udržela do příchodu dalších.
Blízké dělnice přivolává lovkyně pohyby těla a látkou uvolněnou na konci zadečku. Každá příchozí dělnice uchopí část kořisti a táhne opačným směrem. U největší testované kořisti vedla delší pachová cesta až k hnízdu a dorazilo nejvýše 20 dělnic. Nejtěžší přirozeně ulovený živočich v této studii vážil přibližně čtyřiadevadesátkrát více než průměrná lovící dělnice.
Kolonie nezískává potravu jen lovem. Na listech všech devíti kolonií, ke kterým se výzkumníci dostali, dělnice navštěvovaly červce a odebíraly jejich sladké výměšky. Další pozorování se týkala dvou jiných skupin savého hmyzu.
Kolonie rozdělená mezi více dutin
Hnízda jsou v přirozeně dutých větvích a v chodbách po larvách jiného hmyzu. Z 25 otevřených velkých dutin obsahovala každá jednu až pět královen, 24 až 467 dělnic a 34 až 194 larev a kukel. V drobných koncových dutinách bývalo jen pět až 22 dělnic a plod se tam objevil pouze jednou. Jedna kolonie tak netvoří jedinou komoru, ale síť různě využívaných prostorů.
Nejvyšší publikovaný odhad činil asi 952 000 jedinců. Výzkumníci nejprve spočítali mravence v otevřených dutinách a potom výsledek přepočítali podle počtu hnízdních vstupů a obsazených stromů. Nešlo tedy o přímé sečtení celé kolonie a už vůbec ne o běžnou velikost druhu.
Dvě různé sítě pachových cest
Mezi dlouhodobě používanými částmi hnízda vedou cesty, které mohou zůstat účinné déle než sedm dní. Kratší pachové cesty slouží k náboru k potravě. V noci dělnice dál přecházejí mezi dutinami a přenášejí plod, samotné lovecké plochy ale využívají hlavně ve dne.
Různá velikost, různá práce
Nejmenší dělnice zůstávají častěji uvnitř hnízda, zatímco venku se objevují hlavně střední a větší jedinci. Rozdělení práce ale není tvořené několika ostře oddělenými kastami. Velikost dělnic se mění plynule.
V terénních pokusech dokázaly padající dělnice aktivně změnit směr a vrátit se ke kmeni. Podrobná měření rychlosti a úspěšnosti v této práci pocházela hlavně od jiných stromových mravenců, proto je nelze automaticky přenášet na D. armigerum.
Sever Jižní Ameriky
Druh obývá Guyanskou oblast a velkou část Amazonie. Protože žije vysoko v korunách a hnízdí ve dřevěných dutinách, výskytové databáze jej zachycují nerovnoměrně.
Podrobné studie pocházejí hlavně z Francouzské Guyany. Jednotný kalendář rojení pro celý areál zatím nemáme.
Další čtení
Související témata
Zdroje profilu
Profil naposledy revidován .
- Daceton armigerum — taxonový záznam. Global Biodiversity Information Facility.Přijaté jméno, autorství a agregované výskytové záznamy.
- Dejean, Delabie, Corbara, Azémar, Groc, Orivel & Leponce. The Ecology and Feeding Habits of the Arboreal Trap-Jawed Ant Daceton armigerum. PLOS ONE, 2012.Primární studie stromových hnízd, rozsahu kolonií, velikostních rozdílů dělnic, péče o savý hmyz a skupinového zadržení kořisti.
- Gronenberg. The Trap-Jaw Mechanism in the Dacetine Ants Daceton armigerum and Strumigenys sp.. Journal of Experimental Biology, 1996.Anatomický a mechanický rozbor pružinového zavírání kusadel a spouštěcích chloupků.
- Hölldobler, Palmer & Moffett. Chemical communication in the dacetine ant Daceton armigerum (Hymenoptera: Formicidae). Journal of Chemical Ecology, 1990.Pokusy rozlišily dlouhodobé pachové cesty mezi částmi kolonie, kratší cesty k potravě a přivolání dělnic na malou vzdálenost.
- Yanoviak, Dudley & Kaspari. Directed aerial descent in canopy ants. Nature, 2005.Terénní shazovací pokusy doložily, že D. armigerum dokáže při pádu aktivně změnit směr a vrátit se ke kmeni; podrobná měření výkonu se týkala hlavně rodu Cephalotes.
- Azorsa & Sosa-Calvo. Description of a remarkable new species of ant in the genus Daceton Perty (Formicidae: Dacetini) from South America. Zootaxa, 2008.Původní popis D. boltoni a porovnání znaků, podle nichž jej lze odlišit od D. armigerum.