Formicinae · Camponotus

Camponotus fedtschenkoi

Mayr, 1877

Málo prozkoumaný světle zbarvený mravenec rodu Camponotus ze suchých stepí střední Asie a okolí Kaspického moře. Na nejlépe popsané ruské lokalitě hnízdí v tvrdé jílovité půdě a potravu hledá v noci.

Zvětšit4 fotografie

Světlá preparovaná dělnice Camponotus fedtschenkoi při pohledu z boku

Foto: Elham KashaniLicence: CC BY-SA 3.0Úpravy: Automatické srovnání orientace, zmenšení, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.

Zvětšit

Živý jedinec z boku se světlou střední částí těla, dlouhými nohami a tmavým zadečkem.

Na snímku: dospělec · boční pohled

Foto: Kudaibergen AmirekulLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.

Zvětšit

Detail hlavy živého jedince s okem, tykadly a tmavými kusadly.

Na snímku: dospělec · hlava

Foto: Kudaibergen AmirekulLicence: CC BY-SA 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.

Zvětšit

Okřídlený jedinec má tmavou hlavu a hruď, zatímco zadeček a nohy jsou světlejší.

Na snímku: dospělec · živý jedinec

Foto: Harrison J ElkinsLicence: CC BY 4.0Úpravy: Automatické otočení podle metadat, zmenšení na nejvýše 2000 px, odstranění metadat a převod z JPEG do WebP.

.species-gallery.has-multiple .species-gallery__items { grid-template-columns: 1fr !important; } .species-gallery.has-multiple .species-gallery__item.is-primary { grid-column: auto !important; } .species-gallery.has-multiple .species-gallery__item:nth-child(n + 5), .species-gallery.has-multiple .species-gallery__item:not(.is-primary) figcaption { display: grid !important; }

Určování

Určovací znaky

Dělnice jsou žlutohnědé až pískově hnědé a u velkých jedinců může být hlava podstatně tmavší než zbytek těla.
Kolonie vytváří menší dělnice i majory se širokou hlavou; rozdíly mezi nimi jsou plynulé.
Starší určovací práce kladou důraz na rozmístění vzpřímených chlupů, včetně spodní strany hlavy, a na tvar hlavy, nikoli jen na barvu.

Pozor na záměnu. V chovech a na internetu se C. fedtschenkoi často zaměňuje s C. turkestanus. Světlé zbarvení není určovací znak a staré údaje z okrajů areálu mohou patřit jinému druhu. Bez původu a mikroskopických znaků je přesné jméno nejisté.

Kde přesně hledat anatomické znaky

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí: suché jílovité stepi · slané a poloslané půdy s řídkou vegetací · kamenité stepní svahy
Hnízdo: V ruské rezervaci u jezera Baskunčak byly kolonie nalezeny v pevné jílovité půdě, od méně slaných stepí po půdu s vysokým podílem sodíku typu solonetz neboli slanec. Podrobnou stavbu přírodního hnízda studie neměřila.
Potrava: Hlavní terénní studie výslovně uvádí, že potravu nezkoumala. Tvrzení převzatá z obchodů nebo z chovu jiných Camponotus proto nelze vydávat za doložený jídelníček tohoto druhu.
Kolonie: Na severozápadním okraji známého areálu vycházely dělnice po západu slunce, hledaly potravu jednotlivě a vracely se před svítáním. Studie nezměřila počet královen ani běžnou velikost kolonie.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Geografický kontext: Okolí jezera Baskunčak v Rusku; jinde může být sezona výrazně posunutá.

Na jediné podrobně popsané ruské lokalitě létali okřídlení jedinci za soumraku na jaře; jeden záznam pochází z dubna. Tento okrajový údaj nestačí jako kalendář pro celý středoasijský areál.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Původní areál: Střední Asie a přilehlé suché oblasti kolem Kaspického moře; přesné západní a jižní hranice nejsou dobře vyřešené.
Biogeografická oblast: Evropa, severní Afrika a většina Asie (palearktická oblast)

Jádro uváděného areálu leží ve střední Asii a v suchých oblastech kolem Kaspického moře. Starší literatura přidává části jihozápadní Asie, ale samotní autoři moderní terénní studie upozorňují na rozpory, řídké doklady a možné záměny.

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Camponotus fedtschenkoi se často objevuje na fotografiích a v chovech, vědeckých terénních údajů je však málo. Neznáme přesně hranice jeho areálu, přirozenou potravu ani obvyklou velikost kolonie.

Barva nestačí

Dělnice bývají pískově žluté až hnědé. Velcí majoři mohou mít výrazně tmavší hlavu, ale odstín se mezi jedinci mění. Podobně světlý je také Camponotus turkestanus, se kterým se tento druh často zaměňuje.

Tradiční určovací klíče pracují s tvarem hlavy a rozmístěním vzpřímených chlupů, mimo jiné na její spodní straně. Tyto znaky na běžné fotografii většinou nejsou vidět. Jméno uvedené u prodávané kolonie proto samo o sobě nepotvrzuje správné určení.

Co ukázala ruská lokalita

Nejpodrobnější moderní terénní studie pochází z rezervace u jezera Baskunčak, tehdy jediné známé ruské lokality. Kolonie tam obývaly otevřené stepi na tvrdých jílovitých půdách, včetně slaných a poloslaných míst.

Dělnice vycházely až po západu slunce. Pohybovaly se jednotlivě a do hnízda se vracely před svítáním. Tento noční režim je dobře doložený pro danou populaci, ne automaticky pro celý areál.

Potravu studie nezkoumala

Autoři terénní práce výslovně uvedli, že potravu nezkoumali. Konkrétní jídelníčky v chovatelských přehledech popisují potravu nabízenou člověkem a někdy mohou vycházet i ze zkušenosti s příbuzným druhem. O přirozené potravě C. fedtschenkoi proto zatím nemáme spolehlivý seznam.

Ani velikost kolonie není pevně známá

Terénní práce popsala prostředí a denní aktivitu, nikoli počet dělnic, královen nebo růst kolonie. Čísla z obchodních profilů se často liší a není jasné, zda vycházejí ze správně určených kolonií C. fedtschenkoi.

Popsané série obsahují různě velké dělnice. Z jejich velikosti však nelze odvodit maximální počet jedinců v celé kolonii.

Rojení známe jen z jedné lokality

U jezera Baskunčak byli okřídlení jedinci pozorováni za soumraku na jaře, mimo jiné v dubnu. Lokalita leží na severozápadním okraji známého rozšíření a ve střední Asii mohou stejné podmínky nastat jindy.

Duben z jedné lokality proto nelze brát jako univerzální měsíc rojení.

Nejisté hranice areálu

Druh je spojený hlavně se střední Asií a suchým pásem kolem Kaspického moře. Starší práce uvádějí i vzdálenější části jihozápadní Asie.

Moderní autoři upozorňují, že dokladů z okrajových oblastí je málo a někdy si odporují. Část problému může způsobovat záměna s C. turkestanus. Osamocený starší záznam proto ještě nedokládá souvislý areál.

Další čtení

Související témata

Život kolonieKolik mravenců žije v kolonii?Od několika dělnic po milionové společnosti: jak se početnost mění s druhem, věkem a sezonou a proč hnízdo nemusí být celá kolonie.Život kolonieJak mravenec vnímá svět: smysly, mozek, učení a odpočinekCo mravenci vidí a cítí tykadly, jak vnímají vibrace, učí se trasu, ukládají paměť a střídají aktivitu s klidem.Život kolonieVývoj plodu a vznik kastVajíčko, larvální instary, kukla, kokon, dospělec, péče o plod a výživové, hormonální, sociální i genetické vlivy na vznik kast.

Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován 31. 7. 2026.

Camponotus fedtschenkoi Mayr, 1877. GBIF Backbone Taxonomy.Taxonový záznam používá Camponotus fedtschenkoi jako přijaté jméno a poskytuje rámec pro rozšíření. Fotografie a obchodní označení bez voucheru mohou tento druh zaměňovat s C. turkestanus.
Grebennikov & Anikin. Ecology of the little-known ant species Camponotus fedtschenkoi (Hymenoptera, Formicidae) in Bogdinsko–Baskunchakskii State Nature Reserve. Biology Bulletin, 2016.Terénní studie jedné populace popsala hnízda v jílovité stepi, převážně noční samostatné hledání potravy a místní dubnový let. Složení potravy nezkoumala a její sezonní údaje neplatí pro celý areál.
Tarbinsky. The ants of Kirghizia. Ilim, 1976.Taxonomická monografie středoasijských mravenců poskytuje určovací znaky a srovnání C. fedtschenkoi s podobnými druhy včetně C. turkestanus.
Mayr. Die Ameisen Turkestan’s gesammelt von A. Fedtschenko. Tijdschrift voor Entomologie, 1880.Historická taxonomická práce obsahuje popis materiálu ze Střední Asie. Slouží pro morfologické vymezení jména, nikoli pro současné chovatelské podmínky nebo přesnou mapu areálu.