Azteca alfari

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Azteca alfari žije v dutých stoncích cekropií, stromů rodu Cecropia. Strom kolonii poskytuje prostor a výživná tělíska. Dělnice se pohybují po jeho listech a kmeni, loví členovce a mohou výrazně snížit poškození listů. Soužití ale není jednoduchá výměna „potrava za dokonalou ochranu“: síla obrany se mění se stářím stromu a některé očekávané účinky se v pokusech nepotvrdily.

Jak druh poznat

Dělnice mohou být žlutohnědé, dvoubarevné i celé hnědé. Na tykadlových násadcích a holeních nemají vzpřímené chlupy. Na hřbetě střední části těla jich revize u 66 dělnic napočítala 2–17, nejčastěji kolem osmi. Samotný počet ale nestačí: rozsahy znaků se u blízce příbuzných druhů překrývají.

Taxonomická revize proto staví určení hlavně na královnách. U nich lze porovnat tvar a rozměry hlavy, stopku, barvu a ochlupení; například na druhém hřbetním článku zadečku mívá A. alfari mimo zadní řadu nejvýše šest vzpřímených chlupů. Fotografie jediné dělnice bez lokality často nedovolí mezi A. alfari a A. ovaticeps bezpečně rozhodnout.

Královna přináší do nového hnízda houby

Královna se prokouše do dutého úseku mladého stonku, otvor uzavře seškrábaným pletivem ze stěny a ze stejného materiálu vytvoří malou hromádku. Výzkum čtyř druhů rodu Azteca ukázal, že se v ní houby objevují ještě před nakladením vajíček. V ústní dutině mladých královen se našly jejich úlomky a složení se podobalo houbám ve starších koloniích. Autoři z toho usuzují, že si královny část hub přinášejí z mateřského hnízda; jednotlivé linie však přímo nesledovali.

Pokus se značeným dusíkem nezjistil houbový materiál v těle královny, ale našel jej v larvách. Houby tedy v tomto pokusu sloužily jako potrava pro první potomstvo. V souboru A. alfari měly zakládající královny dva hlavní typy hub, zatímco 96 % zkoumaných založených kolonií jeden. Není ale prokázáno, že si mravenci cíleně vybírají „nejlepší“ kmen; to je jedna z možných interpretací.

Jedna kolonie obývá mnoho dutin

Jak strom roste, dělnice obsazují další duté úseky stonku a větví. Vajíčka, larvy a kukly jsou spolu s dělnicemi rozdělené mezi několik míst. A. alfari nestaví jedno centrální hnízdo, ale v jednotlivých dutinách může vytvářet místní přepážky a tmavou hmotu z rozmělněného rostlinného materiálu spojeného s houbami.

Studie sedmi mladých stromů Cecropia peltata v Panamě zjistila, že se bakteriální a houbová společenstva lišila podle využití dutiny. V prostorách s larvami a kuklami byla menší pestrost bakterií a v obývaných dutinách méně skupin předběžně označených za možné živočišné patogeny. U možných rostlinných patogenů se stejný pokles nepotvrdil. Výsledek proto nelze zjednodušit na tvrzení, že mravenci „dezinfikují strom“.

Potrava a ochrana stromu

Hostitelský strom vytváří u bází listových řapíků drobná výživná tělíska, která dělnice sbírají. K tomu loví členovce na listech a horní části kmene. Terénní studie ve Francouzské Guyaně je při hledání potravy nepozorovala na zemi; starší tvrzení, že si běžně chodí pro potravu mimo hostitelský strom, proto není doložené.

Během osmnáctiměsíčního výzkumu u brazilského Manausu napadali listořezi Atta laevigata neobsazené cekropie častěji než stromy s A. alfari. Za neobsazený přitom výzkumníci považovali strom, z něhož po mechanickém otřesu nevyběhly dělnice. Přítomnost mravenců tedy riziko snížila, ale nezaručila úplnou ochranu.

Mladé stromky mravenci brání aktivněji. Na vzrostlých stromech často zůstávají uvnitř a hromadně vyběhnou až po otevření větve. Pozorovaný rozdíl souvisel se stářím stromu; studie z něj neurčila samostatný vliv stáří kolonie.

Poškozený otvor umějí částečně uzavřít

V Panamě výzkumníci vyvrtali po jednom otvoru do 22 mladých cekropií obývaných A. alfari. Střední průměr otvoru klesl z 6,4 mm po 2,5 hodinách na 5,9 mm a po 24 hodinách na 4,0 mm. Podle prahu stanoveného autory reagovali mravenci u 14 stromů; úplně uzavřené byly po jednom dni jen čtyři otvory.

Mravenci tedy dokážou škodu rychle zmenšit, ale ne každé poranění do druhého dne opraví. Autoři předpokládají, že důvodem může být ochrana larev a kukel v blízkých dutinách. Tuto souvislost však v pokusu přímo netestovali.

Druh otevřené krajiny

A. alfari se vyskytuje od jižního Mexika po sever Argentiny. Stromy Cecropia obsazuje často podél cest, v zemědělské krajině a v mladých druhotných porostech. Hostitelské stromy totiž rychle rostou na nově otevřených a narušených místech.

Blízce příbuzná A. ovaticeps může žít ve stejné oblasti, častěji ale obsazuje malé narušené plochy uvnitř staršího lesa. Ani tento rozdíl není sám o sobě určovacím znakem; pomáhá jen společně s morfologií a přesným místem nálezu.