mravenci.info

Pseudomyrmecinae · Tetraponera

Tetraponera rufonigra

(Jerdon, 1851)

Nápadně dvoubarevný stromový mravenec jižní a jihovýchodní Asie. Kolonie obývají chodby v živém i odumřelém dřevě a podle potřeby je dále upravují.

Několik dělnic Tetraponera rufonigra u těla broukaZvětšit4 fotografie
Dokladový exemplář Tetraponera rufonigra CASENT0103294 při pohledu shora s měřítkemZvětšit
Hlava dokladového exempláře Tetraponera rufonigra CASENT0103294 zepředu s měřítkemZvětšit
Dokladový exemplář Tetraponera rufonigra CASENT0103294 z boku s měřítkemZvětšit

Foto: Licence:

Úpravy:

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice má protáhlé tělo a dlouhé nohy; hlava a zadeček jsou obvykle tmavé, zatímco střední část těla a stopka bývají oranžově až rezavě hnědé.
  • Oči jsou na úzké hlavě dobře viditelné, ale v poměru k hlavě nejsou mimořádně velké. Nápadná je také dvoučlánková stopka mezi střední částí těla a zadečkem.
  • Zbarvení není všude stejné: zejména některé srílanské populace mohou mít střed těla výrazně tmavší.
Pozor na záměnu. Samotná červenočerná kresba k určení nestačí. V jižní a jihovýchodní Asii žije více štíhlých druhů rodu Tetraponera a jisté určení vyžaduje podrobné znaky hlavy, stopky, povrchu těla a ochlupení.
Kde přesně hledat anatomické znaky

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
světlé tropické lesy a jejich okraje · mangrovy a pobřežní porosty · parky, zahrady a městská zeleň se staršími dřevinami
Hnízdo
Kolonie využívají chodby v živém i odumřelém dřevě. Často navazují na dutiny vytvořené brouky nebo rozkladem, ale dokážou přidat hliněné přepážky a některé vstupy zřejmě samy rozšířit. Druh není vázaný na jedinou hostitelskou rostlinu.
Potrava
Dělnice hledají potravu na stromech i na zemi. V krátkém pokusu na Penangu navštěvovaly nejčastěji tuňák, poté hrubý cukr a med; místní volba pěti návnad však není úplným jídelníčkem druhu.
Kolonie
Spolehlivé údaje o počtu královen a běžné velikosti kolonie chybějí. V jedné indické kolonii byl nalezen dospělý červec, jediný nález však nedokládá stálé soužití.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Geografický kontext: Jižní a jihovýchodní Asie s rozdílným průběhem monzunů a období sucha.

Rozsáhlý tropický areál nemá jednotnou sezonu rozmnožovacích letů a dostupná místní pozorování nestačí k sestavení společného kalendáře.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Původní areál
Jižní a jihovýchodní Asie od Indie a Srí Lanky po Indočínu, Malajský poloostrov, Sumatru a Jávu.
Biogeografická oblast
jižní a jihovýchodní Asie (indomalajská oblast)

Druh je rozšířený od indického subkontinentu přes pevninskou jihovýchodní Asii a Malajský poloostrov po Sumatru a Jávu. Jednotlivé nálezy mimo tento prostor je nutné posuzovat zvlášť, protože může jít o zavlečení.

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Tetraponera rufonigra tráví většinu života na stromech. Kolonie využívají chodby v odumřelém i živém dřevě. Často je původně vytvoří larvy brouků nebo rozklad, mravenci je však mohou dále upravovat.

Jak druh poznat

Dělnice je štíhlá a dlouhonohá. Typické zbarvení dobře odpovídá jménu rufonigra: tmavou hlavu a zadeček odděluje rezavě hnědá střední část těla se stopkou. Některé srílanské populace jsou ale podstatně tmavší, proto barva sama k určení nestačí.

Oči jsou na úzké hlavě dobře viditelné, ale v poměru k hlavě jsou menší než u některých podobných druhů, například T. pilosa. Bez měření proto jejich zdánlivá velikost nepomůže. Mezi střední částí těla a zadečkem jsou dva články stopky a na konci zadečku je funkční žihadlo. K přesnému určení je třeba porovnat tvar hlavy a stopky, povrch těla i ochlupení podle taxonomického klíče.

Chodby v živém i odumřelém dřevě

V singapurském mangrovu byla kolonie nalezena v chodbách po broucích v živých větvích stromu Sonneratia ovata; dutiny pokračovaly až do kmene. V Indii obsadila jiná kolonie chodbu v živém stonku santalovníku a doplnila ji nedokončenými hliněnými přepážkami. Srílanský průzkum naproti tomu rozebral jedenáct hnízd v odumřelých větvích devíti druhů stromů a rozlišil tři různé podoby chodeb.

Tyto nálezy ukazují, že druh není svázaný s jediným stromem ani pouze s mrtvým dřevem. Většinou využívá už existující prostory, nedá se však říct, že by dřevo vůbec neupravoval. Výzkum na Penangu navíc ukázal vztah mezi obsazenými stromy a místním mikroklimatem, ale pouze v jedné městské oblasti.

Potrava a obrana

Na Penangu vědci tři dny sledovali aktivitu na čtyřech obsazených stromech. Dělnice začínaly vycházet přibližně mezi 7:30 a 9:30, nejvíc jich bylo zhruba o čtyři hodiny později a denní aktivita trvala asi dvanáct hodin. Jde o místní pozorování, ne o univerzální rozvrh pro celý tropický areál.

Na třech dalších stromech dostali mravenci na 30 minut pět návnad. Nejvíc jich přilákal čerstvý tuňák, následoval hrubý cukr a med; arašídové máslo a margarín navštěvovali méně. Pokus porovnal jen pět nabízených potravin. Nedokazuje, že je druh převážně masožravý, ani nepopisuje jeho běžnou potravu na stromě. V jedné indické kolonii byl nalezen dospělý červec, jediný případ však nestačí k tvrzení o pravidelném soužití.

Při ohrožení dělnice používají žihadlo. Chemická studie zveřejněná v roce 2026 popsala hlavní peptid jedu Tr1a jako látku narušující buňky, aktivující savčí senzorické neurony a účinnou proti hmyzu. Studie nehodnotila průběh bodnutí u člověka.

Široký asijský areál

Taxonomická revize dokládá druh na indickém subkontinentu a v rozsáhlé části jihovýchodní Asie až po Sumatru a Jávu. Obývá velmi rozdílné místní klima, takže jednotný kalendář rojení zatím nemáme.

Další čtení

Související témata

Doma a na zahraděMravenci na zahradě: hnízda, potrava, mšice a typické druhyKde na zahradě hnízdí, co sbírají, proč chodí po rostlinách a které druhy lze čekat v trávníku, pod dlažbou nebo ve dřevě.Život kolonieJak mravenec vnímá svět: smysly, mozek, učení a odpočinekCo mravenci vidí a cítí tykadly, jak vnímají vibrace, učí se trasu, ukládají paměť a střídají aktivitu s klidem.Život kolonieVývoj plodu a vznik kastVajíčko, larvální instary, kukla, kokon, dospělec, péče o plod a výživové, hormonální, sociální i genetické vlivy na vznik kast.
Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Bolton et al. AntCat: Tetraponera rufonigra (Jerdon, 1851). AntCat.Průběžně aktualizovaný taxonomický katalog; zdroj platného jména, autorství a historie kombinací.
  2. GBIF Backbone Taxonomy: Tetraponera rufonigra (Jerdon, 1851). GBIF Secretariat.Taxonomický záznam a agregované výskytové údaje. Mapa závisí na zveřejněných záznamech a není úplnou hranicí areálu.
  3. Ward. Taxonomy, phylogeny and biogeography of the ant genus Tetraponera (Hymenoptera: Formicidae) in the Oriental and Australian regions. Invertebrate Taxonomy, 2001.Taxonomická revize vymezuje druh, jeho proměnlivost, rozšíření a doložená prostředí; uvádí také hnízdění v dutých větvích a stoncích.
  4. Dias & Fernando. Host tree species, nest information and the management of an outbreak of medically important Tetraponera rufonigra (Jerdon, 1851) (Hymenoptera: Formicidae: Pseudomyrmecinae) using citronella oil or kerosene. Caucasian Entomological Bulletin, 2017.Průzkum tří městských lokalit na Srí Lance popsal jedenáct hnízd ve větvích devíti druhů stromů a tři podoby vnitřních chodeb. Výsledky doplňují dřívější nálezy v živém dřevě, ale samy pocházejí z odumřelých větví.
  5. Sabtu & Ab Majid. Ecological factors affecting host plant and shelter preferences of Tetraponera rufonigra (Hymenoptera: Formicidae) in urban ecosystem. Journal of Asia-Pacific Entomology, 2018.Terénní studie 34 míst na ostrově Penang porovnala obsazené stromy a místní mikroklima. Výsledky nelze vydávat za výběr hostitelů v celém areálu.
  6. Basari, Chin & Abu Hassan. A preliminary study on the diurnal foraging activity and nutrient preferences of Tetraponera rufonigra (Hymenoptera: Formicidae) in Pulau Pinang, Malaysia. Malaysian Applied Biology, 2012.Krátká 72hodinová studie na Penangu zaznamenala denní aktivitu a nejvíce návštěv u tuňákové návnady ve srovnání s testovanými sladkými a tukovými návnadami. Pokus nepopisuje úplný jídelníček v celém areálu.
  7. Naephrai et al. Venom composition of the ant Tetraponera rufonigra reveals insights into the evolution of dimeric ant venom peptides. Cellular and Molecular Life Sciences, 2026.Biochemická studie popsala hlavní peptid Tr1a jako cytolytický, aktivující savčí senzorické neurony a účinný proti hmyzu. Klinický průběh bodnutí u člověka nezkoumala.