Pristomyrmex punctatus

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Pristomyrmex punctatus je známý neobvyklým rozmnožováním: v nejlépe prozkoumaných japonských populacích běžná královna chybí a nové dělnice vznikají z vajíček jiných dělnic.

Jak ho poznat

Dělnice měří 2,62–3,22 mm a je červenohnědá, někdy s tmavším zadečkem. Hlava a hruď jsou pokryté sítí jemných rýh. Zadní část hrudi nese dva dlouhé rovné trny, které jsou delší než vzdálenost mezi jejich kořeny. Zadeček je na rozdíl od přední části těla hladký.

Příbuzný P. rigidus má trny robustnější, skulpturu hrubší a na horní straně uzlu řapíku obvykle jen jeden pár chlupů. U P. punctatus jsou páry nejméně dva. Podobně může působit také P. pulcher. Bez ostrého pohledu na hlavu, trny a řapík je bezpečnější určit pouze rod.

Ve starších pracích se objevují jména Pristomyrmex pungens a P. japonicus. Taxonomická revize je považuje za mladší synonyma P. punctatus, takže biologické studie pod starým jménem P. pungens se týkají stejného druhu.

Rozmnožují se mladé dělnice

U japonských populací kladou mladé dělnice neoplozená vajíčka, z nichž partenogenezí vznikají další samice. Zpočátku zůstávají v hnízdě a věnují se reprodukci. Později kladení vajíček ukončí a přecházejí hlavně k péči, obraně a hledání potravy venku.

Tento systém nahrazuje běžné rozdělení na celoživotně plodnou královnu a neplodné dělnice. Vzácně se objevují větší bezkřídlé reprodukční samice, označované jako ergatoidní, a známí jsou i samci. Taxonomická revize však běžnou křídlatou královnu neuvádí. Jeden samec ulovený v Japonsku v červenci nepostačuje k určení pravidelné doby páření.

Většina podrobných experimentů proběhla v Japonsku. Areál druhu přitom pokračuje daleko do tropické jihovýchodní Asie a na Novou Guineu. Dokud nebudou stejně podrobně prozkoumány jižní populace, není jisté, že mají každý detail životního cyklu shodný.

Kolonie s více klonálními liniemi

Partenogeneze může vytvořit kolonii jedné genetické linie. Terénní výzkum ale našel i kolonie složené z více linií. Laboratorní pokus ukázal jeden z možných způsobů, jak taková kolonie může vzniknout: dělnice ze dvou kolonií se při nedostatku vhodných zimních úkrytů nejprve napadaly, po několika dnech však agresivita ustala a skupiny začaly sdílet hnízdo. Když později dostaly dvě hnízda, zůstaly promíchané.

Pokus zároveň doložil, že se již existující kolonie mohou spojit. Neříká, že tak vzniká každá geneticky pestrá kolonie nebo že se libovolné dvě skupiny vždy přijmou. V experimentu hrála důležitou roli omezená nabídka vhodného vlhkého úkrytu.

Linie, která se rozmnožuje na úkor ostatních

V některých japonských populacích se objevila geneticky odlišná linie větších samic. Ty kladly více vajíček a méně se podílely na běžné práci. Autoři tuto linii popsali jako rozmnožující se na úkor ostatních (anglicky reproductive cheaters): její samice využívají práci ostatních, ale samy do ní přispívají méně.

Nejde o běžnou královnu, která je normální součástí každé kolonie. Výzkum zachytil tuto linii jen v části terénních kolonií. Rozdíl je důležitý: druh může dlouhodobě fungovat bez klasické královny a větší rozmnožující se samice není nutná k produkci dělnic.

Proměnlivé hnízdo

Revize rodu popisuje P. punctatus hlavně z otevřených a narušených míst: holých svahů, sadů, zemědělské půdy, parků i pobřeží. Kolonie využívají půdu, opad, trouchnivějící dřevo a někdy mrtvé části stojících stromů.

Japonské údaje naznačují sezónní přesun. V létě bývala hnízda častěji v opadu, na podzim v půdě kolem stromů. Autoři proto navrhli, že nedostatek zimních úkrytů může spojování kolonií podporovat. V tropických částech areálu může roční průběh vypadat jinak.

Od tropů do mírného pásma

Taxonomická revize dokládá druh od Nové Guineje a Indonésie přes Malajsii, Thajsko a další části jihovýchodní Asie až po Čínu, Korejský poloostrov a Japonsko. Tak široký rozsah je v rodu neobvyklý.

Dělnice byly dvakrát zachyceny také v severoamerických přístavech na dovezených rostlinách z Japonska: ve Filadelfii roku 1928 a v Anchorage roku 1967. Tyto záchyty nedokládají usazenou severoamerickou populaci.