mravenci.info

Myrmicinae · Monomorium

Monomorium floricola

(Jerdon, 1851)

Drobný dvoubarevný mravenec, který hnízdí v nepatrných dutinách stromů a člověk jej rozvezl po tropech i subtropech téměř celého světa.

Preparovaná dělnice Monomorium floricola z profilu s tmavou hlavou a zadečkem a světlou hrudíZvětšit4 fotografie
Drobný jedinec Monomorium floricola na okraji listu v malajsijském SabahuZvětšit
Skupina Monomorium floricola u kapky na světlém povrchu v MexikuZvětšit
Jedinec Monomorium floricola na světlém podkladu v malajsijském SabahuZvětšit

Foto: Licence:

Úpravy:

Určování

Určovací znaky

  • Hlava a zadeček jsou tmavě hnědé, zatímco hruď a oba články stopky jsou nápadně světlejší.
  • Dělnice měří přibližně 1,7–2,0 mm a v kolonii netvoří samostatnou kastu velkohlavých majorů.
  • Tykadlo má dvanáct článků a na konci zřetelnou tříčlánkovou paličku; stopka mezi hrudí a zadečkem je dvoučlánková.
Pozor na záměnu. Dvoubarevnost je užitečná, ale sama nestačí. Podobně mohou vypadat jiné drobné druhy rodu Monomorium a na Madagaskaru zejména tmavé formy M. termitobium; spolehlivé určení vyžaduje ostrý detail dělnice.
Kde přesně hledat anatomické znaky

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
koruny stromů a keřů v tropech · zahrady, plantáže a městská zeleň · mangrovy · vytápěné skleníky a budovy mimo tropy
Hnízdo
Kolonie obsazuje drobné dutiny pod kůrou, v odumřelých větvičkách, epifytech, plodech nebo stavebním materiálu. Jedna kolonie může využívat více blízkých úkrytů.
Potrava
Dělnice navštěvují květní nektar a sladké výměšky savého hmyzu. U bohatého zdroje se mohou shromáždit ve velkém počtu a využívají také drobnou živočišnou potravu.
Kolonie
Kolonie mívá více plodných bezkřídlých královen a více hnízdních míst. Nová část kolonie vzniká pučením, kdy se královny přesunou s dělnicemi; dálkové šíření zajišťuje hlavně převoz rostlin a materiálu.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Geografický kontext: Pantropický druh žije venku v různých klimatických režimech a mimo tropy také ve vytápěných budovách.

Královny jsou bezkřídlé a nové části kolonie vznikají pučením, nikoli běžným letem mladých královen. Doba vzniku pohlavních jedinců závisí na místních podmínkách.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Původní areál
Pravděpodobně tropická Asie; současný pantropický výskyt je z velké části výsledkem převozů člověkem.
Biogeografická oblast
jižní a jihovýchodní Asie (indomalajská oblast)

Původní areál ležel pravděpodobně v tropické Asii, přesnou hranici už kvůli starému a rozsáhlému šíření nelze obnovit. Dnes je druh rozšířený v tropech a subtropech po celém světě; v chladnějších oblastech přežívá hlavně ve vytápěných stavbách.

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Monomorium floricola snadno unikne pozornosti. Dělnice měří kolem dvou milimetrů, pohybují se po větvích a mizí ve štěrbinách, do nichž se větší mravenec nevejde. Přesto jde o jeden z nejrozšířenějších tropických druhů.

Jak druh poznat

Nejnápadnější je barevný kontrast. Hlava a zadeček jsou tmavě hnědé až čokoládové, zatímco hruď, nohy a dvoučlánková stopka bývají žlutavé až světle hnědé. Všechny dělnice vypadají podobně; druh nemá samostatnou kastu majorů.

Barvy ale k bezpečnému určení nestačí. U velmi malých mravenců je nutné vidět články tykadel, paličku, stopku a jemné znaky povrchu těla. Zvlášť tmavé jedince jiných druhů rodu Monomorium lze z fotografie snadno zaměnit.

Kolonie v mnoha malých dutinách

Druh žije převážně na vegetaci. Hnízda nachází pod kůrou, v suchých větvičkách, mezi částmi epifytů nebo v jiných drobných dutinách. Jedna kolonie může být rozdělena mezi několik úkrytů a obsahovat více plodných královen.

Královny jsou bezkřídlé. Nové hnízdo proto nevzniká tak, že mladá královna odletí a začne sama. Část dělnic a královen se oddělí a obsadí další dutinu. Stejná vlastnost usnadňuje šíření člověkem: životaschopná část kolonie se může ukrývat v přepravované rostlině nebo jiném materiálu.

Co sbírá

Dělnice pijí nektar a navštěvují mšice, červce a další savý hmyz kvůli sladkým výměškům. K bohatému zdroji přivedou mnoho dalších dělnic. V korunách stromů je lze přehlédnout při běžném hledání a objevit teprve u návnady.

V některých zemědělských kulturách mohou chránit savý hmyz, jinde loví drobné členovce. Dopad na okolní společenstvo proto závisí na místních podmínkách a nelze jej pro celý svět shrnout jedinou nálepkou „škůdce“.

Odkud pochází

Nejstarší popis pochází z jižní Indie a většina autorů klade původ druhu do tropické Asie. Kvůli dlouhému šíření člověkem však dnes původní areál nelze určit s jistotou; už rané sbírky druh zachycují na vzdálených ostrovech a kontinentech.

Dnes žije téměř v celých tropech a v mnoha subtropických oblastech. Záznamy z vyšších zeměpisných šířek pocházejí převážně ze skleníků a vytápěných budov. Bod na mapě proto nemusí znamenat venkovní populaci.

Bezkřídlé královny se šíří s částí kolonie, zatímco samci jsou okřídlení. Tvorba pohlavních jedinců se řídí místními podmínkami.

Další čtení

Související témata

Doma a na zahraděMravenci na zahradě: hnízda, potrava, mšice a typické druhyKde na zahradě hnízdí, co sbírají, proč chodí po rostlinách a které druhy lze čekat v trávníku, pod dlažbou nebo ve dřevě.Život kolonieJak mravenec vnímá svět: smysly, mozek, učení a odpočinekCo mravenci vidí a cítí tykadly, jak vnímají vibrace, učí se trasu, ukládají paměť a střídají aktivitu s klidem.Život kolonieVývoj plodu a vznik kastVajíčko, larvální instary, kukla, kokon, dospělec, péče o plod a výživové, hormonální, sociální i genetické vlivy na vznik kast.
Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Monomorium floricola (Jerdon, 1851). AntCat.Platné jméno, původní kombinace Atta floricola, typová lokalita v dnešní Kerale a taxonomická synonyma; katalog není zdrojem biologie ani úplné mapy rozšíření.
  2. Monomorium floricola (Jerdon, 1851). GBIF Backbone Taxonomy.Taxonomický záznam a agregované výskyty. Databázový bod sám nepotvrzuje původnost ani trvalou venkovní populaci.
  3. James K. Wetterer. Worldwide spread of the flower ant, Monomorium floricola (Hymenoptera: Formicidae). Myrmecological News, 2010.Celosvětový přehled více než 1 100 lokalit; zdroj morfologie dělnic, stromových hnízd, soužití více královen, více hnízd jedné kolonie a šíření pučením. Původ v Asii označuje za pravděpodobný, nikoli jistý.