Messor arenarius

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Messor arenarius je velký pouštní zrnojed. Největší dělnice mají mohutnou hlavu, ale v kolonii žije i mnoho menších jedinců. Semena sbírají v krajině, kde se nabídka rychle mění podle deště, roční doby a vzdálenosti od rostlin.

Velikost dělnic tvoří plynulou řadu

Největší dělnice, kterým se říká majoři, poznáte podle široké hlavy a velkých kusadel. Mezi nimi a nejmenšími dělnicemi ale není ostrá hranice. Různá velikost pomáhá kolonii přenášet i zpracovávat odlišný náklad.

Samotná velikost k určení nestačí. V severní Africe a na Blízkém východě žije více velkých tmavých druhů rodu Messor. Potřebné jsou jemné znaky, vhodná kasta a známé místo nálezu.

Neodnáší každé semeno

Pokusy v Negevské poušti ukázaly, že výběr potravy reaguje na sezonu i konkrétní nabídku v okolí hnízda. Po jarním nárůstu semen se dělnice na zkoumané lokalitě soustředily hlavně na semena trávy Stipa capensis. Později se skladba změnila.

V laboratorních pokusech, v nichž si dělnice vybíraly mezi částicemi pšenice, hrála roli velikost i pach. Preference se navíc po opakované zkušenosti posouvala. Označení „zrnojed“ tedy neznamená, že každé semeno má pro kolonii stejnou hodnotu.

Jednotlivci místo husté stezky

Na některých izraelských lokalitách vyhledával M. arenarius potravu převážně jednotlivě nebo v menších skupinách. Jinde však převládalo skupinové hledání nebo se oba způsoby střídaly. Na stejných místech se Messor ebeninus choval odlišně. Rozdíly ve velikosti, využívaném mikroprostředí a způsobu hledání potravy mohou oběma druhům usnadňovat soužití.

To neznamená, že se u M. arenarius nikdy nevytvoří výraznější trasa. Studie popisuje převládající chování na konkrétních místech.

Zásoby mizí pod zemí

Semena putují do podzemního systému chodeb a komor. Výkopy hnízd ukázaly propojené prostory, které dělnice průběžně rozšiřují a upravují. Část komor slouží k uskladnění potravy.

Přesnou podobu hnízda ovlivňuje zrnitost a pevnost půdy i místní vlhkost.

Hnízda nejsou rozmístěná náhodně

V Negevské vysočině byla hnízda rozmístěná pravidelněji, než by odpovídalo náhodě. Autoři tento vzorec spojili s převážně individuálním způsobem hledání potravy.

Jde o výsledek jedné oblasti. Hustota kolonií se může měnit s vegetací, půdou a množstvím semen.

Široký areál, neostré hranice

Druh je uváděný ze severní Afriky přes Levantu a Arabský poloostrov do částí jihozápadní Asie. V literatuře se objevuje několik pojmenovaných poddruhů a staré záznamy nebyly všechny znovu ověřeny.