Harpegnathos venator

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Harpegnathos venator sleduje pohyb kořisti zrakem, dokáže po ní skočit a sevřít ji mimořádně dlouhými kusadly. Většinou loví jednotlivě.

Jak ho poznat

Nejnápadnější jsou velké oči a dlouhá úzká kusadla. Jejich zuby stojí ve dvou řadách a kusadla se mohou natáčet tak, aby udržela živou kořist i opatrně přenesla vajíčko. Většina těla je tmavá a povrch hlavy i hrudi je hrubě tečkovaný.

Tyto znaky dobře ukazují na rod Harpegnathos. K určení druhu je však potřeba porovnat povrch těla, zbarvení a místo nálezu. Tmavý velkooký mravenec s dlouhými kusadly proto nemusí být automaticky H. venator.

Loví hlavně sám

Pokusy s několika koloniemi potvrdily, že dělnice loví hlavně samostatně. Reagují především na pohyb, přiblíží se, skočí, sevřou kořist kusadly a bodnou ji. Společný útok několika dělnic se objevoval jen občas.

Dělnice bodaly větší nebo aktivnější šváby déle a kořist pak zůstávala déle ochromená. Doba bodání se více řídila velikostí a aktivitou kořisti než počtem nabízených kusů. Dělnice ji tedy přizpůsobovaly hlavně tomu, jak obtížně se konkrétní kořist bránila.

Hnízdo má komínek a několik plochých komor

V severním Thajsku ležela hnízda hlavně na strmých osluněných svazích v suchém lese, často blízko cest nebo polí. Vstup obklopoval malý komínek a pod ním byly zpravidla dvě až tři komory s hladkou podlahou.

Stěny některých komor byly pokryté útržky starých kokonů. Podobné „tapetování“ je známé i u H. saltator, ale tvar a umístění hnízda byly zkoumány přímo u H. venator.

Královny zůstávají hlavními rozmnožujícími samicemi

Tady se H. venator liší od často popisovaného H. saltator. Ve většině zkoumaných přírodních kolonií žila jedna nebo více spářených královen. Spářené dělnice se objevovaly také, ale v kolonii s královnou se rozmnožovalo jen málo z nich.

Kolonie bez královny, ve kterých vajíčka kladly gamergaty neboli reprodukční dělnice, byly vzácné. Běžné převzetí rozmnožování gamergatami známé u H. saltator proto nelze automaticky připsat i tomuto druhu.

Výživná vajíčka slouží jako potrava

Dělnice kladou také neoplozená výživná vajíčka. Nejsou určená k vývoji nového jedince, ale k jídlu pro královnu, larvy nebo jiné dělnice.

Pozorování ukázalo, že dělnice nabízely tato vajíčka nejprve královnám. Královny však často snědly jen část a zbytek využily larvy nebo dělnice. Kolonie tak může rozdělovat živiny i bez běžného předávání tekuté potravy z úst do úst.

Široký asijský areál vyžaduje opatrnost

Druh je uváděn od Indie přes pevninskou jihovýchodní Asii po jižní Čínu. V literatuře se objevují také pojmenované poddruhy chapmani a rugosus.

Starší určení a hranice těchto forem nejsou vždy srovnatelné s dnešními záznamy. Profil proto uvádí široké jádro areálu, nikoli přesnou hranici nebo jednotný kalendář rojení pro všechny populace.