mravenci.info

Ponerinae · Diacamma

Diacamma rugosum

(Le Guillou, 1842)

Velký tmavý mravenec jihovýchodní Asie bez samostatné kasty královen. Platné jméno dnes zahrnuje řadu populací a poddruhů, jejichž hranice musí vyjasnit nová revize.

Preparovaná tmavá dělnice Diacamma rugosum z profilu s hrubě rýhovaným tělem a trny na propodeuZvětšit4 fotografie
Živý jedinec Diacamma rugosum na zeleném listu při pohledu shoraZvětšit
Živý jedinec Diacamma rugosum na kameni při pohledu z bokuZvětšit
Dospělá samice Diacamma rugosum na povrchu listuZvětšit

Foto: Licence:

Úpravy:

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice je velká, tmavě hnědá až černá a povrch hlavy, hrudi i zadečku pokrývá hrubá síť rýh.
  • Na propodeu nese pár krátkých trnů a stopku tvoří jediný vysoký článek.
  • Čerstvě vylíhlé dělnice mají na mesosomatu pár drobných přívěsků zvaných gemmy; plodná dělnice si je ponechává.
Pozor na záměnu. Pod jménem D. rugosum se historicky spojovaly populace z velké části Asie a Oceánie. Katalog stále vede řadu poddruhů a podobné druhy lze rozlišit jen mikroskopickými znaky; fotografie kolonie nabízené k prodeji druhové určení nepotvrdí.
Kde přesně hledat anatomické znaky

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
starší i narušené tropické lesy · listový opad a svrchní vrstva půdy · okraje lesů
Hnízdo
Singapurské nálezy pocházejí převážně ze starších druhotných lesů a z opadu či svrchní vrstvy půdy. Historická laboratorní práce popsala časté stěhování malé kolonie, studovanou japonskou populaci však dnes nelze bezpečně přiřadit k D. rugosum.
Potrava
Dělnice rodu Diacamma loví jednotlivě bezobratlé a využívají živočišnou potravu. Pro bezpečně určené D. rugosum ale nemáme srovnatelný terénní rozbor jídelníčku.
Kolonie
Rod Diacamma nemá vzhledově odlišené královny. V kolonii se rozmnožuje spářená dělnice, gamergata; podrobnosti o regulaci rozmnožování jsou dobře známé z jiných či nejistě určených populací a nelze je všechny připsat D. rugosum v užším smyslu.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Geografický kontext: Tropická jihovýchodní Asie; taxonomické hranice populací nejsou dořešené.

Samice nelétají jako běžné okřídlené královny; rozmnožuje se spářená dělnice. Údaje o samcích z jednotlivých nejistě určených populací nestačí pro společný kalendář.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Původní areál
Jihovýchodní Asie se spolehlivým jádrem v Sundalandu; přesný rozsah závisí na budoucí revizi poddruhů a podobných druhů.
Biogeografická oblast
jižní a jihovýchodní Asie (indomalajská oblast)

Typový exemplář pochází z Bornea a revidované záznamy potvrzují druh také v Singapuru. Širší soupisy uvádějí velkou část jižní a jihovýchodní Asie, ale hranice druhu jsou nejisté kvůli nejméně dvěma desítkám popsaných poddruhů a příbuzným druhům, které byly znovu uznány jako samostatné.

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Diacamma rugosum nemá vzhledově odlišnou kastu královen. Jméno se však v minulosti používalo pro řadu asijských populací a část často citovaných studií zkoumala jiný nebo neurčený druh rodu Diacamma.

Jak druh poznat

Dělnice je mohutná, tmavá a její povrch pokrývá hrubá síť rýh. Na propodeu, zadní části mesosomatu, má dva krátké trny a stopku tvoří jediný vysoký článek. Tyto znaky pomohou poznat rod Diacamma, nikoli vždy přesný druh.

Příbuzné druhy a poddruhy se liší směrem a hustotou rýh, tvarem trnů a článku stopky a dalšími drobnými znaky. Fotografie živého jedince ani obchodní označení „D. rugosum“ proto správné určení nepotvrzují.

Kolonie bez vzhledově odlišené královny

Čerstvě vylíhlé dělnice rodu Diacamma mají na mesosomatu pár drobných přívěsků zvaných gemmy. U podrobně zkoumané japonské populace si po ztrátě gamergaty zpravidla první nově vylíhlá dělnice gemmy ponechá; později se spáří a stane se novou gamergatou. Přítomná gamergata ostatním čerstvě vylíhlým dělnicím gemmy odstraňuje, čímž jim znemožní páření.

Způsob, jakým gamergata omezuje rozmnožování ostatních dělnic, je podrobně prozkoumaný u několika druhů a populací. Často citovanou japonskou populaci však novější práce vedou jen jako Diacamma sp., nikoli bezpečně jako D. rugosum. Její chování proto nelze bez výhrady připsat bornejskému druhu.

Starší pozorování stěhování kolonie

Historická studie pod jménem D. rugosum popsala malou kolonii, která se po zhoršení podmínek přestěhovala. Nejprve dělnice hledaly nové místo a poté přesunuly ostatní členy kolonie i plod. Protože totožnost studované populace není jistá, nelze stejný průběh automaticky připsat dnešnímu D. rugosum.

Moderní singapurský soupis nacházel taxon převážně ve starších druhotných lesích, méně často v primárním lese. Jedinci pocházeli z listového opadu a svrchní vrstvy půdy. Podrobná architektura hnízda pro bezpečně určené populace zůstává málo popsaná.

Jméno čekající na revizi

Le Guillou druh popsal roku 1842 z Bornea. Později se pod něj spojilo mnoho forem od Indie po ostrovy jihovýchodní Asie a Oceánie. Některé byly znovu uznány jako samostatné druhy, například singapurské Diacamma geometricum.

Katalog stále vede přes dvacet poddruhů D. rugosum. Autoři singapurského soupisu z roku 2022 připouštějí, že budoucí revize může část z nich uznat jako samostatné druhy. Široká mapa proto ukazuje dnešní používání jména, nikoli jistý areál jediné biologicky jednotné linie.

Pro bezpečně určené populace zatím chybějí srovnatelné terénní údaje o velikosti kolonie, jídelníčku i rychlosti růstu. Přesné hranice druhu a přiřazení starších studií musí vyřešit moderní revize.

Další čtení

Související témata

Život kolonieJak mravenec vnímá svět: smysly, mozek, učení a odpočinekCo mravenci vidí a cítí tykadly, jak vnímají vibrace, učí se trasu, ukládají paměť a střídají aktivitu s klidem.Evoluce, příbuznost a biogeografieMravenci světa: diverzita, biogeografie a velikostní extrémyKolik druhů známe, proč se nejvíc linií nahromadilo v tropech, jak vznikají biogeografické oblasti a ostrovní endemity a jaké jsou početní i velikostní extrémy.Život kolonieRozmnožování a rojení mravencůJak vznikají samci a mladé královny, čím se liší pohlaví od kasty a co se děje při rojení, páření i po přistání samice.
Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Diacamma rugosum (Le Guillou, 1842). AntCat.Platné jméno, typová lokalita na Borneu a současná poddruhová a synonymická skladba. Katalog sám neřeší biologickou jednotnost tradičně široce pojímaného druhu.
  2. Diacamma rugosum (Le Guillou, 1842). GBIF Backbone Taxonomy.Agregované výskyty široce pojatého taxonu; část bodů může vycházet ze starých určení, poddruhů nebo dosud nerevidovaných populací.
  3. Wang, Soh, Yong, Wong, Guénard, Economo & Yamane. Remarkable diversity in a little red dot: a comprehensive checklist of known ant species in Singapore (Hymenoptera: Formicidae) with notes on ecology and taxonomy. Asian Myrmecology, 2022.Primární singapurský záznam na s. 109 uvádí T. insolens z mangrovového zázemí, městských výsadeb a narušených sekundárních lesních fragmentů; mravenci byli nalezeni v tenkém kartonovém hnízdě na spodní straně silné větve živého stromu. Jde o singapurský nález, nikoli popis českého hnízda.
  4. Fukumoto & Abe. Social organization of colony movement in the tropical ponerine ant, Diacamma rugosum (Le Guillou). Journal of Ethology, 1983.Klasická studie stěhování malé kolonie. Zkoumala japonskou populaci tehdy vedenou jako D. rugosum, která je v novější literatuře uváděna jen jako Diacamma sp.; závěry proto nelze bez výhrady připsat bornejskému druhu.
  5. Tsuji, Peeters & Hölldobler. Experimental investigation of the mechanism of reproductive differentiation in the queenless ant, Diacamma sp., from Japan. Ethology, 1998.Studie gemm a vzniku plodné dělnice u japonského Diacamma sp. Vysvětluje biologii rodu i důvod, proč starší japonské práce nelze automaticky přiřadit D. rugosum v užším smyslu.