mravenci.info

Formicinae · Camponotus

Camponotus nicobarensis

Mayr, 1865

Proměnlivě hnědý až rezavý mravenec rodu Camponotus z jižní a jihovýchodní Asie. Jeho jed vedle kyseliny mravenčí obsahuje peptidy, které v laboratorních testech brzdily růst hub.

Královna Camponotus nicobarensis s drobnou dělnicí, plodem a kořistí v chovné zkumavceZvětšit4 fotografie
Hnědočervený dospělý jedinec Camponotus nicobarensis s tmavým zadečkem na skvrnitém kameniZvětšit
Složený určovací snímek dělnice Camponotus nicobarensis z boku, shora a zepředu doplněný mapou rozšířeníZvětšit
Dělnice Camponotus nicobarensis na okraji průhledného umělého hnízda s tmavým sypkým substrátemZvětšit

Foto: Licence:

Úpravy:

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice jsou hnědé až rezavohnědé, často s tmavším zadečkem, ale odstín se mění mezi jedinci, kastami i populacemi.
  • V kolonii se vyskytují různě velké dělnice; větší jedinci mají širší hlavu, nejde však o dvě ostře oddělené velikostní kasty.
  • Stopka má jediný článek a konec zadečku nese kruhový acidopór typický pro podčeleď Formicinae; druh nemá žihadlo.
Pozor na záměnu. Fotografie rezavého mravence rodu Camponotus nestačí k určení. Asijská skupina Tanaemyrmex obsahuje podobné druhy a spolehlivé rozlišení vyžaduje jemné znaky těla, ochlupení, velikostní řadu dělnic a lokalitu.
Kde přesně hledat anatomické znaky

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
tropické a subtropické lesy jižní Asie · lesní okraje a druhotné porosty · zahrady a další stromová vegetace
Hnízdo
Publikované soupisy potvrzují výskyt druhu, ale většinou nepodávají podrobný popis hnízda. Obvyklý typ dutiny, hloubku ani stavbu hnízda proto zatím neznáme.
Potrava
Spolehlivý kvantitativní jídelníček z volné přírody zatím chybí. Jednotlivá pozorování ukazují příjem tekuté potravy a příležitostné živočišné zdroje, jejich poměr však nelze zobecnit na celý areál.
Kolonie
Kolonie má různě velké dělnice a okřídlené pohlavní jedince. O běžném počtu královen, dělnic a růstu volně žijících kolonií chybějí srovnatelná terénní pozorování.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Geografický kontext: Areál zahrnuje oblasti s rozdílným monzunovým režimem; bez přesné lokality nelze měsíční údaj spolehlivě vyložit.

Spolehlivý kalendář pohlavních jedinců pro celý areál chybí. Údaje z chovu ani jednotlivé místní záznamy nelze vydávat za přirozený roční cyklus druhu.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Původní areál
Jižní a jihovýchodní Asie od indického regionu přes pevninskou jihovýchodní Asii po část jižní Číny.
Biogeografická oblast
jižní a jihovýchodní Asie (indomalajská oblast)

Ověřené soupisy a databázové záznamy dokládají druh v jižní a jihovýchodní Asii, včetně Indie a Thajska, a v části jižní Číny. Přesnou hranici původního areálu ztěžují neúplné sběry a možné záměny s podobnými druhy.

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Camponotus nicobarensis se často chová, odborných terénních studií je však málo. Poměrně dobře jsou podloženy údaje o taxonomickém zařazení a rozšíření, podstatně méně víme o běžné velikosti kolonie, počtu královen, hnízdění a přirozených nárocích.

Jak ho poznat

Dělnice bývají hnědé až rezavohnědé a zadeček je často tmavší. Kolonie vytváří velikostní řadu od menších po výrazně větší dělnice s širší hlavou. Mezi hrudí a zadečkem je jediný článek stopky a na konci zadečku je acidopór, kterým mravenci podčeledi Formicinae vypouštějí kyselý sekret.

Barva je proměnlivá a pro určení nestačí. V jižní a jihovýchodní Asii žije více podobných druhů rodu Camponotus ze skupiny Tanaemyrmex. Je nutné porovnat tvar těla, ochlupení, různé velikosti dělnic a místo nálezu.

Kde je výskyt doložený

Taxonomické katalogy vedou C. nicobarensis jako platný druh. Moderní soupisy jej uvádějí z Indie a Thajska a další práce dokládají výskyt v části jižní Číny. Databázové záznamy ukazují širší jihoasijské a jihovýchodoasijské rozšíření.

Přesnou hranici původního areálu z těchto údajů určit nelze. Některé oblasti jsou prozkoumané málo a starší záznamy nemusely vždy rozlišit podobné druhy. Bezpečně lze proto vymezit pouze širší doloženou oblast, nikoli uzavřený seznam zemí.

O životě ve volné přírodě víme méně

Faunistické soupisy většinou odpovídají na otázku, zda byl druh na místě nalezen. Jen zřídka popisují celé hnízdo, potravu nebo počet královen. Z těchto záznamů proto nelze spolehlivě odvodit přesnou hloubku hnízda ani obvyklou velikost kolonie.

Jednotlivá pozorování ukazují využívání tekuté potravy a živočišných zdrojů. Chybí ale srovnatelná terénní data, která by určila jejich poměr během roku a v různých částech areálu.

Jed není jen kyselina

Mravenci podčeledi Formicinae nemají žihadlo a brání se sekretem z acidopóru. Studie z roku 2026 našla v jedu C. nicobarensis vedle kyseliny mravenčí také peptidy zvané formicitoxiny. Některé z nich v laboratorních testech brzdily růst hub.

Když výzkumníci nanesli tyto látky na kukly, růst houby se opozdil. Výsledek naznačuje, že jed může pomáhat i s ochranou plodu před infekcí. Neříká však, jak často a za jakých podmínek dělnice tuto obranu používají ve volné přírodě.

Proč chybí přesný kalendář rojení

Areál zasahuje oblasti s různým průběhem monzunů a teplot. Spolehlivý soubor terénních pozorování pohlavních jedinců pro celý druh zatím chybí. Údaje z chovu ani fotografie bez přesné lokality proto nestačí k určení přirozeného období rojení.

Další čtení

Související témata

Doma a na zahraděMravenci na zahradě: hnízda, potrava, mšice a typické druhyKde na zahradě hnízdí, co sbírají, proč chodí po rostlinách a které druhy lze čekat v trávníku, pod dlažbou nebo ve dřevě.Život kolonieRozmnožování a rojení mravencůJak vznikají samci a mladé královny, čím se liší pohlaví od kasty a co se děje při rojení, páření i po přistání samice.Život kolonieRoční cyklus, stárnutí a zánik kolonieJak diapauza a zimní klid mění chod kolonie, která stadia přezimují, jak dlouho žijí královny a co následuje po jejich ztrátě.
Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Bolton et al. AntCat: Camponotus nicobarensis Mayr, 1865. AntCat.Průběžně aktualizovaný taxonomický záznam platného jména, původního popisu a doložených regionálních soupisů.
  2. GBIF Backbone Taxonomy: Camponotus nicobarensis Mayr, 1865. GBIF Secretariat.Taxonomický záznam a agregované výskytové údaje. U širokého asijského areálu zůstává veřejné pokrytí nerovnoměrné.
  3. Bharti, Guénard, Bharti & Economo. An updated checklist of the ants of India with their specific distributions in Indian states (Hymenoptera, Formicidae). ZooKeys, 2016.Aktualizovaný indický soupis uvádí státní záznamy druhu a podporuje indické jádro areálu. Administrativní výčet není podrobnou mapou lokální početnosti ani potvrzením všech starších záznamů mimo Indii.
  4. Khachonpisitsak et al. An updated checklist of the ants of Thailand. ZooKeys, 2020.Regionální taxonomický soupis dokládá výskyt druhu v Thajsku; neposkytuje experimentální údaje o jeho biologii.
  5. Liu et al. Ants of the Hengduan Mountains: a new altitudinal survey and updated checklist for Yunnan Province. ZooKeys, 2020.Nový výškový průzkum a aktualizovaný soupis mravenců provincie Jün-nan dokládají regionální výskyt C. nicobarensis.
  6. Koch et al. Beyond formic acid: Peptides in carpenter ant venoms aid in disease protection. Science Advances, 2026.Srovnávací studie jedu mravenců rodu Camponotus zahrnula C. nicobarensis a ukázala antimikrobiální účinek peptidů. Neurčuje běžné chovatelské nároky druhu.