mravenci.info

Ponerinae · Brachyponera

Brachyponera chinensis

(Emery, 1895)

Východoasijský půdní mravenec živící se především termity. V zavlečeném areálu se neomezuje na lidská sídla a šíří se také v lesích.

Preparovaná černá dělnice Brachyponera chinensis z profilu se světlejšíma nohama a měřítkemZvětšit4 fotografie
Okřídlený jedinec Brachyponera chinensis na spodní straně zeleného listuZvětšit
Dokladová dělnice Brachyponera chinensis CASENT0104738 při pohledu shora s měřítkemZvětšit
Hlava dokladové dělnice Brachyponera chinensis CASENT0104738 zepředu s měřítkemZvětšit

Foto: Licence:

Úpravy:

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice je převážně černá; kusadla, konce tykadel, nohy a konec zadečku jsou světlejší, žlutohnědé až hnědé.
  • Stvol tykadla jen mírně přesahuje zadní roh hlavy a středně velké oko leží v přední části hlavy.
  • Zadní část hrudi je hustě příčně rýhovaná a při pohledu zboku přechází z rovné horní plochy do vypouklé zadní stěny.
Pozor na záměnu. Druh patří do skupiny několika podobných Brachyponera. Zbarvení ani země nálezu nestačí; spolehlivé určení vyžaduje dělnici, mikroskopické znaky a současný určovací klíč.
Kde přesně hledat anatomické znaky

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
vlhčí listnaté a smíšené lesy · lesní opad a trouchnivějící dřevo · zastíněné parky a zahrady
Hnízdo
Kolonie hnízdí v půdě, pod kameny a v trouchnivějícím dřevě. V japonských i zavlečených severoamerických populacích může jedna kolonie využívat několik blízkých, navzájem propojených hnízd.
Potrava
Jde o predátora termitů. Srovnání japonských a severoamerických populací ukázalo, že v zavlečeném areálu zůstávají termiti důležitou kořistí, ale jídelníček zahrnuje širší okruh bezobratlých.
Kolonie
Geneticky zkoumané kolonie v Japonsku a na jihovýchodě USA byly často mnohohnízdné a měly více rozmnožujících se královen. Novou kolonii může založit jediná královna; další mladé královny se později mohou vrátit do mateřského hnízda.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Geografický kontext: Východní Asie a zavlečené populace v různých klimatických pásmech.

Publikované údaje o pohlavních jedincích pocházejí z různých částí širokého původního i zavlečeného areálu a netvoří jednotný kalendář.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Původní areál
Východní Asie od Číny a Korejského poloostrova po Japonsko, s potvrzenými záznamy také z částí jižní a jihovýchodní Asie.
Biogeografická oblast
Evropa, severní Afrika a většina Asie (palearktická oblast) · jižní a jihovýchodní Asie (indomalajská oblast)

Původní areál leží ve východní a části jižní až jihovýchodní Asie. Druh byl zavlečen do jihovýchodní části USA, na Nový Zéland a místy i jinam; evropské nálezy jsou zatím mnohem řidší než severoamerické populace.

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Brachyponera chinensis je půdní lovec původem z Asie. Na jihovýchodě Spojených států se nešíří jen v městech a skladech, ale také v lesích. Zavlečené populace využívají širší škálu kořisti a jejich kolonie mohou obývat několik propojených hnízd.

Jak ho poznat

Dělnice je převážně černá a dlouhá přibližně pět milimetrů. Kusadla, konce tykadel, nohy a špička zadečku bývají světlejší. Stvol tykadla jen mírně přesahuje zadní roh hlavy. Zadní část hrudi je nápadně příčně rýhovaná; právě povrch těla, proporce hlavy a tvar řapíku jsou pro určení důležitější než samotná barva.

Určení komplikuje podobnost s dalšími druhy rodu. Revize rodu z roku 2025 odlišuje B. chinensis od B. nakasujii mimo jiné užším uzlem řapíku. Starší práce a databázové záznamy navíc často používaly jména Pachycondyla chinensis nebo Euponera solitaria. Některé historické údaje proto nelze bez kontroly exempláře bezpečně přiřadit dnešnímu pojetí druhu.

Loví termity, ale není na ně odkázaný stejně všude

Termiti patří k hlavní kořisti v původním i zavlečeném areálu. Dělnice hledají potravu v opadu, pod dřevem a v půdě, tedy ve stejném prostoru, kde žijí podzemní termiti.

Srovnání japonských a severoamerických populací však ukázalo rozdíl. Chemické složení potravy potvrdilo, že zavlečené populace zůstaly predátory a dál lovily termity, zároveň ale využívaly širší okruh bezobratlých. Termiti jsou tedy důležitou, nikoli jedinou kořistí.

Jedna kolonie, několik hnízd

Genetická studie z Japonska a jihovýchodu USA našla velké kolonie rozdělené do několika propojených hnízd. V jedné kolonii se mohlo rozmnožovat více královen. Obyvatelé jednotlivých hnízd tedy netvořili samostatné kolonie, ale jednu spolupracující skupinu.

Výsledky zároveň ukázaly, že založení začíná jedinou královnou. Další královny vzniklé v kolonii se po páření mohou vrátit do mateřského hnízda. Tento způsob života je doložený v japonských a amerických populacích; u ostatních částí areálu zatím chybějí srovnatelné údaje.

Příbuzenské páření tu nezačalo až po zavlečení

Zavlečené populace v USA měly přibližně o 30–40 % nižší genetickou rozmanitost než studované populace na japonské pevnině. Vysoká míra příbuzenského páření se však objevila na obou stranách oceánu. Královny se tedy často pářily s příbuznými samci už v původním areálu.

Příbuzenské páření tedy nevzniklo až po zavlečení malého počtu jedinců, ale zřejmě patřilo k biologii druhu už dříve. Schopnost snášet jeho důsledky mohla novým populacím usnadnit růst po přenosu jen několika zakladatelů.

Původní a zavlečený areál

Současná revize potvrzuje druh z Číny, obou Korejí, Japonska, Vietnamu, Thajska a Nepálu. Hranice původního areálu je stále potřeba číst opatrně, protože ve starších sbírkách se pod stejným jménem skrývaly podobné druhy.

Nejlépe zdokumentovaný zavlečený areál leží na východě a jihovýchodě USA. Druh byl zavlečen také na Nový Zéland a jednotlivé nálezy přibývají v dalších oblastech. Evropské záznamy zatím představují několik místních populací, nikoli souvisle obsazený areál jako na jihovýchodě USA.

B. chinensis má funkční žihadlo. Bodnutí bývá bolestivé a u citlivých lidí může vyvolat alergickou reakci, to však není poznávací znak ani hlavní důvod, proč je druh ekologicky zajímavý.

Další čtení

Související témata

Doma a na zahraděMravenci na zahradě: hnízda, potrava, mšice a typické druhyKde na zahradě hnízdí, co sbírají, proč chodí po rostlinách a které druhy lze čekat v trávníku, pod dlažbou nebo ve dřevě.Život kolonieJak mravenec vnímá svět: smysly, mozek, učení a odpočinekCo mravenci vidí a cítí tykadly, jak vnímají vibrace, učí se trasu, ukládají paměť a střídají aktivitu s klidem.Život kolonieRozmnožování a rojení mravencůJak vznikají samci a mladé královny, čím se liší pohlaví od kasty a co se děje při rojení, páření i po přistání samice.
Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. Brachyponera chinensis (Emery, 1895). AntCat.Aktuální katalogový záznam přijatého jména, autorství, typového materiálu a nomenklatorické historie druhu.
  2. Chen, Yu & Yi. Revision of the Chinese species of the genus Brachyponera Emery, 1900 (Hymenoptera, Formicidae), with a key to the world species of the genus. ZooKeys, 2025.Současná morfologická revize rodu s diagnózou B. chinensis, určovacími znaky, rozšířením a odlišením od podobné B. nakasujii.
  3. Eyer et al. Inbreeding tolerance as a pre-adapted trait for invasion success in the invasive ant Brachyponera chinensis. Molecular Ecology, 2018.Genetické srovnání japonských a zavlečených amerických populací; dokládá mnohohnízdné polygynní kolonie, návrat mladých královen, příbuzenské páření a snížení genetické rozmanitosti po zavlečení.
  4. Guénard, Wetterer & MacGown. Global and Temporal Spread of a Taxonomically Challenging Invasive Ant, Brachyponera chinensis (Hymenoptera: Formicidae). Florida Entomologist, 2018.Souhrn více než 780 lokalit v původním a zavlečeném areálu; výslovně odděluje spolehlivá určení od starších záznamů zaměnitelných s příbuznými druhy.
  5. Suehiro et al. Radiocarbon analysis reveals expanded diet breadth associates with the invasion of a predatory ant. Scientific Reports, 2017.Izotopové, radiouhlíkové a terénní srovnání potravy v Japonsku a USA; termiti zůstávají důležitou kořistí, ale zavlečená populace využívá širší okruh bezobratlých.