Pseudoneoponera rufipes

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Pseudoneoponera rufipes je velký asijský mravenec žijící na lesní půdě. Na první pohled zaujme tmavým, hrubě skulpturovaným tělem a rezavými končetinami. Jeho nejneobvyklejší známou vlastností je ale obranná pěna.

Jak ho poznat

Dělnice měří přibližně 13–15 mm. Tělo je převážně matně černé, zatímco kusadla, tykadla a nohy jsou kaštanově až rezavě hnědé. Hlava, hruď a řapík jsou hrubě tečkované a přední články zadečku mají silné podélné rýhy.

K přesnému určení je potřeba porovnat také tvar řapíku a drobné zoubky na jeho zadním okraji. Podobně zbarvené druhy rodu Pseudoneoponera nelze bezpečně rozlišit podle jednoho snímku.

Proč má v literatuře několik jmen

Jerdon druh v roce 1851 popsal jako Ponera rufipes. Později se objevoval v rodech Bothroponera a Pachycondyla. Moderní klasifikace podčeledi Ponerinae jej řadí do rodu Pseudoneoponera.

Názvy Bothroponera rufipes a Pachycondyla rufipes proto ve starších pracích neoznačují jiný druh. Při hledání biologických údajů je nutné použít i tato starší spojení.

Bílá pěna jako obrana

Karyologická studie indických mravenců zaznamenala přímo u tohoto druhu neobvyklou reakci. Když výzkumníci dělnici sevřeli, vypustila z konce zadečku dlouhé bílé proudy pěny.

Starší práce z roku 1981 popsala mechanismus pěnění u jiných malajských příbuzných, tehdy řazených do širokého rodu Pachycondyla. Pěna vznikala ze sekretu jedové žlázy smíchaného se vzduchem. Tento pokus ale nebyl proveden přímo na P. rufipes. U tohoto druhu je spolehlivě doloženo samotné pěnění; přesný mechanismus se odvozuje z příbuzných druhů.

Hnízda na světlinách uvnitř lesa

Výzkum v indickém Západním Ghátu spojil polohu hnízd se satelitním měřením vegetace. Všechna ověřovaná hnízda ležela na malých prosvětlených místech v opadavém nebo stálezeleném lese.

Výsledek neznamená, že druh obývá otevřenou zemědělskou krajinu. Šlo o světliny obklopené lesem. Na zem tam dopadá více světla a mikroklima se liší od podmínek pod uzavřeným korunovým zápojem.

O kolonii víme méně než o obraně

Druh se obvykle popisuje jako pozemní predátor jiných členovců. Přímých údajů o složení potravy, velikosti kolonie, počtu královen a zakládání hnízda je však málo.

U příbuzných ponerinů se sociální stavba silně liší. Bylo by proto zavádějící převzít počet dělnic nebo přítomnost gamergat z profilu jiného druhu a vydávat je za vlastnost P. rufipes.

Rozšíření v jižní a jihovýchodní Asii

Katalogy a faunistické práce uvádějí druh od Indie, Srí Lanky, Nepálu a Pákistánu přes Thajsko, Laos a Vietnam po jižní Čínu, Malajsii a Indonésii. Z veřejných záznamů však nelze spolehlivě určit, kde je druh hojný a kde vzácný.

U starších záznamů je zároveň nutné ověřit, zda se skutečně týkají tohoto druhu, nikoli podobné velké poneriny.