mravenci.info

Formicinae · Anoplolepis

Anoplolepis gracilipes

(Smith, 1857)

Žlutavý tropický mravenec s mimořádně dlouhýma nohama a tykadly. Člověk jej rozšířil do tropů po celém světě, kde může propojit velké množství hnízd.

Dvě žlutohnědé dlouhonohé dělnice Anoplolepis gracilipes na dřevěném podkladuZvětšit4 fotografie
Živý jedinec Anoplolepis gracilipes fotografovaný shora na světlém podkladu v AustráliiZvětšit
Živý jedinec Anoplolepis gracilipes s dlouhýma nohama na dřevěném podkladu v MalajsiiZvětšit
Skupina Anoplolepis gracilipes mezi larvami a kuklami na snímku z MalajsieZvětšit

Foto: Licence:

Úpravy:

Určování

Určovací znaky

  • Dělnice je štíhlá, žlutá až oranžově hnědá a má vzhledem k tělu nápadně dlouhé nohy.
  • Tykadlové násadce výrazně přesahují zadní okraj hlavy a společně s dlouhýma nohama dávají běžící dělnici nápadně protáhlý vzhled.
  • Mezi hrudí a zadečkem je jediný nízký článek stopky. Stejně jako ostatní zástupci podčeledi Formicinae nemá žihadlo a brání se kyselým sekretem.
Pozor na záměnu. Žlutá barva ani rychlý neuspořádaný běh nestačí samy o sobě. V oblastech s více dlouhonohými mravenci je nutné zkontrolovat tykadla, oči, stopku a další znaky odborného klíče.
Kde přesně hledat anatomické znaky

Způsob života

Hnízdo, potrava a kolonie

Prostředí
tropické lesy a jejich okraje · plantáže a zahrady · přístavy, sídla a další narušená místa
Hnízdo
Populace využívají množství mělkých a snadno měněných hnízd v půdě, pod dřevem, v rostlinném odpadu i umělých úkrytech. Propojená hnízda si vyměňují dělnice, potravu a plod.
Potrava
Dělnice loví a sbírají bezobratlé a zároveň vyhledávají sladké tekutiny. Chrání-li červce a další savý hmyz, získávají stálý přísun jejich sladkých výměšků, který může podpořit velmi početné populace.
Kolonie
Kolonie může mít více královen a používat mnoho propojených hnízd. Jejich rozsah se ale mezi ostrovy a pevninskými oblastmi liší.

Rozmnožování

Reprodukční biologie

Geografický kontext: Místní sezónnost je potřeba vyhodnotit pro konkrétní ostrov nebo region; údaje z Vánočního ostrova nelze automaticky přenést na Asii či Afriku.

Druh dnes obývá mnoho klimaticky odlišných tropických oblastí a nové kolonie se šíří také pučením. Jednotný celosvětový kalendář pohlavních jedinců není podložený.

Výskyt

Rozšíření a výskyt

Původní areál
Nejistý, pravděpodobně jižní nebo jihovýchodní Asie či širší indopacifická oblast.
Biogeografická oblast
jižní a jihovýchodní Asie (indomalajská oblast)

Přesný původní areál není vyřešený; odborné přehledy jej hledají v Asii nebo širší indopacifické oblasti. Zavlečené populace jsou dnes rozšířené v tropech Afriky, Asie, Australasie, Oceánie i Ameriky.

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Anglické jméno yellow crazy ant odkazuje na rychlý pohyb dělnic, který působí neuspořádaně. Druh však spolehlivěji prozradí mimořádně dlouhé nohy a tykadla.

Jak ho poznat

Dělnice je štíhlá, žlutá až oranžově hnědá a tmavé oči na světlé hlavě jsou dobře viditelné. Nohy jsou dlouhé a násadce tykadel sahají daleko za zadní okraj hlavy. Stopka mezi hrudí a zadečkem má jediný nízký článek.

Druh nemá žihadlo. Při obraně používá kyselý sekret typický pro podčeleď Formicinae. Rychlý běh nebo žlutá barva samy k určení nestačí, protože podobně působí i jiné tropické druhy.

Nejasný původ, známé zavlečení

Původní oblast stále neznáme s jistotou. Odborné přehledy uvažují o jižní nebo jihovýchodní Asii či širší oblasti kolem Indického a Tichého oceánu. Dlouhá historie lidských přesunů však původní rozšíření zastřela.

Jisté je dnešní zavlečené rozšíření napříč tropy. Mravenec se dostal na ostrovy v Indickém a Tichém oceánu, do Australasie, Afriky i Ameriky. Přemisťuje se se zeminou, rostlinami, nákladem a materiálem, ve kterém zůstane část kolonie.

Kolonie může propojit mnoho hnízd

Jedna populace může využívat velké množství mělkých hnízd. Mezi nimi se přesouvají dělnice, královny, plod i potrava. Pokud obyvatelé různých hnízd spolupracují a vzájemně se nenapadají, označuje se takový celek jako superkolonie.

Rozsah takového propojení není všude stejný. Studie z různých ostrovů a pevninských populací našly odlišnou míru příbuznosti, agrese i výměny dělnic. Není proto přesné označit všechny jedince na světě za jednu kolonii.

Cukry mohou podpořit přemnožení

Dělnice loví bezobratlé a sbírají uhynulé živočichy, ale důležitým zdrojem jsou také cukry. Navštěvují červce a další savý hmyz a mohou je chránit před predátory. Za to získávají medovici, tedy jejich sladké výměšky. Stálý přísun této potravy podporuje růst populace.

Spojení početné kolonie se savým hmyzem může ovlivnit celé místní společenstvo. Přemnožení červci oslabují rostliny a množství útočných dělnic zároveň vytlačuje jiné bezobratlé. Rozsah dopadu však závisí na konkrétním prostředí.

Vánoční ostrov je výrazný, ne univerzální příklad

Na Vánočním ostrově byly husté populace spojeny s úbytkem suchozemských krabů a následnými změnami deštného lesa. Jde o dobře zdokumentovaný řetězec dopadů, který ukazuje, čeho může druh dosáhnout v citlivém ostrovním ekosystému.

Nelze jej ale mechanicky přenést na každou lokalitu. Hustota mravenců, dostupnost medovice i původní fauna se liší. Také období rozmnožování závisí na místním klimatu, proto profil neuvádí jeden kalendář rojení pro celý svět.

Další čtení

Související témata

Evoluce, příbuznost a biogeografieMravenci světa: diverzita, biogeografie a velikostní extrémyKolik druhů známe, proč se nejvíc linií nahromadilo v tropech, jak vznikají biogeografické oblasti a ostrovní endemity a jaké jsou početní i velikostní extrémy.Doma a na zahraděMravenci na zahradě: hnízda, potrava, mšice a typické druhyKde na zahradě hnízdí, co sbírají, proč chodí po rostlinách a které druhy lze čekat v trávníku, pod dlažbou nebo ve dřevě.Život kolonieJak mravenec vnímá svět: smysly, mozek, učení a odpočinekCo mravenci vidí a cítí tykadly, jak vnímají vibrace, učí se trasu, ukládají paměť a střídají aktivitu s klidem.
Procházet všechny články a nástroje →

Zdroje profilu

Profil naposledy revidován .

  1. GBIF Backbone Taxonomy: Anoplolepis gracilipes (Smith, 1857). GBIF Secretariat.Taxonomický záznam a agregované výskytové údaje invazního druhu. Veřejná data nerozlišují vždy původní a zavlečené populace.
  2. Lee & Yang. Biology, Ecology, and Management of the Invasive Longlegged Ant, Anoplolepis gracilipes. Annual Review of Entomology, 2022.Recenzovaný souhrn biologie, rozšíření, dopadů a kontroly druhu. Jasně odděluje dobře doložené poznatky od mezer v údajích.
  3. O’Dowd, Green & Lake. Invasional ‘meltdown’ on an oceanic island. Ecology Letters, 2003.Terénní studie na Vánočním ostrově popsala kaskádu změn spojenou s vysokou početností A. gracilipes a mutualismem s medovnicemi.
  4. Abbott. Spatial dynamics of supercolonies of the invasive yellow crazy ant, Anoplolepis gracilipes, on Christmas Island. Diversity and Distributions, 2006.Dlouhodobější mapování ukázalo, že hranice a hustota superkolonií se v krajině mění; vysoké stavy nejsou prostorově neměnné.
  5. Hoffmann. Quantification of supercolonial traits in the yellow crazy ant, Anoplolepis gracilipes. Journal of Insect Science, 2014.Studie kvantifikuje znaky superkoloniální organizace a varuje před automatickým přenášením výsledků mezi populacemi.