Anochetus risii

Podrobný profil

Biologie, určení a rozšíření

Anochetus risii patří k mravencům, kteří drží dlouhá kusadla rozevřená a při dotyku s citlivými chloupky je prudce sklapnou. Tento mechanismus byl podrobně popsán u rodu Anochetus, nikoli přímo změřen u A. risii. Přesnou rychlost jeho kusadel proto neznáme.

Jak druh poznat

Dělnice měří podle pěti jedinců v čínské revizi přibližně 5,1–5,3 mm. Hlava je delší než široká a její zadní okraj je hluboce vykrojený. Na vnitřním okraji kusadel je několik drobných zoubků; směrem ke kořeni se zmenšují a na špičce je doplňují tři výrazné zuby.

Tykadlový násadec přesahuje zadní roh hlavy asi o pětinu své délky. Oko je v nejširším místě větší než šířka kusadla u jeho kořene. Tělo je černohnědé, zatímco tykadla a nohy jsou žlutohnědé. Při pohledu zboku je nápadná hluboká příčná prohlubeň na hřbetě střední části těla a vysoký, nahoře zašpičatělý článek stopky.

Rod Anochetus zahrnuje mnoho podobných druhů. Od jávského A. gracilis se A. risii liší mimo jiné drobnými zoubky na vnitřním okraji kusadel; A. gracilis je podle revize nemá. Bez detailních snímků hlavy, kusadel a povrchu těla je bezpečnější určit pouze rod. Obchodní označení „A. cf. risii“ znamená jen podobnost s druhem, nikoli potvrzené určení.

Co změnila revize z roku 2019

Forel druh popsal roku 1900 z Victoria Peak v Hongkongu. Tchajwanská populace byla roku 1989 popsána jako Anochetus taiwaniensis. Revize z roku 2019 porovnala její typové dělnice s A. risii a obě jména sloučila; starší tchajwanské studie se proto dnes vztahují k A. risii.

Tatáž revize ale z jávských exemplářů znovu oddělila A. gracilis. Zároveň stále uvádí A. risii z Indonésie. Nejde tedy poctivě tvrdit ani to, že všechny indonéské záznamy patří A. risii, ani to, že z Indonésie vůbec nežije. Starší doklady je potřeba znovu určit jeden po druhém.

Lov termitů bez přehánění

Na Tchaj-wanu byly dělnice tehdy označené jako A. taiwaniensis pozorovány při hledání termitů v trouchnivém dřevě. V laboratorním pokusu vědci vždy vložili čtyři mravence a čtyři termity do misky o průměru 55 mm, souboj nahrávali 15 minut a pro každý druh jej šestkrát zopakovali.

Mravenci zaútočili při 102 z 300 setkání s termitem. Vojáci je zasáhli při 30 % úderů svými kusadly; žádného mravence neusmrtili, ale dvěma z 24 jedinců znehybnili jedno kusadlo. Pokus potvrzuje schopnost termity lovit a bránit se jejich úderům. Protože šlo o vynucená setkání v malé misce, neříká nic o podílu termitů v přirozené potravě.

Co zatím nevíme

Použité práce nepopisují spolehlivě určené hnízdo, běžnou velikost kolonie, počet královen ani období rojení. Pozorování dělnic v trouchnivém dřevě dokládá místo hledání kořisti, ne polohu hnízda. Údaje z neurčených obchodních kolonií proto do profilu nepřebíráme.